Kvíz: Co byste řekli na Vánoce bez kapra a stromečku? Otestujte se, jak se vyznáte ve světových tradicích

My v redakci milujeme Vánoce. Tu specifickou vůni františka, která se mísí s přepáleným máslem a jehličím, nebo třeba ten klid, když konečně v televizi začne první pohádka. Jenže Vánoce se slaví široko daleko, a lidská kreativita je, zdá se, nekonečná. Někde hraje prim duchovno, jinde čirý konzum a někde... inu, někde tak trochu bizár.

Co byste řekli na Vánoce bez kapra a stromečku

Začněme v zemi vycházejícího slunce, protože tamní pojetí Vánoc je pro Středoevropana asi největším překvapením. Japonci totiž nevečeří rýži nebo třeba sushi, ale masově vyrážejí do KFC. V roce 1974 se povedla této síti tak geniální kampaň s názvem „Kentucky na Vánoce“, že se z kyblíku smažených křidélek stal národní symbol Vánoc. Je to dokonce až taková mánie, že si své menu musíte objednat týdny dopředu a při vyzvedávání si vystát před fastfoodem pěknou frontu.

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Jak dobře znáte vánoční filmy. Prověřte své znalosti. Radši zůstanete "sami doma", nebo prožijete Lásku nebeskou?

Děsivé kočky a zákaz uklízení

Když se přesuneme do Evropy, konkrétně na sever, zjistíme, že zima a tma píše strašidelné legendy. Třeba na Islandu děti navštěvuje třináct trollů, což jsou takoví vánoční skřítci s Vánoční kočkou. A ta není žádný mazlík. Podle legendy sežere každého, kdo na Štědrý den nedostane nic nového na sebe. Takže pokud najdete pod stromkem měkký dárek s ponožkami, na Islandu byste za něj líbali ruce, protože vám doslova zachránil život. A co ti skřítci? Ti 13 po sobě jdoucích nocí před Vánoci dávají do dětských bot za okny sladkosti, pakliže byly hodné, nebo zkažené brambory, pakliže zlobily.

O kousek vedle, v Norsku, řádí zase čarodějnice. Norové věří, že právě o Vánocích vylézají zlé síly a čarodějnice hledají košťata. Takže v norských domácnostech se na Štědrý den všechna košťata, mopy a smetáky zamykají do nejzazších koutů komor. Dárky dětem naděluje Julenissen, kterému děti dávají za okno misku s ovesnou kaší. Ta nechybí ani na štědrovečerním stole. Kdo v ní najde ukrytou mandli, v příštím roce se podle pověry vdá nebo ožení.

Brusle místo saní a pavučiny pro štěstí

Jestli máte pocit, že se vám nechce pěšky na půlnoční, představte si věřící ve venezuelském Caracasu. Ti totiž do kostela jezdí na kolečkových bruslích. Město dokonce v ranních hodinách uzavírá ulice pro auta, aby se celé rodiny mohly bezpečně doklouzat na mši, po které si všichni dají tamales, kukuřičné placky plněné masem.

A když jsme u té výzdoby, Ukrajina má jeden z nejpoetičtějších, i když pro arachnofoby mírně děsivých zvyků. Na stromeček se tam věší ozdoby ve tvaru pavučin a pavouků. Vychází to ze staré legendy o chudé vdově, která neměla na ozdoby, a tak jí stromek přes noc ozdobili pavouci svými sítěmi, které se ráno proměnily ve zlato a stříbro. Najít pavučinu na stromku tam znamená štěstí v nadcházejícím roce.

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Pamatujete si, co věštili naši předkové? Otestujte se, jestli znáte zimní pranostiky

Poleno, které vám nadělí dárky

A to nejlepší, nakonec. Katalánci zavedli tradicí Caga Tió. To je usměvavé dřevěné polínko s nožičkami a čapkou, které rodina pořizuje a vytváří začátkem prosince. Děti ho „krmí“ ovocem a oříšky a přikrývají dekou, aby nenastydlo. Vyvrcholení přijde na Vánoce, kdy děti do polena mlátí klacky a zpívají písničku, ve které ho vyzývají, aby „vykadilo“ dárky a sladkosti. 

Vánoce ve světě zkrátka nejsou stejné jako u nás. Ale ta pestrost nám připomíná, že i když každý slavíme jinak, touha být spolu a užívat si tradice, je na celém světě úplně stejná.

Kvíz: Dáte ještě dohromady vyjmenovaná slova po B? I když ne, i/y byste zvládnout měli