Rodina je živý organismus, který se neustále mění a vyvíjí. Její chod i rodinu samotnou ovlivňuje spousta věcí a situací. Když děti rostou, objevují svůj vlastní charakter, budují si postavení v rodině. Přivádí do rodiny nové členy, partnery a později i své děti, čímž se rodinné seskupení mění, ale bohužel ne vždy k pozitivnímu směru. Co bylo dříve automatické, už nyní nemusí být vůbec žádoucí. Někteří členové jedné rodiny si vzájemně nerozumějí.
Paní Eva (61 let) je podobný případ. Dívá se na to, jak s mladším synem, se kterým měla dobrý vztah, manipuluje jeho žena. Syna proti mámě navádí, nejezdí k ní už ani na návštěvy, dokonce ani ona k nim už nemůže. Snacha přetrhala vztahy i se starším bratrem. Co však nikdy neodmítne, jsou dárky a peníze.
Dobré vztahy
Byla jsem vždycky hrdá na vztahy v naší rodině. S mým manželem, který zemřel před pěti lety, jsme synům jasně ukazovali, že rodina je důležitá. Pomáhali mi doma, starali jsme se o mé a manželovy rodiče. Klukům nebylo zatěžko nakoupit babičce, jít za ní na návštěvu a nebyly to jen ty povinné, kdy jsme šli všichni. Byli mi oporou, když zemřeli mí rodiče i manžel. Starší syn si založil vlastní rodinu, ale nikdy nezapomněl na nás. Vnoučata vídám pravidelně, se snachou se střídáme v pozvání na nedělní oběd. Jednou já, podruhé ona. Mladší syn byl donedávna svobodný, nemohl najít své štěstí, jak říkal.
Pak se zamiloval a začal se měnit. Už na mě neměl vůbec čas. Když jsem ho prosila, aby mi vyzvedl léky pro manžela, protože já jsem bohužel zapomněla a musela jsem o něj pečovat, odmítl, že nestíhá. Prý to má vyřídit druhý syn. Když manžel zemřel, syn se u mě objevoval mnohem častěji, proto mi svitla naděje. Jenže se do tří měsíců vše vrátilo do starých kolejí. Na jejich svatbu, na kterou jsem přispěla nemalou částkou, jsem mohla být ráda, že jsem byla pozvaná. Zakázala mi první tanec se synem, nesměla jsem do ničeho zasahovat, když jsem řekla, že by bylo fajn pozvat mou sestru, tetu mladšího syna, řekla, že cizí lidi na její svatbě nebudou.
Doporučujeme
reklama
Vnoučata neznám, snacha mě odstřihla od rodiny
Když se jim narodily v krátkém čase dvě děti, těšila jsem se na nová vnoučata. Jenže jsem je viděla všehovšudy třikrát. Na velmi rychlých návštěvách, když přijeli. Zvu je na své narozeniny, připomínám se, že mám dárky pro ně i vnoučata, když mají oni narozeniny. Prý se staví. Většinou je to snacha, vezme dárky nebo peníze a zase jede. Tohle neodmítne nikdy. Synovi připomíná, že bych mohla přispět vnoučatům na nový kočárek, pokojíček a podobně. Nemám chuť jim nic posílat. Ždímat peníze ano, ale aby přijeli jednou za měsíc oni nebo já k nim, to ne. Uvažuji o tom, že bych mladšího syna, vnoučata a snachu z dědictví vyškrtla, pokud to nějak jde.
Nejlepší odpověď na situaci paní Evy má psyholog Cheryl Katz-Erato a Chloe Carmichael, Ph.D., klinická psycholožka
Děkujeme za sdílení vašeho příběhu. Je mi moc líto, že cítíte takovou bolest, ale tleskám vaší ochotě najít cestu vpřed. Na základě vašich rodinných vztahů, které máte se svými dvěma syny, by pro vás byl velmi užitečný zkušený právník, odborník v této oblasti. Zda je možné, nebo není vydědit syna nebo syny, vám určitě poradí lépe. Nežádala jste o radu ohledně vztahu se svým synem, takže se z velké části zdržím nějakého názoru, ale doufám, že se situace časem zlepší jak s ním, tak se snachou. Váš syn je evidentně v jejím vleku a dělá to, co ona chce.
My se domníváme, že nejlepší by bylo, abyste v někom našla velkou podporu, ideální by byl vás druhý syn a jeho rodina. Zpracováváte toho hodně a někdy čerstvé zážitky ze ztráty (například to, jak se cítíte ze ztráty blízkého vztahu se svým mladším synem) mohou vyvolat potřebu vrátit se k dalším ztrátám, jako je smutek nad zesnulým manželem. Ujistěte se, že máte přátele, rodinu a/nebo terapeuta, se kterým můžete mluvit o všech těchto věcech, abyste tyto pocity nezpracovávala izolovaně. Nejsme předurčeni k tomu, abychom ztráty řešili sami, takže se při procházení této další kapitoly ujistěte, že máte dobrou síť podpory.
