44 Kč
Vztahy jsou složité a komplikované. Když se navíc jako člen rodiny dozvíte něco, co nemáte vědět, je na vás, jak s informací naložíte. A to není nic příjemného, potácet se v nejistotě, zda se někomu svěřit a ztratit tak důvěru? Nebo neříct a čekat, až to praskne a případně řešit následky? V takové situaci je každá rada drahá, ale ono rozhodnutí je stejně vždycky na vás.
Paní Jarka (64 let) byla ráda, když se dcera vdala. Vzala si hodného chlapa, který miluje ji i jejich syna. Nemá problém občas pomoci ani tchyni, paní Jarce, něco přivrtat, složit novou skříňku. Pomáhá, když ona potřebuje, chodí k ní s dcerou na obědy, přinese těžké minerálky a podobně. Nechápe proto, proč její dcera tohle všechno riskuje a tahá se s milencem!
Evo,
prosím tě, vzpamatuj se! Máš rodinu, manžela, který tě miluje. Tohle je v dnešní době hotový poklad a ty to necháš být? Jak můžeš manžela, který o tebe pečuje a finančně tě zajistí, podvádět?? Nikdy sis na něho nestěžovala, vidím, že jste zamilovaní a že vám to klape. Tak kde je problém? Pálí tě dobré bydlo, co? Potřebuješ dostat přes prsty, abys pochopila, že se o tebe tvůj manžel stará hezky, ale ty si toho nevážíš? Nevím, co všechno jsi už natropila, ale to, že se veřejně taháš s milencem, to je obrovská ostuda!! Ostuda, devěnko. Viděla jsem tě s ním, jak si odpoledne sedíte v sousedním městě v kavárně, jako by se nechumelilo. Děti máš na kroužcích a můžeš si vesele povyrazit? Proboha, takovou jsem tě nevychovala!
Když nejsi šťastná, tak situaci řeš! Ale čestně, jako slušná žena. Ne jako nějaká poběhlice, která si najde milence, protože to je dneska asi moderní. Máš všechno, ale nestačí ti to. Potřebuješ asi dostat přes prsty, abys věděla, o čem je skutečný život a jak těžké to je, když jsi bez manžela a podpory. Nevím, jak s tím, co jsem viděla, naložit. Mám chuť jít za tvým manželem a všechno mu říct. Jaká jsi, co mu děláš za zády. Jenže jsi moje dítě. Kdyby žil táta, ten by mi poradil, co s tebou. Uvázala jsi mi na krk nepříjemné břemeno a já nevím, co s tím.
Vzpamatuj se, prosím, a nenič si spokojené manželství. Věř mi, mám něco za sebou, nikde nenajdeš lepšího manžela. A až praskne, že se s někým taháš, vyhodí tě z domu. Je to férový chlap, nestrpí nevěru. Vzpamatuj se, Evo!!
Máma
MIlá Jarko, není to váš vztah, ale zamyslete se, zda je vaší povinností informovat svého zetě, že jeho drahá polovička je nebo byla nevěrná, pokud to náhodou zjistíte? Být podváděn je zničující a trapné. Podvádět někoho je hanebné a bezzásadové. Není divu, že dva lidé, jsou spolu ve vztahu a jeden z nich se dopustí nevěry, by často dali přednost tomu, aby o ní vědělo co nejméně lidí.
To, jak se pár rozhodne vypořádat se s nevěrou, je osobní. A mít příliš mnoho vnějších názorů, které jsou jim vštěpovány, není vždy užitečné. To byste si měla uvědomit, pokud náhodou zjistíte, že někdo podvádí svou drahou polovičku. Na druhou stranu, říkat něco je riskantní, dokonce invazivní, i když je to pro dobrou věc. Co když nebudou mladí dobře reagovat? Co když nakonec ztratíte vztah se svou dcerou a zetěm, přátelství nebo práci? S každým typem vztahu, který máme, ať už jde o rodinný, přátelský nebo profesionální vztah, budou existovat jiné hranice (i nevyslovené) a jiná očekávání.
Než se rozhodnete, co s informacemi, které máte, je důležité vzít v úvahu povahu vašeho vztahu buď s tím, kdo podvádí, tedy s vaší dcerou, nebo s osobou, která je podváděna, tedy s vaším zetěm. Dělejte druhým to, co byste chtěli, aby oni činili vám. Toto zlaté pravidlo, které jsme se všichni naučili jako malé děti, nikdy nepřestane být aktuální. Vždy stojí za to zhodnotit, jaké kroky bychom nejraději podnikli vůči sami sobě. Zejména pak tehdy, když se rozhodujeme, jak postupovat v tak citlivé situaci, jako je tato.
medium.com, příběh poslala paní Jarka Ř.
