Galerie: „Nemohu se starat o nemocnou matku, zničilo by mě to,“ píše paní Olga. Vyrůstala s tím, že je pro mámu zklamáním

Matka se ke mně vždycky chovala tak, jako bych byla jejím zklamáním

Vždy jsem si přála, aby mě matka dokázala utěšit. Ale málokdy si se mnou dokonce povídala. Vždy jsem byla její přítěží.

Toužila jsem po tom, abychom si byly blízké, jako ostatní matky s dcerami. Ale to u nás nehrozilo.

Vždy jsem záviděla kamarádkám, které se mohly maminkám svěřovat. Matka o mě nejevila zájem. Teď chce, ať se o ni postarám...

Povídání? Pochopení? Vzájemná blízkost. To mi ve vztahu s matkou vždy chybělo.

Místo pochopení, porozumění a kamarádství jsem jen sklízela výčitky, nevyžádané rady a peskování.