Hranice každého člověka jsou jinde a posouvají se s věkem i různými životními situacemi. Někdo je má hodně posunuté a jen tak něco mu nevadí, jinému naopak vadí mnohem více věcí. Potom už je na lidech samotných, aby se o své hranice podělili a řekli druhým jasné ne, když je překračují. Co však dělat, když někdo vaše hranice zpochybňuje a zesměšňuje? A právě to se stalo paní Lindě (39 let).
Paní Linda je ve svízelné situaci. Manželův kamarád má pocit, že je vtipálek a neustále na ni sahá. Plácnutí po zadku, objímání kolem ramen, poplácávání po stehnu, šťouchání. Je jí to nepříjemné. Když se ale ozve a řekne, že jí to vadí, od kamaráda a manžela slyší, že je jen další citlivka, která nechápe srandu a měla by se uvolnit.
Manželův kamarád je pěkně nechutné prase. Nemám ho ráda už dlouhé roky, ale co se rozvedl, tráví u nás a s mým manželem dost času. Blbé vtipy měl vždycky, nad nimi jsem si v duchu říkala, že jsou primitivní. Jenže co je rozvedený, ještě snad přitvrdil. Vtipy a sexistické narážky neberou konce, žena je pro něj dobrá jen tehdy, když je v kuchyni, nepomůže jí, protože on je přece chlap. Sám je rád, že manželku opustil, ale pravdou je, že od něj odešla ona, protože se prostě choval nepatřičně a vulgárně. Trpím ho, protože se s manželem znají už od školy a nechci mu říkat, aby se s ním nebavil.
Sahá na mě
Poslední dobou na mě však neustále sahá. Plácne mě po zadku, objímá okolo ramen, plácá po stehně, šťouchá. To všechno doplňuje blbými hláškami, že mu mám skočit pro pivko, uvařit a podobně. Vždycky se tomu hrozně směje a můj manžel taky. Když se ozvu, že se mi to nelíbí, ať toho nechá, ozve se, že jsem přecitlivělá, že jsem to dostala, nemám být cimprlich a nudná. Prý jsem ženská, něco musím vydržet a plácne mě znovu. Když jsem o tom mluvila s manželem o samotě, tvrdil mi, že mu to řekne, ale nic se nezměnilo. Když k nám má přijet na návštěvu, raději jedu pryč z vlastního domu, protože nebudu poslouchat prasáka, který na mě musí sahat a dokazovat si, že nějakou ženskou nebude poslouchat. Jak to řešit? Cítím, že ještě chvíli a rupnou mi nervy.
Lindo, řešení jste si už našla, jak píšete: „raději jedu pryč z vlastního domu, protože nebudu poslouchat prasáka, který na mě musí sahat a dokazovat si, že nějakou ženskou nebude poslouchat“. Ale bylo by pro Vás vhodnější, kdybyste to nedělala z pozice „musím odjet ze svého domu, jsem oběť okolností“, ale spíše jako ta, kdo si vybírá být s těmi a tam, kde se cítí dobře a respektovaná. Pokud Vás totiž Váš muž nerespektuje - slíbí, že mu něco řekne a pak zbaběle nic neřekne, protože zřejmě nechce přijít o kamaráda - je třeba Vašemu muži ukázat, že dokážete mít jiný program a užít si ho. Když víte dopředu, kdy kamarád muže přijede, naplánujte si na celý víkend nebo déle, podle toho na jak dlouho přijede, nějaký pro Vás zábavný nebo užitečný program.
Jeďte sama nebo se svými kamarádkami nebo příbuznými na nějaký výlet, vzdělávací akci, wellness. Účet plaťte ze společných peněz, ať i Váš muž pocítí, že návštěvou kamaráda o dost přichází - o Vaši přítomnost a konkrétní částku peněz. Až z takové akce přijedete zpět, vyprávějte mu, jak jste si to užila a jak to bylo fajn a že chcete vědět, kdy zase kamarád přijede, abyste si další akci mohla naplánovat dopředu a těšit se na ni. Uvidíte, co to vytvoří. Pokud ale máte pocit, že potíže ve Vašem vztahu jsou hlubšího rázu, že toto vyjádření nerespektu ze strany Vašeho muže je jen „třešnička na dortu“, tak se neváhejte obrátit na odborníka pro individuální nebo párovou terapii.
Jsem jednooborová psycholožka, terapeutka, arteterapeutka, lektorka a empowerment koučka. Od roku 2021 jsem frekventantkou komplexního psychoterapeutického výcviku zaměřeného na řešení, od začátku výcviku jsem zvládla přes 1700 terapií, hlavně v online verzi. Mám za sebou systemický výcvik v rodinných konstelacích, konsteluji 14 let. Pracuji jako psycholog ve zdravotnictví, jsem v předatestační přípravě z klinické psychologie. Mám i soukromou online praxi. Věřím, že jakákoliv změna je možná a jde ruku v ruce s motivovaností i s aktivním přístupem k problému. Mám důvěru v to, že pokud má člověk odhodlání a podporu okolí, je možné vyřešit i problém, který se na začátku jeví jako nepřekonatelný.
