K předvánočním přípravám neodmyslitelně patří zvuková kulisa, která na nás během adventu útočí doslova na každém kroku. Koledy slyšíme v obchodních domech, na trzích, v rádiu a často si je broukáme, aniž bychom si to uvědomovali. Určitě si vzpomenete, jak jste je zpívali ve školce nebo ve škole u piana, ale vybavíte si celé sloky ještě dnes? A tušíte vůbec, kde se tyto popěvky vzaly? Zkuste si náš kvíz a zjistěte, jak moc znáte vánoční koledy.
Možná žijete v domnění, že koledy jsou odjakživa spojené výhradně s křesťanstvím a oslavou narození Ježíška, ale historie je, jak už to tak bývá, trochu barvitější. Samotné slovo koleda má kořeny v latinském výrazu Calendae, což označovalo první dny měsíce, v tomto případě lednové oslavy nového roku v antickém Římě. Původně byly tedy koledy spojené s bujarým veselím kolem zimního slunovratu, které s betlémským příběhem nemělo nic společného. Teprve ve středověku, konkrétně kolem 13. století, se začaly tyto zpěvy transformovat do podoby, kterou známe dnes, a to prý i díky svatému Františku z Assisi.
Koledování jako byznys středověku
Koledy vnímáme jako nezbytný hudební doprovod kolem vánočních svátků, ale pro naše předky to byl docela drsný způsob obživy. Koledníci, často chudí žáci nebo učitelé, obcházeli domy ne proto, že by je to tolik bavilo, ale protože potřebovali výslužku v podobě jídla nebo peněz. A nechodili jen ti. Je až k nevíře, kdo všechno se na těchto obchůzkách snažil přiživit. Historické prameny dokonce zmiňují, že na koledu vyrážely i prostitutky, což se pražským konšelům v roce 1390 už zdálo příliš, a tak jim tuto bohulibou činnost úředně zakázali.
Zatímco my si o Vánocích notujeme Narodil se Kristus Pán nebo Pásli ovce valaši, v anglosaském světě je absolutním hitem koleda, která opěvuje jednoho z našich největších světců. Píseň Good King Wenceslas není o nikom jiném než o svatém Václavovi. Je to vlastně paradox, že příběh českého knížete, který se brodí sněhem, aby pomohl chudému poddanému, znají britské děti lépe než ty české. Legenda o jeho dobrotě se v Anglii ujala natolik, že se stala nekorunovanou hymnou tamních Vánoc, a většina Britů přitom možná ani netuší, že „Wenceslas“ vládl zemi uprostřed Evropy a ne někde v hrabství Yorkshire.
Doporučujeme
reklama
Když selže technika, vznikne legenda
Někdy za vznikem těch nejkrásnějších věcí stojí pouhá náhoda nebo technická závada. Vezměte si třeba nejslavnější koledu světa, Tichou noc. Kdyby se v roce 1818 v kostele v rakouském Oberndorfu nerozbily varhany, možná bychom ji dnes vůbec neznali. Farář Josef Mohr a učitel Franz Xaver Gruber museli improvizovat a píseň složili jen proto, aby na půlnoční mši nebylo ticho. Asi v tu chvíli vůbec netušil, že si ji budou zpívat lidé každé Vánoce ve více než třech stovkách jazyků. Pojďte se tedy otestovat, jak moc dobře znáte české koledy vy.
