Objednat si v pátek večer na baru oblíbený koktejl zvládne s prstem v nose každý unavený smrtelník. Skutečné barmanské umění ale spočívá v tom, že přesně víte, co vám mixolog zrovna lije do sklenice, a nenecháte se opít pouhým barevným deštníčkem nebo hromadou drceného ledu.
Posvítíme si na ty nejslavnější alkoholické i
nealkoholické tekuté legendy a prověříme vaše chuťové buňky. Čeká vás svižná jízda plná slavných barových historek a rafinovaných chytáků, které spolehlivě oddělí sváteční pivaře od skutečných fajnšmekrů.
Karibská historie slavného rumu
Historie míchaných nápojů je neodmyslitelně spojená s horkým karibským sluncem a nekonečnými třtinovými plantážemi. Právě zde se zrodil alkohol, který
dodnes tvoří základ těch nejpopulárnějších osvěžujících drinků s mátou a
limetkou. Námořníci i piráti ho pili čistý, ale moderní doba naštěstí přinesla
o dost jemnější kombinace.
Významnou stopu v této kultuře zanechal slavný
spisovatel Ernest Hemingway, narozený jednadvacátého července 1899, který
barovou kulturu upřímně miloval. Jeho vášeň pro rumové koktejly v kubánských podnicích pomohla těmto drinkům k celosvětové slávě, ze které těží bary i dnes. Zemřel druhého července 1961,
ale jeho oblíbené receptury zůstaly nesmrtelné.
Vodka platí v barovém světě za naprostého chameleona, protože nemá žádnou výraznou vlastní chuť, a proto se dá skvěle
kombinovat téměř s čímkoli. Od
pomerančového džusu až po rajéatovou šťávu s pepřem, tento čirý destilát
zachrání každou oslavu. Správný poměr surovin je ovšem klíčem k tomu, aby
vám drink ráno nezpůsobil solidní amnézii.
Zajímavostí je, že slavný vědec Dmitrij Mendělejev,
narozený osmého února 1834, bývá mylně označován za otce moderní ruské vodky. Chemik sice zkoumal hustotu roztoků
alkoholu a vody, ale s komerční výrobou nápoje neměl moc společného. Vědec opustil
tento svět druhého února 1907 a zanechal po sobě vědecké dědictví, které si lidé na barech často vykládají po svém.
Gin zažívá v posledních letech naprostou renesanci
a z levného pití pro chudé se vypracoval na prémiovou záležitost plnou bylinek. Jeho specifická jalovcová chuť v kombinaci
s hořkým tonikem tvoří naprosto nerozlučnou dvojici, která nesmí chybět na
žádné letní párty. Vychutnat si ho vyžaduje trochu cviku a správně zvolenou
kvalitu.
Královskou eleganci tomuto pití dodávala i britská
královna matka, narozená čtvrtého srpna 1900, která byla svými pravidelnými koktejlovými rituály proslulá po celém světě.
Dožila se úctyhodného věku a odešla třicátého března 2002, přičemž mnozí
fanoušci s nadsázkou přisuzovali její dlouhověkost právě pravidelné konzumaci
ginu.
Tequila je pro mnoho lidí strašákem z mladistvých let, ale kvalitní stoprocentní destilát
z modré agáve nabízí v koktejlech neuvěřitelný zážitek. Zapomeňte na
rituály se solí a citronem, ty slouží jen k maskování chuti nekvalitních
náhrad. V kombinaci s pomerančovým likérem a limetkovou šťávou dostanete
naprostý klenot mezi drinky.
K popularizaci mexické kultury a tamních destilátů
přispěla i malířka Frida Kahlo, narozená šestého července 1907, která žila stejně divoce a vášnivě jako samotné Mexiko. Její dům byl plný barev a
tradičních prvků, které k popíjení tohoto ostrého národního pokladu
neodmyslitelně patří. Umělkyně zemřela
třináctého července 1954 a stala se symbolem nespoutanosti.
