Foto: Freepik
Výběr partnera je pro život velmi důležitý. A někdy se řídíte srdcem, protože cítíte, že je partner “ten pravý”. A možná to tak i chvíli vypadá, jenže někteří muži se dříve či později vybarví a vy zjistíte, že není o co stát.. Ukáže se, co v nich skutečně je. A pak teprve poznáte, koho opravdu máte vedle sebe.
Paní Dita poznala okouzlujícího muže, který si ji vybral. Měla štěstí, tušila to. Jenže to tak nevypadá. Začal se postupně vybarvovat a z manžela snů se vyklubala noční můra. A kdoví, jestli někdy bude mít odvahu odejít ze vztahu s narcistou. S někým, kdo jí ubližuje, ponižuje ji a ona neví, jak dál.
Když jsme se poznali, byl okouzlující. Vtipný, pozorný, sebevědomý. Každá žena v místnosti na něj koukala. A on si vybral mě. Myslela jsem si, že mám štěstí. Dnes, po deseti letech našeho manželství, si říkám, že jsem vlastně měla smůlu. A že z toho štěstí se stala moje noční můra. Posledních pět let už nejsem šťastná. A přesto v tom vztahu zůstávám. Ne proto, že bych ho ještě milovala. Ale protože nevím, jak odejít.
Můj muž je typický narcista. Tehdy jsem to ještě nepoznala. Myslela jsem, že má prostě jen silné názory a že je cílevědomý. Ale časem se to začalo obracet proti mně. Všechno muselo být podle něj. Jak vypadám, co říkám, koho mám za kamarády. Každé moje rozhodnutí zpochybnil. Každou moji pochvalu shodil, každou moji výtku proměnil v obvinění.
Začalo to nenápadně
Poznámky typu: „Tohle ti nesluší, vypadáš jak moje matka.“ Nebo: „Tys tu školu nedodělala, viď? No… je to znát.“ Smála jsem se tomu, brala to jako humor. Jenže čím víc ubíhal čas, tím méně jsem se smála. A tím víc jsem se začala bát. Dnes už vím, že mě psychicky ničí. Umí být šarmantní, když potřebuje. Před ostatními je ten nejlepší muž na světě. Ale doma? Doma jsem pro něj nula. Vím, co by mi řekla každá druhá kamarádka: „Zvedni se a odejdi.“ Jenže kam? Jsem finančně na něm závislá. Když jsem otěhotněla, zůstala jsem doma. On mě od začátku přesvědčoval, že práce není pro mě, že se mám starat o dům, že on nás uživí. Dnes už vím, že mě chtěl mít jen pod kontrolou. Zkoušela jsem si najít práci. Ale pokaždé to skončilo stejným způsobem: „Neděláš to kvůli sobě, děláš to, abys utekla z domu.“ Nebo: „Na co chceš práci? Já tě živím. Nestíháš ani domácnost, a chceš něco navíc?“
Nejhorší ale je, že mě nepodpořila ani moje máma. Řekla mi, že jsem se jednou vdala, tak musím vydržet. „Není to pořád jen o citech, Dito. Chlap je chlap. A ty jsi ženská. Uklidni se a nevymejšlej,“ řekla mi, když jsem jí poprvé naznačila, že se doma necítím dobře. Někdy mám pocit, že se dusím. Že ztrácím samu sebe. Nejde ani tak o hádky. Neřve, nebije mě. Ale ta manipulace, ty pohledy, ty poznámky, které bolí a které slyším každý den… To je horší než jakýkoli křik.
Nejlepší odpověď na situaci paní Dity má psychoterapeutka Zuzana Navrátilová:
Popisovaný příběh ukazuje typickou dynamiku vztahu s člověkem, který vykazuje rysy narcistické poruchy osobnosti. Zpočátku bývá tento partner velmi okouzlující, sebevědomý a vypadá jako ideální volba. Postupem času se ale šarm mění v kontrolu, kritiku a systematické podkopávání sebevědomí druhého. To, co začíná jako „nevinné vtípky“, přerůstá v manipulaci a emoční týrání. Typickým znakem je právě to, že navenek působí partner jako dokonalý muž, zatímco doma svou partnerku ničí. Tento kontrast oběti ještě více znejisťuje a vede ji k pochybnostem o sobě samé a to je přesně cíl manipulátora.
Není proto překvapivé, že žena v takovém vztahu zůstává i přes dlouhodobou nespokojenost. Hraje v tom roli kombinace finanční závislosti, ztraceného sebevědomí a nedostatku podpory od blízkých, což oběť izoluje a ztěžuje jí cestu ven. Je důležité si uvědomit, že psychické týrání je stejně vážné jako fyzické, jen je méně viditelné. V takových situacích je vhodné vyhledat odbornou pomoc, ať už psychologa, psychoterapeuta nebo organizace, které se specializují na podporu obětí domácího násilí. Prvním krokem je navrácení vlastní hodnoty a pochopení, že vina není na straně oběti. Teprve pak se může objevit síla učinit změnu, ať už v podobě odchodu, nebo nastavení nových hranic.
Jak se má paní Dita zachovat? Co byste v její situaci dělali? Přečtěte si také příběh paní Evelíny, která poskytla azyl synovi a jeho přítelkyni, ale oni se v jejím domě roztahují a utlačují ji.
Galerie: Dita (42): Žiju s narcistou, který mě ponižuje. Vím, že mě ničí, ale nevím, jak odejít.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Alice Ball: Ve 23 letech objevila lék na lepru. Pak záhadně zemřela a její úspěch si přivlastnil nadřízený
„Ze smrti mého manžela mě obviňuje vlastní dcera,” je zlomená Anna. Jak reagovat, radí psycholog Pavel Pařízek
Peníze vám mizí pod rukama? 5 rad do domácnosti, které vám zaplatí letní dovolenou
Doporučujeme
“Zjistila jsem, že mě manžel podvádí, ale on tvrdí, že to tak není,” je zmatená Alžběta. Odpovídá psychoterapeutka Dagmar Pechová
“Dělí nás dvacet let, můj manžel už chce klid, já chci ještě žít,” neví si rady Julie. Odpovídá terapeutka Dagmar Pechová
“Můj manžel nemá zájem o žádné intimnosti a já se cítím odmítnutá,” je smutná Alexandra
“Kolega z práce mi rozumí víc než manžel. A já nevím, jestli už nejdu přes čáru,” je na vážkách paní Beata
“Manžel mě uvěznil v luxusu a já nevím, jak z toho ven,” píše smutná Kamila
“Tchyně mě nikdy nepřijala a můj muž se mě nikdy nezastal,” je smutná Markéta
“Jsme spolu třicet let, ale manžel si najednou chce užívat svobodu,” je v šoku Vendula
„Můj muž mi zakazuje pracovat, prý mám být doma a starat se o něj,“ je smutná Sára
„Můj manžel je maminčin mazánek. Bydlíme spolu a já se cítím jako ta druhá,“ stěžuje si Ida
