Foto: Magnific
Dlouholetá přátelství bývají založená na důvěře, vzájemné podpoře a pocitu, že se na druhého člověka můžeme spolehnout. Někdy se však vztahy během let změní a člověk začne vnímat věci, které dříve přehlížel. Pak přichází nepříjemná otázka, zda jde jen o období nedorozumění, nebo o znamení, že se přátelství vyčerpalo. Stejnou otázku si klade i paní Renata.
Renata (51) se se svou kamarádkou Alenou zná více než dvacet let. Společně zažily svatby, starosti s dětmi i těžké životní chvíle. Právě proto Renatu překvapuje, že v posledních měsících začíná mít z jejich přátelství stále horší pocit.
Nejlepší kamarádka mě před ostatními shazuje
S Alenou jsme si vždy říkaly všechno. Když se mi něco povedlo, byla první, komu jsem volala. Když jsem měla trápení, seděla u mě v kuchyni a poslouchala mě klidně celé hodiny. Právě proto mě zaskočilo, když začala reagovat jinak než dřív.
Před několika měsíci jsem změnila svou práci a měla jsem z toho radost. Když jsem to vyprávěla na setkání s přáteli, Alena se usmála a poznamenala, že dnes už vezmou skoro každého, kdo má zkušenosti. Všichni se zasmáli a já to přešla.
Jenže podobné poznámky se začaly opakovat. Když jsem si koupila nové auto, připomněla, že je stejně už z druhé ruky. Když jsem mluvila o dovolené, řekla, že na tom místě byla už dávno a že tehdy ještě nebylo tak hezké. Začala jsem mít nepříjemný pocit, že ať řeknu cokoli, vždycky najde způsob, jak to zlehčit nebo zastínit něčím svým.
Prozradila, co jsem jí svěřila důvěrně
Definitivně mě ale zasáhla jiná věc. Před časem jsem se jí svěřila s rodinným problémem, o kterém jsem nechtěla mluvit s nikým dalším. Brala jsem jako samozřejmost, že to mezi námi zůstane. O pár týdnů později se mě na tu samou věc zeptala známá, která o tom podle všeho neměla jak vědět. Když jsem se opatrně vyptávala, zjistila jsem, že informace šla právě přes Alenu.
Když jsem ji s tím konfrontovala, odbyla mě tím, že přece nešlo o žádné tajemství a že zbytečně přeháním. Od té chvíle si dávám pozor na každé slovo. A to je pro mě možná nejhorší. Člověk, kterému jsem roky věřila úplně všechno, je najednou někdo, před kým přemýšlím, co můžu říct a co už ne. Stále si opakuji, že přece nemůžu zahodit více než dvacet let přátelství kvůli několika nepříjemným situacím. Jenže těch situací přibývá a já si už nejsem jistá, jestli je vidím jen já. Přeháním, nebo byste po podobných zkušenostech také začali pochybovat o skutečném přátelství?
K odpovědi na situaci paní Renaty nás inspiruje psycholožka Ariane Resnick
Děkuji vám, paní Renato,
že jste se podělila o svůj příběh. Z vašich slov je cítit bolest i zklamání, protože nejde jen o několik nepříjemných poznámek, ale o postupnou změnu člověka, kterému jste dlouhá léta důvěřovala. Když blízká přítelkyně opakovaně zlehčuje vaše úspěchy, srovnává se s vámi nebo snižuje radost z věcí, které jsou pro vás důležité, je přirozené, že ve vás začne vznikat nejistota a pochybnosti o kvalitě tohoto vztahu.
Ještě závažnější je situace, kdy byla narušena důvěra. Pokud jste Aleně svěřila citlivou rodinnou záležitost a ona ji bez vašeho souhlasu předala dál, je pochopitelné, že si nyní dáváte pozor na to, co říkáte. Důvěra je jedním ze základních pilířů přátelství a její ztráta bývá velmi bolestivá. Místo ukvapeného ukončení dlouholetého vztahu by mohlo být užitečné znovu a otevřeně pojmenovat, co vás zraňuje, a sledovat, zda je Alena schopná vaše pocity respektovat a převzít za své chování odpovědnost. Zároveň je v pořádku nastavit si zdravější hranice a nesdílet s ní věci, u kterých si nejste jistá její diskrétností.
Nepůsobíte na mě jako někdo, kdo přehání nebo hledá problém tam, kde není. Naopak si všímáte opakujících se situací, které ve vás vyvolávají smutek a narušují pocit bezpečí ve vztahu. Dlouholeté přátelství má velkou hodnotu, ale mělo by vám přinášet také respekt, podporu a důvěru. Věřte svým pocitům a dopřejte si právo chránit vlastní psychickou pohodu. Zasloužíte si vztahy, ve kterých můžete být sama sebou a cítit se přijímaná.
Má paní Renata pravdu a její kamarádka se změnila? Má takové přátelství ještě vůbec šanci nebo by si paní Renata měla hledat jinou kamarádku? Přečtěte si příběh Lady, která je nemocná, ale její máma to neakceptuje.
Zdroj: verywellmind.com, příběh poslala Renata L.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
„Syn mi řekl, že se o nás ve stáří starat nebude, prý si máme všechno zařídit sami,“ svěřuje se Marta
„Táta odešel do důchodu a každý den nám stojí přede dveřmi. Bojím se mu říct, že už je toho na mě moc,“ svěřuje se Simona
„O tátu jste se nepostarali, ale mě soudíte? Vezměte si ho na měsíc domů,” píše dětem paní Mirka. Její manžel trpí demencí
Doporučujeme
“Vyděsilo mě, jaké filmy pro dospělé manžel sleduje, chci se rozvést,” je rozhodnutá Evina
„Syn už nechce jezdit na naše nedělní obědy, tvrdí, že rodina se neměří počtem návštěv,“ trápí Lenku
„Moje máma odešla do soukromého domova důchodců, přitom jsem jí slíbila, že se postarám,” je zdrcená Jitka
„Na Den otců dostanu víno, ale děti si na mě neudělají hodinu čas,” je smutný Daniel
„Tchyně volá mému manželovi několikrát denně a musí jí to vždycky zvednout,” je naštvaná Helena. Co dělat, radí psycholog Pavel Pařízek
„Těšil jsem se, že budeme v důchodu konečně víc spolu s manželkou, místo toho si připadám zbytečný,“ přiznává Milan
„Vnuk mi k narozeninám poslal jen zprávu, možná jsem staromódní, ale zabolelo mě to,“ přiznává Věra
„Nevím si rady se svou matkou, nesprchuje se a nepříjemně zapáchá,” má starost Julie
„Po operaci mám jet do lázní, ale manžel mi dává ultimáta a hrozí rozvodem,” je v šoku Alice
