Návrat králů asijských stepí: Patnáct let neuvěřitelné české odysey za záchranou koně Převalského

V červnu roku 2026 slaví unikátní projekt Návrat divokých koní pod vedením Zoo Praha patnáct let od svého spuštění. Pojďte s námi nahlédnout do zákulisí mise, která propojuje špičkovou vědu, elitní vojenskou logistiku a hlubokou lásku ke zvířatům.

Stepní horizonty Asie byly po tisíciletí domovem těchto bájných lichokopytníků. Západní svět se o jejich existenci poprvé dozvěděl v roce 1881, avšak intenzivní lidská činnost, nekompromisní lov a drsné klimatické výkyvy vedly k tomu, že byl kůň Převalského na konci 60. let 20. století v přírodě zcela vyhuben. Jeho osud visel na vlásku a závisel výhradně na chovech v zoologických zahradách. Dnes, po patnácti letech intenzivní české práce, se však tito králové stepi znovu prohánějí tam, kam od nepaměti patří.

Od ničivého dzudu k mezinárodnímu prvenství v Mongolsku

Pražská zoologická zahrada drží v záchraně tohoto druhu celosvětový unikát – koně Převalského chová nepřetržitě od roku 1932 a od roku 1959 navíc spravuje jejich celosvětovou plemennou knihu. Skutečný impuls pro velký návrat domů však paradoxně přinesla přírodní katastrofa.

Na přelomu let 2009 a 2010 zasáhl Mongolsko takzvaný dzud – extrémně krutá zima doprovázená ledovou krustou. Pod hlubokým sněhem zvířata nedokázala najít potravu a tamní populace koní byla zdecimována na pouhou třetinu. Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek v reakci na tuto krizi inicioval v roce 2011 ambiciózní reintrodukční projekt.

Historicky první samostatný český transport odstartoval 16. června 2011 do mongolské lokality Khomiin Tal. Pražská zoo tehdy jako vůbec první převzala kompletní organizaci i financování celého podniku. Během následujících let se ve spolupráci s českou armádou podařilo uskutečnit devět leteckých transportů, které vrátily do volnosti 34 koní. Dnes se v těchto oblastech prohánějí nejen tito navrácení jedinci, ale také jejich děti, vnoučata a první pravnoučata.

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Jste milovníkem zvířat? Otestujte se v 17 tipovacích otázkách, co víte o zvířecí říši

Křídla nad pouští: Jak vypadá extrémní transport v režii armády

Přepravit divoké zvíře přes polovinu euroasijského kontinentu je logistický oříšek, ze kterého vstávají vlasy hrůzou i zkušeným manažerům. Kůň musí strávit desítky hodin ve speciálně navrženém dřevěném boxu, kde nesmí ulehnout, aby si neublížil.

Klíčovým pilířem operace se stalo partnerství se Vzdušnými silami Armády ČR, konkrétně s 24. základnou dopravního letectva v Praze-Kbelích. Vojenské letouny CASA C-295M létají s drahocenným nákladem tisíce kilometrů a pro piloty je přistávání na nezpevněných, hliněných či popraskaných drahách uprostřed asijských stepí mimořádným výcvikem. Náklady na jeden takový let se pohybují kolem jednoho milionu korun, což je díky armádní kooperaci pro ochranu přírody neuvěřitelně efektivní model.

Zajímavost z paluby: Neodmyslitelnou součástí výprav se stal plyšový maskot – „pan Beránek“, kterého kbelská základna pravidelně vysílá do světa jako symbol bezpečného letu a hladkého přistání.

Po patnáctihodinovém letu s mezipřistáními pro palivo však cesta nekončí. Následuje vyčerpávající pozemní maraton na korbách robustních nákladních vozů Kamaz, které se s divokými koňmi probojovávají prašným terénem dalších 8 až 11 hodin.

Mohlo by se vám líbit

Brigitte Bardot vedla bouřlivý život. Muže střídala jako ponožky, svého syna nechtěla přijmout

Zlatá step v Kazachstánu: Nové výzvy, rekordy a koňské osobnosti

Když se mongolská populace stabilizovala, obrátila pražská zoo svou pozornost dál. Na podzim roku 2022 projevila zájem o spolupráci kazašská strana. Cílem se stala Státní přírodní rezervace Altyn Dala (Zlatá step) – téměř 7 000 kilometrů čtverečních panenské krajiny s dostatkem vody a bez přítomnosti domácího dobytka, kde tito koně nežili nejméně dvě stě let.

Zahajovací transport v červnu 2024 sice doprovázely dramatické záplavy, které poničily aklimatizační centrum Alibi, ale díky bleskové finanční pomoci českého ministerstva zahraničí se vše stihlo. Jako první se kazašské půdy dotkla tříletá klisna Zeta II, pojmenovaná po legendární mongolské zakladatelce rodu.

Rok 2025 přinesl další úspěchy, ale i dramatické momenty. Hřebec Wisky během nakládky v Praze poškodil svou přepravní bednu a musel být z transportu vyřazen. Tým se navíc musel potýkat se zdravotními komplikacemi způsobenými místním hmyzem a pederinem.

Absolutní historický průlom však přišel na přelomu května a června roku 2026. Do Kazachstánu se podařilo bezpečně dopravit rekordních osm koní najednou.

Mohlo by se vám líbit

Jaké zvíře jste podle horoskopu duše? Blíženci jsou radostní jako kolibřík, Váhy ovládá labuť

Osm korun pro divočinu: Jak každá vaše návštěva zoo mění svět

Moderní zoologické zahrady už dávno nejsou jen místem, kam se chodíme o víkendu podívat na zvířata v klecích. Staly se z nich klíčové instituce pro záchranu ohrožených druhů přímo v místech jejich přirozeného výskytu (tzv. in-situ projekty).

Celý tento náročný projekt je navíc financován velmi elegantním způsobem. Z každé zakoupené vstupenky do Zoo Praha putuje přesně 8 Kč na speciální sbírkové konto. Každý návštěvník pražské Troje se tak automaticky stává přímým mecenášem divokých stád v Asii.

Tento mimořádný přínos nezůstal bez povšimnutí. V říjnu roku 2021 získala pražská zoologická zahrada nejvyšší ocenění Světové asociace zoologických zahrad a akvárií – prestižní cenu WAZA Conservation Award. V historii organizace šlo teprve o šesté udělení této ceny, což řadí Prahu mezi absolutní světovou elitu. Úspěch s koňmi navíc otevírá dveře dalším projektům, jako je známý „Toulavý autobus“ v Kamerunu na ochranu goril nebo záchrana kriticky ohrožených divokých velbloudů v Mongolsku.

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Kariéra, muži i nenaplněná láska. Jak dobře znáte zpěvačku se sametovým hlasem Jitku Zelenkovou

Tajemné Údolí klášterů

Kam se budou upírat pohledy českých ochranářů v následujících letech? Cílem je panenská příroda východního Mongolska, konkrétně Národní park Nömrög a oblast známá jako Údolí klášterů.

Tento kout světa působí jako skutečný zelený ráj. Krajina plná pestrobarevných květů stepní flóry, meandrujících potoků a s minimálním výskytem klíšťat nabízí pro divoké koně optimální podmínky. V srpnu 2025 navštívil tuto lokalitu přípravný tým pod vedením Miroslava Bobka, aby vytyčil přesné umístění budoucího reintrodukčního centra u Hákovité řeky.

Stavební práce mají odstartovat už v příštím roce, přičemž slavnostní položení základního kamene se bude striktně podřizovat tradicím mongolského lunárního kalendáře. Podle mongolských spolupracovníků je nutné vybrat šťastný den v konjunkci se dnem prasete. Jeho přirozenou vlastností je totiž rýt v zemi, což má stavbě přinést trvalou prosperitu a bezpečí.

První koně by se zde měli zabydlet v roce 2028. Největším logistickým oříškem teď zůstává výběr vhodné přistávací plochy pro vojenské speciály – zvažuje se buď vzdálenější bývalá sovětská základna v Čojbalsanu, nebo polní travnatá plocha u města Chalchgol, která by zvířatům ušetřila dlouhý a náročný pozemní transport.

Patnáct let projektu Návrat divokých koní jasně dokazuje, že když se spojí moderní věda, odvaha, armádní preciznost a obrovské nadšení, dají se přepsat dějiny ochrany přírody. Kůň Převalského se díky nesmazatelné české stopě vrátil z pokraje zapomnění tam, kam od nepaměti patří, do nespoutané svobody asijských stepí.

Zdroje: zoopraha.cz, ekolist.cz, cs.wikipedia.org, prahain.cz