“Odpusť mi, Šimone, ale musím zachránit sebe a děti,” píše v dopise smutná Radana, jejíž manžel má raději lahev nežli rodinu

Paní Radana (42 let) zažívala roky takový život. S někým, kdo podlehl závislosti. S alkoholikem. S člověkem, který měl raději lahev alkoholu než ji a děti. Na začátku to přehlížela. Napít se občas potřebuje každý, to není nic hrozného. Když však alkoholismus zasáhl hrubě do manželského života, vztahu a měl vliv už i na děti, snažila se manžela poslat na léčení. Marně. Proto se odhodlala k radikálnímu kroku. O tom informovala manžela v dopise.

Šimone,

odpusť mi, ale musím zachránit sebe i děti. Takhle to dál nejde. Ničíš totiž nejen sebe, ale také druhé. Mě, naše děti, naši rodinu. Ničíš i své rodiče, společníky ve firmě, kamarády. Máme o tebe strach, chceme ti pomoci. Ale ty to odmítáš. Prý nemáš problém. A tím mě nutíš přemýšlet, co mám dělat dál. Jak se z toho vymotat? Uchránit naše děti, které by rozhodně neměly vidět to, že jako otec selháváš. Neměly by vidět to, jak se opilý válíš ve svých zvratcích na chodbě, mluvíš vulgárně, vyspáváš opice a v afektu rozbíjíš vše, co ti přijde pod ruku. Tohle musím zarazit. Proto od tebe odcházím. Beru děti a jdeme. Musím myslet na sebe a na ně. A žít s tebou jim nezajistí bezpečí.

Mohlo by se vám líbit

Manžel na stará kolena objevil kouzlo automatů. Jednoho dne nám někdo zaklepal na dveře a připravil nás o všechno, stěžuje si Jarka.

Pití je problém 

Pít si začal, když tvá firma měla problémy. Chápala jsem, že musíš někde upustit páru. Bylo jasné, že s sebou neseš velký stres, který musíš nějak ventilovat. Chodil jsi s kamarády do posilovny a pak „na jedno“. Čas od času tě přivedli kluci opilého. Chápala jsem to. Neuměla jsem si představit, co vše prožíváš. Záchrana firmy, podniku, živobytí nejen naše, ale také společníků a zaměstnanců je obří zodpovědnost. Byl jsi nevrlý, hned ses hádal, ale i tak jsem to nechávala být. Teď už vím, že to byla chyba. Možná bys nezačal tolik pít? Kdoví. Chodil jsi domů víc a víc opilý. A co víc, pil jsi i doma. Ráno vlastně vodka s džusem byla tvou novou snídaní. A tady se objevovaly první problémy. Pití začalo zasahovat do našeho života. Pil jsi prakticky od rána a děti to viděly.

Řídil jsi opilý

Vrchol všeho byl, že jsi jel opilý autem. A je štěstí, že to nebylo s našimi dětmi. Zaparkoval jsi o náš sloup na zahradě a usnul. Když jsem tě tam našla, došlo mi, že musím rychle něco dělat. Když jsi vystřízlivěl, snažila jsem se ti domluvit, že máš problém a musíš se léčit. Poslal jsi mě někam, že tomu nerozumím. Naléhala jsem na tebe ještě několikrát, ale marně. Takže odcházím. Musím. Ty se nezměníš a já mám povinnost chránit naše děti. Musím. Prosím tě Šimone, dělej s tím něco. Jdi se léčit, máš velký problém. Pro sebe a blaho svých dětí. Nemůžou si pamatovat jen to, že je táta alkoholik. Prosím. Záleží nám na tobě.

Radana

Mohlo by se vám líbit

"Mám pocit, že dcera pije, mám strach o vnučku," zoufá si Vladimíra. Co na to terapeutka?

Rozhodla se paní Radana správně? Je odchod od manžela to pravé? Neměla by raději zůstat a pomoci manželovi závislost překonat? Jak byste v této situaci postupovali vy?

Přečtete si také dopis paní Vlasty, která pro záchranu manželství udělala velký krok. Odejde z práce. Pracují s manželem společně, což ničí jejich manželství.