Vybavíte-li si ze školních osnov pojem německý romantismus, pravděpodobně si ho spojíte se jménem Johann Wolfgang Goethe nebo Ludwig van Beethoven. Málokdo ale zná ženu, která se s oběma velikány přátelila, inspirovala je a nebála se s nimi polemizovat. Bettina von Arnim byla spisovatelka, skladatelka i neúnavná bojovnice za spravedlnost. V době, kdy se od žen očekávala především poslušnost a péče o domácnost, otevřeně vstupovala do veřejných debat, psala knihy a dopisy nejvlivnějším mužům své doby.
Byla krásná, vzdělaná, odvážná a nebála se odporovat autoritám. Bettina von Arnim si získala přízeň Goetheho, Beethovena i dalších velikánů své doby. Místo role tiché manželky se stala jednou z nejvýraznějších žen evropského romantismu. Její život připomínal román.
Dívka, která odmítala žít podle pravidel
Bettina Brentano se narodila 4. dubna 1785 ve Frankfurtu nad Mohanem do zámožné obchodnické rodiny italského původu. Po smrti matky vyrůstala v klášteře, kde získala vzdělání, ale přísná pravidla pro ni byla od počátku svazující. Milovala literaturu, hudbu i filozofii, ale především svobodu.
Na rozdíl od většiny žen své doby se nechtěla spokojit s rolí nenápadné společnice. Toužila být součástí intelektuálního života a diskutovat s nejvýznamnějšími osobnostmi své generace.
Goetheho okouzlila, ale jejich přátelství skončilo bouřlivě
V roce 1807 se Bettina seznámila s Johannem Wolfgangem Goethem, kterému bylo o šestatřicet let více. Mladá žena ho fascinovala svou bezprostředností, energií i neobvyklým způsobem uvažování. Začali si pravidelně dopisovat a jejich korespondence dnes patří k cenným literárním dokumentům německého romantismu.
Přátelství ale nemělo šťastný konec. Podle dobových svědectví se Bettina během jedné návštěvy pohádala s Goethovou manželkou Christiane. Konflikt byl natolik vyhrocený, že Goethe vztah s Bettinou prakticky ukončil. Přesto na něj nikdy nepřestala vzpomínat a později jejich dopisy literárně zpracovala v knize Goethes Briefwechsel mit einem Kinde (Goethova korespondence s dítětem), která se stala bestsellerem své doby. „Nezapomeň, Goethe, jak jsem se tě naučila milovat,“ píše v jednom z nich mladá Bettina zavedenému literátovi.
Neméně zajímavé bylo její přátelství s Ludwigem van Beethovenem. Seznámili se kolem roku 1810 a Bettina byla jednou z mála žen, které slavný skladatel skutečně respektoval jako sobě rovnou partnerku v rozhovoru.
Věnoval jí několik skladeb, dochovalo se také několik dopisů, z nichž je patrné, že Beethoven oceňoval její inteligenci i citlivost k umění. Bettina také zprostředkovávala kontakty mezi Beethovenem a Goethem a sehrála významnou roli při jejich slavném setkání v Teplicích roku 1812.
Opravdu okouzlila Napoleona?
S Bettinou je spojována i legenda o setkání s Napoleonem Bonapartem. Podle některých životopisců se s francouzským císařem krátce setkala během napoleonských válek. Přímé historické důkazy jsou však omezené a část badatelů považuje příběh spíše za romantizovanou vzpomínku než za jednoznačně doloženou událost. Jisté ale je, že Bettina sledovala evropské dění s mimořádným zájmem a nebála se komentovat politiku v době, kdy se od žen očekávalo mlčení.
Manželství jí nezabránilo tvořit
V roce 1811 se provdala za básníka Achima von Arnima, jednoho z představitelů německého romantismu. Narodilo se jim sedm dětí, Bettina se ale ani jako matka nevzdala literární tvorby ani veřejného života.
Po manželově smrti se naplno věnovala psaní. Její knihy spojovaly vzpomínky, eseje, filozofii i společenskou kritiku. Často experimentovala s literární formou a předběhla tak svou dobu o několik desetiletí. „Moje duše je vášnivá tanečnice; tančí na skrytou hudbu, kterou slyším jen já... Ať už svět předepíše jakékoli zákony, které by měly duši ovládat, odmítám je poslouchat,“ popisovala sama svou nezkrotnou, revoluční osobnost.
Ve čtyřicátých letech 19. století se Bettina začala výrazně angažovat také sociálně. Kritizovala chudobu, nerovnost i nečinnost politiků. Ve spise Dies Buch gehört dem König (Tato kniha patří králi) vyzvala pruského panovníka, aby se více zajímal o život obyčejných lidí.
Na svou dobu šlo o odvážný krok. Bettina otevřeně tvrdila, že vzdělaní lidé mají povinnost upozorňovat na nespravedlnost. Právě tím si získala pověst ženy, která se nebála říkat nahlas to, co si ostatní šeptali.
Dnes bývá Bettina von Arnim označována za jednu z nejvýznamnějších žen německého romantismu. Nebyla jen múzou slavných mužů, ale samostatnou autorkou, myslitelkou a aktivistkou. Odmítala představu, že ženy mají mlčet a stát stranou veřejného života. Její dopisy, knihy i společenské postoje mohou inspirovat dodnes. Ukazují, že odvaha, vzdělání a zvídavost mohou být stejně silnou zbraní jako politická moc.
