Když jsem poznala svého manžela, měla jsem pocit, že mi osud přihrál do cesty opravdovou lásku. Takovou tu, kterou potkáte jednou, maximálně dvakrát za život. Jirka byl pozorný, laskavý a vždycky se snažil, abych se cítila šťastná. Jenže spolu s ním do mého života vstoupila i Alena, jeho matka. A právě tam začal příběh, který není jen o naplněné lásce… a upřímně vzato, není ani jednoduchý. Přečtěte si příběh paní Magdy (49 let).
Ze začátku jsem se snažila být k Aleně vstřícná. Kupovala jsem jí koláče, když jsem k ní jela na návštěvu, zvala ji na návštěvy k nám, zkrátka jsem dělala vše pro to, aby mě přijala. Jenže z její strany jsem cítila chlad a jistou odtažitost. Časem jsem pochopila, že problém není v tom, co všechno dělám, ale v tom, kým pro jejího syna jsem. Ona měla dojem, že jí beru někoho, na kom celý život lpěla a kdo byl pro ni vším. A já jsem zůstala v roli té, co narušila jejich pevné pouto.
Moje tchyně mě nenávidí
Vztah matky a syna může být neobyčejně silný. Zvlášť pokud žili dlouho jen spolu a syn byl jejím jediným životním smyslem. V takových případech je pro každou matku těžké přijmout fakt, že v životě jejího syna je teď jiná žena, která má svým způsobem přednost. Alenina žárlivost a nepochopení našeho vztahu s Jirkou se projevovaly v drobných, ale zároveň poměrně zraňujících situacích. Když jsme k ní přijeli, přetvařovala se, že je vřelá, ale pak mezi řečí podotkla něco, co mě pokaždé ponížilo.
Kdykoliv jsem jí nabídla pomoc, odmítla, vzápětí však volala Jirkovi, aby mu vyčetla, že se o ni nestarám. Pro mého manžela to bylo velmi těžké. Cítil, že stojí mezi dvěma mlýnskými kameny. Stál mezi ženami, které miloval, ale které spolu nedokázaly najít společnou řeč. On chtěl klid, ale zároveň se nedokázal postavit matce. A já jsem si připadala sama a nepochopená. Vždyť jsem se o její přízeň tolik snažila. Bohužel marně.
Jednoho dne jsem to pochopila
Jednoho dne jsem pochopila, že musím úplně změnit strategii. Už jsem Aleně dál nemohla dokazovat, že jsem dobrá, protože mi došlo, že to nikdy nepřijme. Začala jsem si držet odstup a vlastně jsem přestala očekávat, že se náš vztah kdy promění v něco, co bych mohla nazvat vřelým a fungujícím. Prostě jsem přijala fakt, že mě nemá ráda, a přestala jsem si to brát osobně. Nebyla to moje vina, byl to její vlastní vnitřní boj se ztrátou výsadního místa v životě svého syna. Téma vztahu mezi tchyní a snachou je staré jako lidstvo samo.
Psychologové často upozorňují, že klíčem je nastavit si vnitřní hranice. Každá z žen má v životě onoho muže jiné místo a není nutné mezi sebou soutěžit. Americká psycholožka a autorka mnoha knih, Harriet Lerner, která se dlouhodobě věnuje rodinným vztahům, kdysi poznamenala, že „největší úlevu získáme tehdy, když přestaneme očekávat, že druhý bude reagovat podle našich představ. Můžeme změnit jen své chování, nikoli jejich postoj k nám.“
Když jsem si tuto myšlenku uvědomila, došlo mi, že největší dar, který můžu sobě i manželovi dát, je klid. Přestala jsem se snažit a přestala jsem Aleně dokazovat svou hodnotu. Začala jsem budovat pevné zázemí mezi mnou a manželem. A on časem pochopil, že to není o mně, ale o jeho matce. Přestal se cítit provinile, že dal přednost mně.
Ani dnes nemáme s tchyní vřelý vztah. Přesto cítím, že mezi sebou máme určitý druh respektu. Ona ví, že jsem součástí života jejího syna, a já vím, že ona bude vždy jeho matkou. Nejsme kamarádky, ale naučily jsme se vedle sebe nějakým způsobem existovat. Za ty roky, kdy s Jirkou žiji, jsem si uvědomila, že není důležité, aby vás všichni měli rádi. Protože s tím stejně nic nenaděláte. A proto je nutné soustředit se na vztahy, na kterých vám záleží. Stejně nezískáte přízeň tam, kde vám ji druzí dát nechtějí. Vztahy nejsou dokonalé a mnoho z nich je náročných. Důležité je nebrat si všechno osobně. Protože stejně jako u mě, to možná ani u vás není o tom, jací jste, ale jací jsou lidé kolem vás.
„Moje dcera se nestará o mou vnučku, musím převzít roli mámy místo toho, abych byla babička!„ říká Stanislava
Galerie: Moje tchyně mě nenávidí. Má pocit, že jí kradu syna
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

"Moje matka celý život bojuje se svou maminkou. Nemá ji ráda, protože opustila dědečka," svěřila se Jaroslava

"Nemám ráda svou tchyni, neustále se mi plete do života," svěřila se Jitka

"Nenávidím svou matku a už to dál odmítám skrývat," svěřila se Monika

“Vždycky jsem měla nejraději nejstaršího syna. Mé další děti mi to neodpustily a teď mi to vrací," je smutná paní Věra

“Mám poměr se šéfem, ale netuším, co bude dál a bojím se,” je vyděšená Anna

„Manžel tvrdí, že si jen píše s bývalou spolužačkou, ale já mám ale pocit, že je za tím něco víc,“ svěřuje se Iveta

„Dcera si vybírá šaty bez mého vědomí, připadám si, jako bych z jejího života mizela,“ svěřuje se Hana

„Tchyně mě nemá ráda, tvrdí, že manžel si najde lepší ženu, než jsem já,” popisuje Silvie. Co dělat, radí psycholog Pavel Pařízek

„Myslela jsem si, že jsme si se sestrou konečně našly cestu k sobě, ale ona si naše hovory upravuje podle sebe,“ je smutná Petra












