Zdenka Baldová se řadí mezi významné prvorepublikové herečky a na jejím kontě je přes 70 filmových rolí. Většinou se jednalo o obyčejné role roztržitých maminek, babiček, tetiček nebo hospodyněk, které však Baldová uměla věrně a vtipně ztvárnit. Roztržitá prý byla i v soukromí, ale přesto ji všichni milovali pro její laskavou povahu.
Zdenka Baldová, rozená Zdeňka Balašová, provdaná Hilarová, se narodila 20. února roku 1885 v České Třebové. Hraní se začala věnovat již během svého studia na průmyslové škole. V jejích dvaadvaceti letech byla přijata do Městského divadla na Královských Vinohradech (dnešní Divadlo na Vinohradech) a zde se také seznámila se svým manželem a významným českým divadelním režisérem Karlem Hugem Hilarem, za kterého se roku 1922 provdala. Spolu s ním také v roce jejich sňatku odešla do Národního divadla, kde poté působila až do své smrti. Svého manžela milovala a vždy upřednostňovala jeho kariéru před svojí, proto až do Hilarovo smrti upadla do hereckého stereotypu, zatímco její manžel se po jejím boku dále rozvíjel. Přesto se však díky jeho vlivu stala nejprve výbornou realistickou herečkou, kterou v ní Hilar objevil a podporoval. Roku 1935 však Hilar předčasně zemřel a Baldová poté pomalu začala rozvíjet a definovat typ rolí, který k ní seděl nejlépe.
Baldová se toužila stát velkou tragédkou, ale její skřehotavý a šišlavý hlas byl jako stvořený pro komické role. Navíc prý měla špatnou paměť na texty, tudíž se často přeříkávala a breptala, což vykouzlilo lidem v jejím okolí úsměv na tváři. Stala se tak jednou z nejoblíbenějších komiček ze souboru Národního divadla. Její laskavá povaha se odrážela i do jejích rolí, kdy uměla neobyčejně dobře zachytit optimismus, chytrost, poctivost, humor a vychytralost. Mezi její významné divadelní role patří paní Kukuškinová ve Výnosném místu, Tekla Ivanovna v Ženitbě nebo sochařova žena v Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou. V roce 1953 získala titul Zasloužilá umělkyně a v roce 1955 jí byl udělen titul Národní umělkyně. V roce 1958 pak natočila hned dvě životní role ve filmu, kdy však byla již vážně nemocná a na pokraji svých fyzických sil. První rolí byla babička Skořepová v komedii Páté kolo u vozu a tou druhou rolí byla despotická majitelka domu paní Dulská v tragikomedii Morálka paní Dulské. Ta se stala také její rolí poslední. Týden po premiéře filmu zemřela. Na Baldovou její kolegové poté vzpomínali jako na skromnou ženu se srdcem na dlani, která měla u lidí ze svého okolí přezdívku „Baldinka“.
S manželem měla Zdenka Baldová šťastné manželství, bohužel se však společných dětí nikdy nedočkali. Zdenka Baldová však rozdávala lásku všem okolo, pomáhala a byla velmi lidská. Pro její laskavou povahu jí lidé v jejím okolí velice milovali. S manželem se ujali dívky ze sirotčince, která Baldové velmi pomáhala, když vážně onemocněla. Obětavě se o nemocnou herečku starala a milovala ji natolik, že v okamžiku, kdy se dozvěděla, že Baldová umírá, sama spáchala sebevraždu v koupelně opuštěného domu.
