Odbojářka Marie Dubská: Mládí prožila v klášteře, za války málem uhořela ve Staroměstské radnici

Marie Dubská se narodila v říjnu 1921 ve vesnici Srlín v jižních Čechách, kde také zpočátku vyrůstala. Jako dítě navštěvovala církevní školu, později žila v klášterním penzionátu v pohraničních Poběžovicích. Už tehdy mohla na pohraničí sledovat rostoucí konflikt mezi Čechy a Němci.

Statečná odbojářka

Tenkrát se také poprvé projevila její statečná povaha a smysl pro čest. Když se jí totiž dostaly do rukou nenávistné protičeské letáky šířené německým ministerstvem propagandy, které se objevily i v klášteře, neváhala a nahlásila je četníkům. „V letáku bylo napsané, že Masaryk lže, i když hlásá heslo ‚Pravda vítězí‘. A že všichni Češi půjdou do pekla! A že Němci potom budou mít jejich zemi i lid,“ uvedla Marie Dubská pro Paměť národa.

Ve svém statečném tažení pokračovala mladá dívka i nadále. V pouhých dvaceti letech se přestěhovala do Prahy za účelem studia na Anglickém ústavu, aktivně se však zapojovala do protestů proti požadavkům Německa a brzy také vstoupila do protinacistického odboje. Jakmile byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava, Marie tiskla a rozhazovala po ulicích letáky s protiněmeckými hesly. Nezastavila se ani tehdy, když jednoho člena odbojové skupiny zatklo gestapo a při výsleších ho mučilo. „Tehdy jsme byli vychováváni jako vlastenci, kteří svou zem milují a jsou ochotni za ni taky položit život. To bylo samozřejmé,“ říkala Marie.

Mohlo by se vám líbit

Statečná Jaroslava Skleničková: Přežila vyhlazení Lidic, koncentrační tábor i pochod smrti. O svých zkušenostech napsala dvě knihy

Únik z plamenů

O vlásek smrti skutečně unikla na samém konci druhé světové války. Tehdy se zapojila přímo do Pražského povstání, když zuřily boje u Staroměstské radnice. Právě tam Marie nosila jídlo a ošetřovala zraněné, v jednu chvíli se dokonce musela aktivně zapojit do boje. Jinak na radnici působila jako spojka. „Moje role byla přijímat a předávat rozkazy střílejícím chlapcům, kteří byli v oknech. Já jsem dostala rozkaz, třeba: ‚Zdola posílám s pancéřovou pěstí, podpořte střelbou,“ popsala Marie. Kromě toho obsluhovala také telefon, poskytovala první pomoc raněným a zajišťovala zázemí bojujícím mužům. „My děvčata jsme měly službu v noci. To se chodilo po chodbách, aby se chlapci trochu vyspali. A také jsem se starala o jídlo. Vůbec nevím, jakým způsobem se stalo, že nás zásobovali jídlem. Já jsem pro něj chodila až dolů do sklepa, okýnkem jsem to brala,“ vzpomínala pro Paměť národa odbojářka.

Uvnitř radnice bylo v noci ze 7. na 8. května 1945 schovaných přibližně 200 lidí včetně vojáků. Radnice byla obklíčená tanky a celá hořela, zatímco lidé vevnitř mohli jen doufat, že celou tu hrůzu přežijí. V jedné chvíli dokonce nacisté vnikli dovnitř a všichni jen očekávali, že budou zabiti, nakonec se jim ale podařilo ubránit a vojáky vyhnat. V té chvíli se navíc v nedaleké Bartolomějské ulici podepisovalo příměří s německou armádou, a tak netrvalo dlouho a válka byla oficiálně ukončena. Stateční odbojáři schovaní ve Staroměstské radnici konečně mohli uniknout plamenům a byli osvobozeni.

Mohlo by se vám líbit

Irena Sendlerová zachránila za války přes 2000 dětí. Nemluvňata házela přes zeď ghetta v pytlích na odpadky

Poválečný život

Po válce se Marie v Praze nezdržovala a odjela za svými rodiči, kteří válku přežili, do Srlína. Příliš se tam však nezdržela a brzy odešla do Náchoda, kde se připojila k divadelnímu spolku. To byl totiž její sen i před válkou, kdy hrála s ochotníky a toužila věnovat se divadlu naplno. Po dvou letech přišel únor 1948, kdy v českých zemích opět přituhlo, v té době Marie usilovala o připojení území Lužice K Československu.

Komunistický převrat ji sice zaskočil, ovšem její lásku k divadlu neohrozil. I nadále pokračovala v práci pro divadelní spolky a organizovala společenské akce v rámci Revolučního odborového hnutí (ROH). V roce 1955 se jí narodila dcera, po mateřské Marie pracovala v Ústředním výboru Československého svazu tělesné výchovy. Do KSČ však nikdy nevstoupila. „Chtěla bych vzkázat, aby byli víc vlastenci. Aby svou zem milovali, vážili si tak krásné země a svobody. A nebáli se obětovat své zdraví i život za její svobodu,“ žádala Marie Dubská v rozhovoru pro Paměť národa v roce 2018. Statečná odbojářka obklopená svojí rodinou letos oslavila 103. narozeniny.

Zajímají vás příběhy statečných žen za druhé světové války? Přečtěte si o Jindřišce Novákové, nejmladší oběti Mauthausenu.

Mohlo by se vám líbit

Margot Friedlander: Přežila týrání v Terezíně i smrt rodiny v Osvětimi. Dnes, ve 102 letech, je na titulce německého Vogue

Galerie: Odbojářka Marie Dubská málem uhořela při Pražském povstání:

8 fotek 9 fotek