V den, kdy slaví pracovnice lásky, vzpomeňme zlaté časy pražských nevěstinců. Už před staletím plnily každé přání

Kristina Vacková | 02/06/2026
pražské nevěstince
Foto: Shutterstock

Přidejte si Svět ženy do oblíbených na Google zprávách

Provozovatelky nejstaršího řemesla se na přelomu 19. a 20. století o práci bát nemusely, ostatně jedná se o povolání žádané v každé době i místě. Mezinárodní den prostitutek připadá každoročně na 2. června a upozorňuje na jejich práva, bezpečnost a bojuje proti diskriminaci. Toto povolání bylo na přelomu staletí legální a nevěstince fungovaly ve větších i menších městech s tím, že nejvíce jich bylo samozřejmě v Praze. Co se za jejich zdmi odehrávalo, kdo je navštěvoval a jak se prostitutkám žilo? A i když tyto ženy za peníze prodávají svoje tělo, jaké jsou doopravdy i mimo lůžko?

Vykřičené domy existovaly napříč historií v každé době, ale největšího rozkvětu se dočkaly na konci 19. století, kdy byla prostituce legalizována. Jen v Praze by se člověk takových podniků jen těžko dopočítal. Stačilo projít se třeba uličkami Malé Strany nebo Starého města pražského a člověk narazil na nevěstinec nebo šantán prakticky na každém rohu. Důvodů bylo víc, což vysvětluje historička Milena Lenderová: „Druhá polovina 19. století byla epochou, kdy se sexualita zvolna osvobozovala. Nezapomínejme ani na to, že tehdy v Praze přibývalo studentů a lidí, kteří se mířili za prací.“ Některé podniky byly malé a jednoduché, s jedním nebo dvěma pokoji a několika dívkami, které zde pracovaly. Jiné byly velké a luxusní a cílily na klientelu z nejvyšších vrstev společnosti.

sex
Alergie na mužský sekret trápí ženy i muže: Způsobuje nejen vyrážky, ale i potíže, které byste nečekali

Bordel jako trafika

K majitelům nevěstinců patřili často bývalí policisté a konfidenti, kteří dostávali takový podnik jako trafiku od státního aparátu. Ovšem nikoli jako poděkování za léta ve službě. Znali totiž toto prostředí i lidi, kteří se v něm pohybovali. A z pozice provozovatelů nevěstinců pak mohli být státnímu aparátu i nadále užiteční. Známý je například příběh bývalého detektiva Emanuela Kauckého, který začal provozovat nevěstince pro zahraniční klientelu a získal velký majetek. Veřejné domy patřily i bohatým obchodníkům, majitelům hotelů nebo restaurací, ale i různým umělcům včetně bývalých herců.

Dodržování pravidel

Provozování nevěstince byla podnikatelská činnost jako každá jiná. Majitelé měli povinnost dodržovat živnostenský zákon a platit daně. Museli také dodržovat ochranu osobních údajů klienta a dohlížet nad personálem. Především museli dbát na to, aby prostitutky docházely na pravidelné lékařské prohlídky. Každá měla svoji zdravotní knížku, do které se potřebné zdravotní údaje zapisovaly.

Válečné zajatkyně pracovaly do padnutí v německých nevěstincích, kde musely obsloužit až 8 mužů za den
Nedobrovolně rozdávaly rozkoš: Válečné otrokyně měly přidělen počet mužů, které musely obšťastnit, pak byly vyměněny

Za rozkoší i za prací

Různé praktiky milování, které dnes vnímáme jako běžné, byly v době monarchie nepřijatelné, nemravné a doma v manželské posteli se neprovozovaly. To byl také jeden z důvodů, proč muži do veřejných domů mířili. Nechodilo se do nich ale jen za erotikou. Sloužily jako místo společenského setkávání, kde se muži zbavovali všedních starostí, odehrávaly se tady i obchodní schůzky. Za prací chodil do známého luxusního podniku U Červeného páva i slavný skladatel Gustav Mahler, který tu komponoval své symfonie. Občas sem zavítal i německý kancléř Otto von Bismarck nebo následník trůnu František Ferdinand d´Este. Inspirovat se a tvořit chodili do veřejných domů i další známé osobnosti. Potkali byste tu například Jana Nerudu, Fráňu Šrámka nebo Egona Ervína Kische.

Erotické služby pro každého

Samostatnou kapitolou pak byly gay podniky, které ale fungovaly v utajení, protože záliba v témže pohlaví byla v té době za hranicí zákona. „Nejvíc podniků s tímto zaměřením fungovalo na dnešním náměstí Republiky a v okolí Prašné brány,“ vysvětluje redaktor a editor Josef Schwarz, spoluautor knihy Nevěstince a nevěstky a dodává, že existovaly i podniky pro ženy. To ale nebyly klasické veřejné domy, ale spíše lázně, kam dámy mířily za uspokojením. Opět ale fungovaly v utajení, rozhodně nešlo o oficiální záležitost.

Daniel Nekonečný
Fenomén Daniel Nekonečný: Odkaz ministra rozkoší zní i sedm let po jeho odchodu na planetu Jupiter

Povolání jako každé jiné

Ačkoli šlo o legální živnost, přesto neměly prostitutky většinou na růžích ustláno a společenského uznání se nedočkaly. Často své tělo začaly prodávat služky, dělnice, prodavačky nebo pokojské. Důvody, proč se na tuto dráhu vydaly, se evidovaly v úředních protokolech. Tím nejčastějším byla takzvaná lehkost zaměstnání. Není se co divit. Vydělat si peníze jako nevěstka bylo o dost jednodušší než pracovat do úmoru například v továrně u pásu. Na pomyslném vrcholu byly samozřejmě luxusní prostitutky, které si za měsíc vydělaly bez problémů víc peněz než univerzitní profesor.

Jedno měly prostitutky společné. Snily o tom, že se jednoho dne provdají za bohatého klienta, nebo si našetří peníze a pak se budou věnovat spořádanému povolání. Obvyklejší ale bylo, že pomalu padaly do nižších cenových kategorií, až nakonec skončily na ulici. Ty šťastnější se skutečně začaly věnovat jiné práci, mnohdy i v oboru. To když udělaly kariéru jako bordel mamá.

Konec zlatých časů

Přítrž nevěstincům a prostituci jako živnosti udělal prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který byl přesvědčen, že kořeny tohoto řemesla pochází z mravní a hmotné bídy. V roce 1922 začal platit aboliční zákon „O potírání pohlavních nemocí“. Ten postavil veřejné domy mimo zákon a jejich provozování nadále klasifikoval jako zločin kuplířství. Není třeba zdůrazňovat, že prostituce vzkvétala nadále, jen se začala schovávat. Zákazník ale věděl, na jakých místech hledat.

Tamara de Lempicka: Malířka milující aristokraty i krásné ženy vedla bohémský život plný drog a rozkoše
Tamara de Lempicka: Malířka milující aristokraty i krásné ženy vedla bohémský život plný drog a rozkoše

Jaké jsou ve skutečnosti?

Jistě jste několikrát slyšeli, že ženy, které prodávají svá těla, jsou nejlepšími manželkami a i když prodávají lásku za peníze, mají své city. Pro někoho absolutně nemyslitelný druh práce, pro druhé nutné zlo, aby si vydělali. Ať už jde o práci v onom pověstném průmyslu, nebo třeba v escortu, jak vypadá jejich intimní život mimo práci? Je stejně vášnivý jako před kamerami?

Například Lexie, pracuje pro různé videochaty a má placenou stránku na OnlyFans. „Podle mých zkušeností soudím, že ženy jsou benevolentnější, když jim řeknu, co dělám. Sešla jsem se s pár kluky z Tinderu, bylo to fajn do doby, než jsem prozradila, co dělám. Ihned požádali o mé nahé fotky nebo chtěli přístup k mému účtu zadarmo. Nebylo mi to moc příjemné, mnohdy o ně požádali dost nevybíravě. Možná se čeká, že budu chodit s někým z “oboru„ ale snad všechny, které něco podobného děláme, chceme chodit s těmi, kteří jsou mimo porno nebo erotické videochaty. Práce v tomto odvětví mi dodala sebevědomí v posteli, proto si nemyslím, že lidé z této branže budou v intimní oblasti nějací břídilové. Když, ale pracuji, je to jiné. V hlavě se mi často promítá, co musím nakoupit nebo kam o víkendu pojedeme. S partnerem je to jiné,“ dodává Lexie, která se seznámila se svým přítelem Markem na Instagramu.

Ženský orgasmus
Co mají společného ženské vyvrcholení a mužské bradavky? Odborníci se neshodnou, k čemu je vlastně ženám vyvrcholení dobré
Sara se zase živí jako profesionální domina a koučka. Prozradila nám, že „seznamování může být obtížné, protože si nás většina lidí ihned spojuje se službami, jež poskytuete. Mnoho mužů posílá jen zprávy, že si chtějí užít a podobně. Pro mě osobně je těžké s někým spát. Než k tomu dojde, chci je hodně poznat, zjistit, jak nám to klape a tak. Když chci jen potěšení, můžu za to dostat zaplaceno. Když jsem v práci, mám jasná pravidla a limity, které přísně dodržuji. Mám kontrolu nad vším a emoce držím stranou od svých klientů. Jsme v milování lepší? Těžko říct. Přiznávám, že v téhle oblasti znám hodně věcí a umím to, co možná druzí ne, ale ne vždycky to automaticky znamená, že budu lepší. Mám i špatné dny, jako každý druhý“ uzavírá Sara, která se seznámila s přítelem Jackem přes Twitter.

Každopádně my bychom se měli zamyslet nad tím, jak často různá povolání odszujeme, mnohdy neprávem.


Zdroje: cs.wikipedia.otg, Reddit, Quora.com, Dějiny sexuality

Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře

společnost povolání Meezinárodní den prositutek

Nejčtenější články

“Mám pocit, že mě manžel podvádí, ale syn mi tvrdí, že přeháním,” nechápe Jana Kvíz: Drsňák, osudový muž, ale také medik či nejedna historická osobnost. Jak dobře znáte role filmové role Karla Rodena? V den, kdy slaví pracovnice lásky, vzpomeňme zlaté časy pražských nevěstinců. Už před staletím plnily každé přání

Doporučujeme

Načíst další

Mohlo by se vám líbit

Marianne Bydlení