Připravte se na zkoušku svých gramatických znalostí spojených s vánoční tématikou. Český jazyk není lehký sám o sobě, ale vánoční slova a psaní velkých a malých písmen jsou opravdu zapeklitá. Otestujte si svoje znalosti v zábavném kvízu, který prověří vaše umění gramatiky.
Vánoční čas v Česku je plný tradic a rodinného spojení. Advent předznamenává přípravy, zdobení domů a pečení vánočního cukroví. Štědrý večer je vrcholem, kdy se rodiny scházejí kolem vánočního stromu, rozdávají dárky a užívají si tradiční večeři s kaprem a bramborovým salátem.
Vánoční gramatika není lehká
Často se stává, že při psaní názvů svátků dochází k záměně velkých a malých písmen. To se týká nejen Vánoc, ale i dalších významných dnů a událostí v kalendáři. Pojďme si přiblížit, jak správně rozlišovat mezi velkými a malými písmeny, nejen u Vánoc.
Starší publikace často obsahují přání „šťastných Vánoc“ s malým počátečním písmenem. Od roku 1993 však platí nová pravidla, která stanoví, že „šťastné Vánoce“ se píší s velkým V. Toto pravidlo se vztahuje i na další významné svátky, jako jsou Velikonoce.
Sváteční dny - Štědrý den, Boží hod Názvy jednotlivých svátečních dnů se píší s velkým počátečním písmenem - Štědrý den, Štědrý večer nebo Boží hod.
Trochu zmatek může nastat v případě Božího hod, který má několik podob - ať už jde o Boží hod, Hod boží, Boží hod vánoční nebo Hod Boží.
U prvních tří variant platí stejné pravidlo - píše se zde velké počáteční písmeno. Avšak u čtvrté varianty vyjadřujeme náboženskou úctu, a proto je Hod Boží se dvěma velkými počátečními písmeny.
Přídavné jméno „vánoční“, jak je užíváno v pojmech jako vánoční koleda, vánoční den nebo vánoční atmosféra, se vždy zapisuje s malým počátečním písmenem.
Podobně platí, že slovo „advent“ vždy začíná malým písmenem, i když je součástí slovního spojení, jako například „adventní čas“.
