Kvíz: Boží hod, nebo Boží Hod? Nejčastější chyby, které dělají Češi v pravopisu. Otestujte se

Vánoční čas v Česku je plný tradic a rodinného spojení. Advent předznamenává přípravy, zdobení domů a pečení vánočního cukroví. Štědrý večer je vrcholem, kdy se rodiny scházejí kolem vánočního stromu, rozdávají dárky a užívají si tradiční večeři s kaprem a bramborovým salátem.

Vánoční gramatika není lehká

Často se stává, že při psaní názvů svátků dochází k záměně velkých a malých písmen. To se týká nejen Vánoc, ale i dalších významných dnů a událostí v kalendáři. Pojďme si přiblížit, jak správně rozlišovat mezi velkými a malými písmeny, nejen u Vánoc.

Starší publikace často obsahují přání „šťastných Vánoc“ s malým počátečním písmenem. Od roku 1993 však platí nová pravidla, která stanoví, že „šťastné Vánoce“ se píší s velkým V. Toto pravidlo se vztahuje i na další významné svátky, jako jsou Velikonoce.

Otestujte si svoje znalosti v našem kvízu

Mohlo by se vám líbit

KVÍZ: Jak dobře znáte vánoční tradice a pověry? Testem bez chyby neprojdete!

Pravopis, který se týká Vánoc

Sváteční dny - Štědrý den, Boží hod Názvy jednotlivých svátečních dnů se píší s velkým počátečním písmenem - Štědrý den, Štědrý večer nebo Boží hod.

Trochu zmatek může nastat v případě Božího hod, který má několik podob - ať už jde o Boží hod, Hod boží, Boží hod vánoční nebo Hod Boží.

U prvních tří variant platí stejné pravidlo - píše se zde velké počáteční písmeno. Avšak u čtvrté varianty vyjadřujeme náboženskou úctu, a proto je Hod Boží se dvěma velkými počátečními písmeny.

Přídavné jméno „vánoční“, jak je užíváno v pojmech jako vánoční koleda, vánoční den nebo vánoční atmosféra, se vždy zapisuje s malým počátečním písmenem.

Podobně platí, že slovo „advent“ vždy začíná malým písmenem, i když je součástí slovního spojení, jako například „adventní čas“.