Češi extrémně podvádějí ve vztazích: Stojí za tím nejen nedostatek lásky

Co vůbec znamená být nevěrný?

Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že je to naprosto jasné, tak jednoduché to není. Pro někoho podvádění znamená jakýkoliv náznak zájmu o někoho jiného, pro někoho je neodpustitelná obyčejná pusa, pro někoho podvod znamená až samotný pohlavní styk. Každý člověk je zkrátka k nevěrám jinak benevolentní. V dnešní době vzniká i spoustu různých forem volných vztahů, ve kterých střídání různých partnerů není nic neobvyklého. Je ale jasné, že tento druh vztahu zdaleka není pro každého a najdou se i tací, kteří tento typ vztahů považují za neakceptovatelný. Každý zkrátka nevěru vnímá odlišně a je tak poměrně náročné říci, co vlastně znamená být nevěrný.

Proč lidé podvádějí?

Mnoho podvedených lidí velmi často hází veškerou vinu na partnera, který byl nevěrný. To je zřejmě přirozené a naprosto pochopitelné. Problémy ve vztazích se přeci dají řešit jakýmkoliv jiným způsobem. Po prvotním vzteku a zlobě je ale na místě položit si otázku – proč měl partner potřebu být nevěrný?

Několik analýz, kde vědci zkoumali důvody k podvádění ve vztazích odhalilo několik základních důvodů, proč k nevěře primárně dochází. Jedná se o: nedostatek lásky, potřebu rozmanitosti, nedostatek sexu, zanedbávání a nuda v primárním vztahu. Pokud spolu partneři žijí dlouho, velmi často se stává, že mezi nimi jednoduše vyprchá jiskra, která vztahem na začáku probíjela. Často se pak stává, že partneři bohužel hledají právě tu určitou jiskru u někoho jiného.

Litují lidé svého podvádění?

Odpověď na tuto otázku není tak jednoduchá. Jistě, může se stát, že jeden z partnerů zkrátka „ujede” třeba pod vlivem alkoholu. Jednorázový podvod je stejně závažný, jako jakýkoliv jiný, o tom žádná. V těchto případech toho partner většinou opravdu lituje a sype si popel na hlavu. Lituje toho ale i v případech, že podvádí opakovaně a cíleně? Odpověď je nejspíše ne. Jak by mohl takový člověk litovat toho, že svému partnerovi vědomě ubližuje, ale zároveň tento akt stále cíleně opakovat?

Takový člověk není nic jiného, než sobec. Myslí totiž jen na sebe, na své blaho a uspokojení. Ale věřte tomu, že jakmile jeho aférka praskne, začne si sypat popel na hlavu jen proto, že mu bude stydno.

Jak odpustit nevěru?

Odpustit nevěru je pravděpodobně ten nejtěžší krok, který musíte udělat, pokud vám vztah stojí za záchranu. Překonat něco takového je ale dlouhodobý proces, který může trvat i několik let. Pravděpodobně nejnáročnější krok pro vás bude vybudování ztracené důvěry. V tomto případě je potřeba, abyste se přenesla přes neustálé podezírání partnera. Pokud se chvíli zdrží v práci, stojí v koloně, a nebo mu přijde z čista jasna esemeska, povzneste se nad tím. Je to opravdu těžké, ale jedině tak důvěru znova obnovíte. Rozhodně se k nepěkné minulosti mezi vámi nevracejte. Udělejte za tím tlustou čáru a zkuste jít dál. Když se k tomu budete neustále vracet, nikdy se z nepříjemné minulosti zcela nedostanete. Překonat a odpustit nevěru možné je. Je ale zcela na vás a vašem vyhodnocení, jestli za to partner a vztah stojí, a nebo ne.

A jak to mají Češi?

Nevěra je poměrně častá záležitost i v České republice, a to zejména v mužské části populace. „Občasným záletem řeší neuspokojivý milostný život 31 procent Čechů a 9 procent Češek. K pravidelné nevěře se pak uchyluje 21 procent českých mužů a 23 procent českých žen,“ komentuje výsledky nedávného průzkumu Adam Durčák ze společnosti Ruzovyslon.cz, který výzkum realizoval ve spolupráci s agenturou Ipsos. Výzkumu se účastnilo 1026 na sobě nezávislých reprezentantů. Průzkum také ukázal, že zrovna Češi se k nevěře a různým záletům staví poměrně nekompromisně. Nejčastěji se takto rázně k záletům staví lidé se základním vzděláním, z nichž by 62% dotázaných nevěru partnerovi nikdy netolerovalo. O něco shovívavěji se k nevěře staví vysokoškolsky vzdělaní lidé, z nichž by ji v žádném případě nedokázalo tolerovat pouhých 32% ze všech dotázaných.