Znaly se od první třídy, jezdily spolu na dovolenou a svěřovaly si všechno. Když Iveta kamarádce půjčila úspory, které osm let odkládala stranou na novou koupelnu, začaly místo splátek chodit výmluvy. Jedna po druhé se ukázaly jako vymyšlené.
Podvody mezi lidmi, kteří se dobře znají, se odhalují mnohem hůř než ty z neznáma. Kamarádům důvěřujeme, a tak se občas stává, že po kamarádce nechceme podepsat smlouvu a nikoho nenapadne ověřovat, co říká. Právě na tohle se podvodníci spoléhají nejčastěji. Iveta, čtyřicetiletá švadlena z Olomouce, se s tímto fenoménem setkala po třiceti letech přátelství. Jména v příběhu jsme na její žádost změnili.
Má nejlepší kamarádka z dětství mě obrala o úspory
S Monikou seděla Iveta v lavici od první třídy. Spolu prošly základku, vdávaly se v podobné době a děti dodnes společně jezdí na tábory. „Byla pro mě jako druhá sestra. Znala jsem její rodiče, jejich pejska, věděla jsem, jakou pizzu má ráda. Nikdy by mě nenapadlo, že by mě mohla podvést,“ říká Iveta.
Monika byla rozená vypravěčka, co zažila nebo někde slyšela, si ještě přibarvila. Každá její historka byla legračnější či vážnější než ve skutečnosti, a Iveta to brala jako její nedílnou součást. „Všichni jsme se smáli, že u Moniky se i cesta na poštu změní v dobrodružství,“ vzpomíná.
Půjčka, která měla trvat šest týdnů
Loni na jaře přišla Monika s tím, že kupuje byt. Realitní makléř po ní chtěl rezervační zálohu 180 tisíc korun. Protože ještě neměla schválený úvěr na bydlení, přišla za Ivetou s prosbou o půjčku. Peníze prý vrátí do šesti týdnů, jakmile prodá chatu, kterou právě zdědila po tetě. Iveta měla na spořicím účtu přesně tolik, kolik za osm let nashromáždila na rekonstrukci koupelny.
Poslala peníze ve dvou platbách, aniž by spolu sepsaly jakoukoli smlouvu.„Žádný papír jsem po ní nechtěla, protože jsem měla pocit, že bych ji tím urazila. Přišlo mi to, jako bych jí říkala, že jí nevěřím. Dneska vím, že právě tohle jsem měla udělat,“ přiznává Iveta.
Po šesti týdnech Monika oznámila, že kupec od koupě chaty odstoupil. Pak že onemocněla notářka a že se v dědickém řízení ozval vzdálený příbuzný. Každé vysvětlení znělo uvěřitelně a každé přišlo s novým termínem splátky. Iveta mezitím odložila rekonstrukci koupelny na neurčito. „Monika nikdy nepřišla jen s tím, že peníze nemá. Vždycky přišla s uvěřitelným příběhem. A tak jsem čekala a čekala, protože jsem nechtěla být ta, kdo tlačí na pilu,“ popisuje Iveta.
Po půl roce výmluv se rozhodla začít informace ověřovat. Na katastru nemovitostí, který je veřejně přístupný a každý si v něm může dohledat, komu nemovitost patří, zjistila, že Monika není jako vlastník zděděné chaty vedena.„Dívala jsem se do počítače a pochopila jsem, že nic z toho, co mi Monika vyprávěla, není pravda. Začalo mi být fyzicky špatně,“ říká.
Když se Iveta s tím, co zjistila, svěřila společné známé, vyšlo najevo, že Monika si půjčovala i od dalších lidí. Jedna kamarádka jí dala 60 tisíc na opravu auta, bývalý spolužák 95 tisíc na zálohu za svatbu dcery. Každý vyslechl jiný příběh a každý si myslel, že je jediný, komu se Monika se svými finančními problémy svěřila. Dohromady se dlužná částka kamarádů vyšplhala přes 330 tisíc korun. „Nejvíc mě naštvalo, že ty příběhy měla pro každého šité na míru. Mně řekla o bytě, protože věděla, že mi na vlastním bydlení záleží. Tomu spolužákovi o svatbě, protože ví, že má dceru,“ říká Iveta.
Co lze dělat bez smlouvy
To, že chybí písemná dohoda, ale naštěstí neznamená, že věřitel nemá šanci na vrácení peněz. Půjčku lze prokázat bankovním výpisem, zprávami nebo svědky. Pokud se navíc ukáže, že dlužník peníze získal s úmyslem je nevrátit a uvedl věřitele v omyl, může jít o trestný čin podvodu. Druhou možností je podat žalobu k občanskému soudu. Obecná promlčecí lhůta trvá tři roky od splatnosti, takže s podáním je lepší nečekat.
Iveta využila obě cesty zároveň. Trestní oznámení podala na policii a přiložila k němu bankovní doklady, výpisy konverzací i výpis z katastru. Právník jí mezitím připravil žalobu. „Dlouho jsem váhala, jestli to mám udělat. Pak jsem si řekla, že si nic jiného nezaslouží, když si vymýšlela takové příběhy,“ vysvětluje.
Jak to dopadlo
Policie věc zatím prověřuje. Monika mezitím nabídla splácet dluh po pěti tisících korun měsíčně. Zatím poslala patnáct tisíc. „Nejhorší nejsou samotné peníze. Nejhorší je, že když se ohlédnu za těmi dvaceti lety, nevím, která z jejích vět byla pravdivá,“ říká Iveta.
Pokud byste se ocitli v podobné situaci jako Iveta, u každé půjčky nad pár tisíc korun byste měli sepsat smlouvu s uvedením částky, termínu splatnosti a způsobu vrácení. U vyšších částek si zařiďte notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti, díky které lze po nesplnění přistoupit rovnou k exekuci bez zdlouhavého soudního řízení. Peníze raději vždy posílejte bankovním převodem s poznámkou pro příjemce. A pokud dlužník své slovo opírá o nemovitost nebo dědictví, nejprve nahlédněte do katastru nemovitostí. „Dneska bych řekla, že dobrá smlouva přátelství nezničí. Zničit ho může spíš její absence,“ uzavírá Iveta.
Zdroje: kurzy.cz, dostupnyadvokat.cz, dopis paní Ivety, autorský článek
