Kvíz: Mohli se potkat Jan Hus a Jan Žižka, anebo Einstein diskutovat s Newtonem? Víte, nebo tipněte správně

Ačkoli se může na první pohled zdát, že půjde v tomto kvízu o prověření vaší paměti a znalostí historie, úplně tomu tak vlastně není. Pamatovat si přesně dny a roky narození různých osobností snad ani není 100 % možné. Tento test je tedy spíše takovou rafinovanou prověrkou vašich všeobecných znalostí, které bývají mimo jiné i součástí testů inteligence. Otázky totiž zahrnují osobnosti napříč různými obory. A tak můžete být skvělým znalcem hudebních dějin a pamatovat si, kdy složil Bedřich Smetana Prodanou nevěstu, ale neprojdete testem, pokud nebudete vědět, že byl v té době rakouským císařem František Josef I. K takovým znalostem je tak nutný komplexní přehled a ten nemá každý. 

Teoreticky možné, prakticky nepravděpodobné

Když listujeme historickými knihami, často nás napadne otázka, zda se mohli se ti či oni významní lidé potkat? Napoleon Bonaparte a Ludwig van Beethoven žili ve stejné době, oba v Evropě, a přesto se jejich skutečné setkání nikdy stoprocentně nepotvrdilo, i když Beethoven složil „Eroicu“ původně na počest Napoleona. Stejně tak mohli William Shakespeare a Galileo Galilei být současníky, oba tvořili na přelomu 16. a 17. století, ale zatímco Shakespeare působil v Anglii, Galileo žil v Itálii. Setkání tedy bylo teoreticky možné, ale prakticky nepravděpodobné. Takové úvahy propojují světy umění, politiky i vědy a ukazují, jak dějiny nejsou jen oddělené kapitoly, ale spletité sítě lidí, kteří sdíleli stejné století, i když o sobě třeba nikdy neslyšeli.

Znalost podobných souvislostí patří ke všeobecnému přehledu, protože nám umožňuje vnímat dějiny nejen jako suchý sled letopočtů, ale jako živou tapisérii osudů a příběhů. Když víme, že Marie Curie-Skłodowská a Albert Einstein se opravdu setkali na Solvayské konferenci v roce 1927, lépe si představíme, jak se rodily moderní vědecké teorie. A naopak uvažování nad tím, kdo se potkat nemohl, třeba Julius Caesar a Karel IV., nám pomáhá chápat obrovské časové rozpětí a kontinuitu civilizace. Podobné „co kdyby“ otázky z dějin podporují kritické myšlení, fantazii a dávají nám rámec, v němž lépe rozumíme nejen jednotlivým osobnostem, ale i epochám, do nichž patřily.

Všeobecný přehled není radno podceňovat

Získání všeobecného přehledu, je cestou, která nikdy nekončí, protože svět se neustále vyvíjí. Na druhou stranu chcete-li si své znalosti vylepšit, je potřeba začít od základů, na kterých můžete budovat. Klíčovým prvkem jsou přitom znalosti historie, která nám pomáhá porozumět současnosti a připravuje nás na budoucnost. Nejde o to začít studovat historické encyklopedie a snažit se biflovat vývoj naší civilizace od starověku. Rukama by vám ale měly projít zásadní klasická díla, jež formovala svět, jak ho známe. Jde například o Bibli, alespoň některá díla Platóna a Aristotela, al i klíčové historické dokumenty jako je Magna Charta, Deklarace nezávislosti nebo Listina základních práv Evropské unie.  

Pokud vás čtení klasiků nebaví, snažte se prostřednictvím knih nebo třeba učebnic dějepisu získat povědomí o důležitých historických obdobích, jako jsou středověk, renesance, osvícenství, průmyslová revoluce, světové války a studená válka. Každé období přineslo své vlastní výzvy a příležitosti, které ovlivnily vývoj světa. Odpovědi na otázky „Mohli se potkat…?“ nabízí také mnoho vzdělávacích videí či popularizačních článků, které jsou dostupné na internetu.

Baví vás naše kvízy? Jak dobře znáte nejkrásnější „romanťárny”, které nás umí chytit za srdce? Na Titanic se zeptáme, to by jinak nešlo