Měl nakročeno k hvězdné kariéře a natáčel jeden film za druhým. Osud však Janu Potměšilovi (59) připravil krutou ránu. Na konci osmdesátých let měl vážnou nehodu, kdy mu lékaři dávali malou šanci na přežití. Herec se ale nevzdal, zabojoval a přesto, že už se nikdy nepostavil na nohy, dokáže vést zcela normální život. Dále ho můžeme vidět ve filmech, seriálech, a především je šťastným tatínkem a milovaným manželem.
Moc dobře věděl, jakou cenu má lidský život. Vážil si druhé šance, kterou dostal, a využil ji na tisíc procent. To se Janovi povedlo, a i když začátky po nehodě nebyly jednoduché, nikdy se nevzdal. Znovu se vrátil před kamery a jeho největším životním štěstím byla jeho rodina a manželka Radka. Ta také informovala média o jeho poklidné smrti ve spánku.
Létajícímu ševci byla předvídána velká kariéra
Krůčky k herectví byly pro Jana stejné, jako pro mnoho dětských hvězdiček minulosti. Filmaři přišli do školy, kde si ho vyhlédli do televizního pořadu, a od té doby byl v hledáčku režisérů. Po domluvě s rodiči šel však nejdříve na gymnázium a pak se na druhý pokus dostal na DAMU. Během studií již účinkoval v Divadle na Vinohradech a byla mu předvídána velká kariéra. Do povědomí diváků se navždy zapsal jako švec Jíra z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Natáčel jeden film a seriál za druhým a velmi se také angažoval v událostech listopadu a prosince roku 1989.
Po sametové revoluci, kdy na všechny dýchla svoboda, jezdil Jan společně s kolegy po republice a debatoval s lidmi o změnách ve společnosti. Jeden takový prosincový výjezd mu pak obrátil život vzhůru nohama. S Janem Kačerem, jenž seděl vedle řidiče, a ještě jedním kolegou se vraceli večer z Ostravy. Potměšil seděl vzadu a naposledy si pamatuje osvětlenou Prahu. Řidič auta, jehož jméno nikdy nepadlo, nejspíš dostal mikrospánek. Auto narazilo do levých svodidel, odrazilo se doprava a skutálelo se ze svahu. Ostatní řidiči pomáhali s vyproštěním, z auta však vyndali jen tři lidi a ptali se, kolik jich v autě cestovalo.
Po vážné nehodě se už nepostavil, ale naučil se žít
Mladého herce pak našli zaklíněného pod autem. Měl vážné zranění hlavy, otok u páteře a mnoho dalších zranění. Podle lékařů měl pouhých sedm procent na přežití a dlouhé tři měsíce byl v kómatu. „Když jsem se probudil, nevěděl jsem nic. Můj táta poznal, jak jsem zmatený a špitnul jednu holou větu: Václav Havel už je prezidentem. Jako by mi někdo vrátil šém do hlavy, vzpomněl jsem si na všechno,“ zavzpomínal Potměšil pro Idnes.cz s tím, že v tu chvíli mohl hýbat pouze očima. Uvědomil si, jaké měl štěstí, že dostal druhou šanci na život a s neskutečnou odvahou se pustil do náročné rekonvalescence.
Na vozíčku chtěl být co nejvíce samostatný, aby nebyl závislý na okolí. Začátky byly krušné a bolavé, ale nakonec Jan vše zvládl a znovu se také vrátil k herectví. Pro mnoho kolegů je velkým hrdinou, který se nikdy nevzdal, i když mnohokrát dopadl tvrdě na zem, ale touha normálně žít byla silnější.
Jeho optimismus byl až nakažlivý a za své největší štěstí Jan považoval to, že našel svou ženu a narodil se jim syn Honza. A k tomu byl také nevlastním tatínkem manželčina syna Šimona. Se svou osudovou láskou se Jan znal v podstatě od devadesátých let, ale pomyslná jiskra však přeskočila mnohem později, když s ním Radka dělala rozhovor do jednoho magazínu. „Najednou jsme se jako by propojili a zjistili, že spolu chceme žít, vzít se a mít miminko. Byl to velký zázrak,“ svěřil Jan pro web Prozeny.cz, že od té doby si vlastně nikdy nepřestali povídat. Radka vždy byla pro svého manžela velkou oporou a radost jim dělal také společný syn Honza, jenž si už také odskočil před kameru, jako kaskadér. Jestli bude pokračovat v tátových stopách, zatím není jasné, protože ho baví také psychologie a psaní.
Pokud mu to zdraví dovolilo, Jan vždy rád zavítal na společenské události a zapojoval se do akcí s charitativním podtextem, obzvlášť, když se to týká vozíčkářů. Před třemi lety strávil nějaký čas po nemocnicích, protože ho zradilo srdíčko., které je také důvodem jeho odchodu.Létající švec je tak i nadále vzorem pro mnoho lidí. Ukázal, že pokud člověk moc chce, zvládne vše, i když začátky mohou být velmi náročné.
