Potkáme naši spřízněnou duši nebo se stáváme spřízněnou duší během vztahu? Většina lidí si myslí, že spřízněná duše je dokonalé harmonické spojení dvou osob, ve skutečnosti je opravdová spřízněná duše osoba, která vám pomůže „zdokonalit se“.
Spřízněné duše se navzájem doplňují. Podle odborníka Jerryho McGuira není člověk schopen dokončit své životní poslání sám. Každý potřebuje někoho, kdo mu pomůže stát se lepším člověkem. Zde je devět bodů, které vás utvrdí v tom, že máte vedle sebe toho pravého partnera.
Něco hluboko uvnitř vám říká, jestli je to pro vás to pravé nebo ne. My jsme zvyklí náš vnitřní hlas tišit, což je základní chyba. Dejte na svoji intuici a nebraňte se pocitům, ať už jsou pozitivní nebo negativní. Pokud vám váš vnitřní hlas našeptává, že to je ono, věřte tomu a pracujte dál na vašem vztahu.
Nebojte se, že zůstanete sám/sama. Je dost možné, že svou spřízněnou duši už dávno znáte. Co je ještě pravděpodobnější, možná jste se minuli na přechodu nebo se na sebe podívali v tramvaji. Spřízněné duše se údajně setkaly už v minulosti a jakmile přijde správný moment, setkají se i „nyní“.
Společné ticho je uklidňující a pokud dokážete být se svou polovičkou jednoduše zticha, aniž byste měli výčitky, že je ticho a neprobíhá konverzace, je to jasný důkaz toho, že je vaše spřízněná duše.
U spřízněných duší je vztah tak hluboký, že občas jednoduše nemusíte mluvit, a přesto druhá osoba ví, co se vám honí hlavou.
Jedna duše a dvě těla. Znáte svoji spřízněnou duši tak dobře, že ve chvíli, kdy vejde do dveří, víte, jaký měla den. Cítíte vzájemné pocity: smutek, strach a stres a sdílíte vzájemnou radost a štěstí.
Ano, čtete správně. Každý nedostatek má i výhodu. Stejně tak jako každá pozitivní vlastnosti má svoje minus. Hledejte na druhých to dobré. Tvrdohlaví lidé jsou dobří v rozhodování, naopak lidé organizovaní se zase nikdy neopozdí s platbou účtů.
Pokud jste oba na stejné vlně, je to známka spřízněných duší. Stejné morální hodnoty, cíle a přání. Možná máte jiný způsob, jak těchto cílů dosáhnout, ale oba chcete stejný konečný výsledek.
Konverzace mohou být náročné a mnohdy nepříjemné, pokud píchnete do vosího hnízda. Stejně tak jako není příjemné vyprávět někomu naše obavy, trapasy či strachy. Pustit někoho do niterné části nás samých je odvážné a rozhodně jen pro spřízněné duše.
Není snadné říct „omlouvám se“ nebo přiznat, že jsme udělali chybu. Spřízněné duše si navzájem uvědomují, že jejich činy nebo slova mohou způsobit bolest. Omluvit se není známkou slabosti. Naopak.
