Jak může nefunkční vztah s matkou ovlivnit život dcery, ví i Bára Basiková. Ta své matce odpustila až u rakve

"Moje narušená psychika dostala na zadek už v prenatálu. Protože moje maminka mě prostě nechtěla. Ona byla strašně mladá, bylo jí osmnáct let a dítě si vůbec nepřála. Nebyla na něj vůbec připravená a zralá," uvedla v pořadu Na kafeečko webu Lifee.cz zpěvačka Bára Basiková.

Jak špatný vztah s matkou ovlivní život našich dcer

Bára Basiková měla celoživotně se svou dnes již zesnulou matkou velice komplikovaný vztah. Aby rozklíčovala, jak moc ji fakt, že na ni matka nebyla připravená, vlastně ovlivnil, začala zkoumat svou duši a vzpomínky v prenatálním stádiu svého života. „Jsou různé způsoby terapií a podobně, kdy vás psycholog, psychiatr nebo terapeut dovede klinickým spánkem do stavu, kdy jste schopná si nějaké momenty vybavit. Protože všechno má mozek uložené. Všechno – od našeho embrya, kdy jsme byli u maminky v bříšku, tak už jsme žili a byli jsme člověkem, byť nevyvinutým.“

Vibrace matky

„Od určitého momentu nenarozené dítě velmi citlivě vnímá určité prožitky, pocity, vibrace matky. Je to logické – když budete v těhotenství kouřit trávu a pít litr rumu denně, chodit po hospodách, skákat a tancovat, no tak děťátku tam asi nebude jako v pokojíčku,“ uvedla Bára a pokračovala: „Když se ale budete opatrovat, jíst to nejlepší, budete psychicky v dobrém rozpoložení, poslouchat krásnou hudbu – všechny tyhle vjemy se promítají do toho tvorečka. Takže moje narušená psychika dostala na zadek už v prenatálu. Protože moje maminka mě prostě nechtěla. Ona byla strašně mladá, bylo jí osmnáct let a dítě si vůbec nepřála. Nebyla na něj vůbec připravená a zralá. Ona sama věděla, že to prostě nezvládne a že jí to vůbec nic neříká. Nebyla vůbec zralá a dospělá, chtěla si užívat života, zábavu a volnost. No ale tehdy to bylo tak, že se ti dva většinou vzali, když bylo dítě na cestě. Celá rodina ji umluvila, že dítě se narodí a že si mého tátu vezme a hotovo. S tímhle negativním pocitem jsem se tvořila, až jsem se narodila.“

Matka ji nepřijala

Fakt, že Bářina matka dítě nechtěla, se samozřejmě projevil na vztahu, který k ní jako rodič měla. „Máma mě nepřijala, neměla moc zájem. Takže mě vychovávala teta, její sestra, a babička, samozřejmě táta. Tak se moje duše plácala mezi tím vším a zřejmě už tam došlo k nějakým psychickým problémům. A já si to moc dobře vybavuji – jako dítě jsem byla hodně uzavřená, smutná, zaražená, neustále schovaná v koutku. S mou doktorkou jsme došly k tomu, že jsem depresemi trpěla už jako dítě. No ale to se tenkrát vůbec neřešilo, nějaké deprese. A nikdo se dítěte neptal, jaké má pocity nebo potřeby. Děti tenkrát držely hubu a krok, to byla taková doba. Dítě bylo něco méněcenného, nebo něco, co dospělí vůbec neakceptovali jako rovnocenného partnera. Dítě bylo od toho, aby poslouchalo a aby se mu dalo na zadek, když zlobí. Zacházení bylo úplně jiné, než je zaplať pánbůh dneska,“ uvedla Bára, která své matce odpustila až u rakve. „Vím, že mě měla ráda, akorát to neuměla dát najevo.“

Vztah rodiče a dítěte je určující pro celý život, vlastně obou. Je proto velmi důležité chovat se tak, aby i obraz ve vašem zrcadle nestrádal a byl spokojený. Vaše děti vám to jednou jistě v dobrém oplatí.

Psychika dětí je velmi křehká a narušit ji může kde co. Jak moc se na dětech a jejich psychice projeví ztráta rodiče, který je za mřížemi, se dozvíte v tomto článku.