Přejít k hlavnímu obsahu

„Nemohu se starat o nemocnou matku, zničilo by mě to,“ píše paní Olga. Vyrůstala s tím, že je pro mámu zklamáním

Péče o stárnoucí rodiče je jedním z nejtěžších rozhodnutí, kterým čelíme, zejména pokud náš vztah s nimi nebyl vždy ideální. V mnoha případech se očekává, že děti převezmou tuto zodpovědnost a obětují svůj čas, kariéru i osobní život. Ale co když to nechtějí nebo na to nejsou připravené? Je to sobecké, nebo je to legitimní rozhodnutí? Olga, která se rozhodla odmítnout péči o svou nemocnou matku, se s těmito otázkami vyrovnává.

Olga, 45letá žena, se rozhodla nepostarat o svou nemocnou matku a místo toho najít jiné řešení. Její dopis do redakce Světa ženy vyvolává otázky, které mnozí z nás čelí: Máme morální povinnost obětovat vlastní životy pro péči o své rodiče? Co se stane, když na to nejsme připraveni?

Jsem jediná dcera

Jmenuji se Olga, je mi 45 let a nikdy jsem si nemyslela, že budu někdy psát takový dopis. Naposledy, když jsem otevřela váš časopis, hledala jsem inspiraci pro cestování nebo módní trendy. Dnes se ale nacházím v situaci, kdy nevím, jak dál, a možná že díky tomu, že to napíšu, mi to pomůže se s tím alespoň trochu vyrovnat.

Před několika měsíci moje matka onemocněla. Je to těžká nemoc, která vyžaduje neustálou péči. A od všech okolo, od rodiny, přátel, a dokonce i zdravotníků, se očekává, že se o ni postarám. Matka je vdova, bydlí sama, a já jsem její jediná dcera. Kdo jiný by to měl udělat, než já, že? Ale pravda je, že to nezvládnu. A co víc, já ani nechci. Tohle přiznání mě možná v očích ostatních udělá sobeckou, ale vím, že je to moje rozhodnutí. A mám k němu svůj důvod.

Mohlo by se vám líbit

Olga (44 let): Líbí se mi přítel mé sestry, nevím, jestli zvládnu nic neudělat

Životní cesty jsou nevyzpytatelné a nikdy nevíte, jaká křižovatka vás čeká a jaká kolize spolu s ní přijde. I proto se říká, že nikdy neříkej nikdy. Nevíte totiž, co potká v životě zrovna vás a jak těžké bude uhlídat své zásady nebo říct jasné a kategorické ne něčemu, co by vás v životě mohlo udělat šťastnými. Jenže co když svým vlastním štěstím ublížíte někomu v rodině, dokonce tomu nejbližšímu člověku?
svetzeny.cz

Můj vztah s matkou nikdy nebyl jednoduchý

Celý život mě spíše kritizovala než podporovala. Byla přísná, nikdy se neptala na mé potřeby, jen jsem od ní slyšela, co dělám špatně. Vyrůstala jsem s pocitem, že jsem pro ni zklamáním. Když jsem se vdala a měla své děti, čekala jsem od ní aspoň trochu porozumění a podpory. Ale ne, místo toho jen rady, jak bych to měla dělat jinak. A teď, když onemocněla, cítím, že je na mně, abych si ji vzala domů a starala se o ni. Ale já už na to nemám sílu. Nemám ani tu potřebu, nechci se obětovat pro někoho, kdo pro mě nikdy neudělal totéž. Vím, že existují jiné možnosti, jako jsou domovy pro seniory nebo profesionální pečovatelé, ale i tak cítím vinu. Moje okolí na mě tlačí, ale já vím, že pokud bych na to kývla, zničilo by mě to. Už teď cítím, že by mě to emocionálně vyčerpalo natolik, že bych nebyla schopná se starat o svou vlastní rodinu.

Jsem jediná, kdo takto přemýšlí? Jak zvládají ostatní tuto obrovskou zodpovědnost? Prosím, co mám dělat? Nechci se o matku starat, ale bojím se, abych neměla po zbytek života výčitky svědomí.

Mohlo by se vám líbit

Jak se přestat obětovat pro druhé: Naučte se říkat NE bez pocitu viny

Jste přesně ten typ osoby, která kdykoliv a komukoliv ráda podá pomocnou ruku? Přistihujete se při tom, že pokud vás někdo požádá o pomoc, okamžitě skončíte s vaší rozdělanou prací se slovy, “Jasně, jsem tu pro tebe!” Zaznamenali jste však, jak se při tom neustálém vycházení vstříc cítíte? Jak často se objevuje frustrace, nervozita a vyčerpání, pokud se snažíte vyhovovat požadavkům okolí? Pokud jste si ve většině otázek zodpověděli, že se spíše necítíte příjemně, začtěte se do našeho článku a třeba v něm naleznete odpovědi na vaše otázky!
svetzeny.cz

Vyjádření odborníka, psycholožky Dr. Wendy Moyle, která se zabývá otázkami péče o seniory:

"Je velmi běžné, že pečující děti pociťují přetížení a vyhoření. Emocionální a fyzická náročnost péče o starší rodiče je pro mnoho lidí často neudržitelná. Důležité je, aby si pečující lidé uvědomili, že mají právo říct ne, aniž by si museli připadat jako špatní synové nebo dcery. Každý vztah je jiný a ne každý je schopen poskytovat péči, kterou si nemocný rodič vyžaduje. Pokud máte pocit, že péče o rodiče ohrožuje vaši psychickou stabilitu, vlastní zdraví či rodinný život, máte právo říct ne. Neznamená to, že jste špatní synové nebo dcery, naopak je to projev uvědomění si vlastních limitů. Péče o nemocného člověka může být extrémně náročná a vyčerpávající. Není to jen otázka fyzické pomoci, ale i emocionální podpory, kterou mnozí z nás nejsou schopni poskytovat, pokud máme sami nevyřešené vztahy s rodiči. Pocit viny, pokud se nechcete nebo nemůžete o rodiče postarat, je běžný, ale neměl by být hlavním faktorem, který určuje naše rozhodnutí. Klíčové je zaměřit se na to, co je nejlepší pro všechny zúčastněné. Někdy je lepší svěřit péči odborníkům a udržet si zdravý vztah na dálku, než se psychicky i fyzicky vyčerpat ve snaze zvládnout situaci, která je nad naše síly."

Olžin příběh ukazuje dilema, kterému mnoho lidí čelí, když jejich rodiče zestárnou a onemocní. Někteří cítí povinnost a potřebu se o své rodiče postarat, jiní, jako paní Olga, jednoduše nemají emocionální nebo fyzické zdroje k tomu, aby tuto roli zvládli. Je důležité si uvědomit, že není hanba přiznat, že na něco nestačíme, a hledat jiné způsoby péče, které zajistí kvalitní životní podmínky nejen pro naše rodiče, ale i pro nás samotné.

Příběhy lidí jsou různé. Přečtěte si příběh paní Diany. Ta píše zvláštní dopis ženě, jež jí vzala manžela: "Kateřino, děkuji, že jsi byla milenka mého muže," píše

Galerie: Takto jsem si vždy přála, abychom s matkou vycházely. Ale je to jen mé velké přání
Zdroj článku
Doporučená videa z partnerského webu z Lifee.cz: