Film Metráček z roku 1971 snad za svůj život zaznamenal alespoň jednou každý. Školačku Jitku trpící nadváhou i lehkou šikanou okolí ztvárnila Markéta Světlíková a šlo o její vůbec první roli. Ta jí odstartovala slibnou kariéru. Jak to ale s hraním u Markéty bylo doopravdy a co dělá představitelka oplácané Jitky dnes?
Markétu Světlíkovou herectví lákalo odjakživa a není divu. Do divadelního prostředí se přímo narodila, protože oba její rodiče pomáhali s provozem divadla v Kolíně, kde se Markéta 16. ledna 1955 narodila. Tatínek navíc pracoval jako překladatel a spisovatel, takže o umělecké sklony v rodině rozhodně nebyla nouze. Příležitost zazářit a uchvátit filmový svět se Markétě naskytla, když jí bylo šestnáct let. Tehdy se konal konkurz na hlavní roli ve filmu Metráček, který vyhrála.
Herečka malých rolí
Scénář k černobílému snímku vznikl na motivy dívčího románu spisovatele Stanislava Rudolfa s názvem Metráček aneb nemožně tlustá holka. Příběh vypráví o strastech dospívající dívky bojující s nadváhou, nemotorností i posměšky spolužáků. Postava Jitky hledá samu sebe i svoje místo na slunci, a nakonec v sobě najde nejen lásku ke sportu, ale i k sympatickému mladíkovi.
Markétě sice bylo už šestnáct let a ve filmu měla ztvárnit žačku základní školy, roli ale přesto dostala. A i když byla také ve věku, kdy každá dívka řeší svůj vzhled a především postavu, neváhala a byla ochotná přibrat, aby její herecký výkon byl co nejvíc věrohodný. Záměr se vydařil, film Metráček se stal nesmrtelný a před Markétou se otevřela zářná budoucnost.
Zdálo se tedy být samozřejmostí, že se herectví bude věnovat profesionálně, proto se rozhodla pro studium na Státní konzervatoři v Praze, které ukončila v roce 1978. Ještě během studií dostala šanci předvést svůj talent v dalších dodnes známých filmech, i když šlo převážně o malé role. Objevila se v roli servírky Boženy ve snímku Holka na zabití, krátce na to si zahrála v komedii Parta hic a po absolvování konzervatoře hrála ve filmu Dívka světových parametrů.
Tímto způsobem pokračovala její filmová kariéra dalších dvacet let, v menších rolích účinkovala třeba v Čas sluhů, Corpus delicti či Den pro mou lásku. Před kamerou definitivně naposledy stanula v roce 1999 a s filmem se rozloučila snímkem Dámě kord nesluší?. Krom Metráčka se tedy žádný další velký filmový průlom nekonal.
Film ale nebyl to jediné, kde se Markéta Světlíková realizovala. Ihned o studiích začala vystupovat v divadle v Hradci Králové, později se přidalo divadlo v Příbrami i v Kolíně, role se pro ni našly dokonce i v pražském divadle Semafor. Divadelní prostředí pro ni zřejmě bylo to pravé ořechové a na prknech, která znamenají svět, se cítila lépe než před objektivy kamer.
Postupem času začala tíhnout spíše k hraní pro děti a celkově k práci s dětmi. Založila a vedla Divadlo dětí na pražské Malé straně a dokonce se na čas rozhodla zkusit štěstí v zahraničí. Odjela tedy do Rumunska, kde vyučovala české děti. Jelikož ji kontakt s dětmi naplňoval, rozhodla se rozšířit pole působnosti a své zkušenosti zužitkovat při dalším studiu. V roce 1997 dokončila studium výchovné dramatiky na DAMU a od roku 2001 učila dramatické umění například na Keplerově gymnáziu v Praze nebo na ZUŠ v Ústí nad Orlicí. S oplácanou Jitkou dnes už nemá společného nic, udržuje si štíhlou postavu a z Metráčka tak zbyla jen vzpomínka.
