Textař Jiří Štaidl: Bohém a bratr Ladislava Štaidla tragicky zahynul při nehodě. Karel Gott s ním zažil ty nejdivočejší jízdy, chtěli spolu emigrovat

Jiří Štaidl se narodil v roce 1943 o dva roky dříve, než jeho bratr Ladislav. Stejně jako jeho posílali i Jiřího rodiče na hodiny klavíru k profesoru Františku Kubelíkovi, jeho ale víc než samotná hudba lákalo psané slovo. Brzy skládal básně, psal povídky a jeho tvorba se začala objevovat v novinách. Na vytouženou scenáristiku na FAMU se však nedostal, a tak nějakou dobu pracoval jako poslíček či dělník, později pak jako kulisák v divadle. „Když jsem začal psát, nikdy mě nenapadlo, že bych se tím mohl živit. Teprve když jsem se dozvěděl, kolik se na tom dá vydělat, začal jsem se tím vážně zabývat," vyprávěl Jiří Štaidl podle webu Deník.cz.

Jedinečné přátelství

Jeho prvním hitem, který ho proslavil, se stala píseň Tam za vodou v rákosí. Jiřímu bylo v té době dvacet let a snad jakoby tušil, že má před sebou pouhých dalších deset let života, sypal z rukávu jeden hit za druhým. V té době začal s bratrem Ladislavem působit v divadle Semafor, kde se také potkali s Karlem Gottem a odstartovala jejich spolupráce. „Jirka Štaidl napsal pro mě bezmála sto krásných textů. Můžu říct, že polovina byly prostě hity. Tak mi viděl do duše, že to publikum je přijímalo, jako kdybych teď si to vymýšlel. Jirka byl ten jezdec, ten kozák, ten bonviván. V těch textech se to zobrazilo,“ vzpomínal na textaře v dokumentu Karel zpěvák Karel Gott, který po boku Jiřího Štaidla zažil svá nejdivočejší léta kariéry. „To byly jízdy, já si neumím představit, že bych přišel domů a a seděl doma v křesle a díval se na televizi, nebo si pod lampičkou něco četl,“ říkal Gott.

Karel Gott s ním zažil ty nejdivočejší jízdy, chtěli spolu emigrovat

Jiří Štaidl dokonce společně se svým bratrem a Gottem vycestoval na půlroční angažmá do Los Angeles, což bylo v té době nevídané. Život na Západě se třem mladým umělcům natolik zalíbil, že zvažovali emigraci, nakonec se ale do Československa vrátili. Netušili, že po Pražském jaru přijde v srpnu 1968 ledová sprcha v podobě okupace a následnému připojení se k Sovětskému svazu, které Československo na dlouhá léta odřízlo od zbytku světa. Jakožto uznávaní a vážení umělci však měli přece jen Štaidlovi i Gott výhodnější postavení a čas od času mohli do zahraničí vycestovat. Jejich časté pobyty v Západním Německu nazývali „cvičnými emigracemi“ a jejich návratu musel nakonec docílit generální tajemník UV KSČ Gustáv Husák.

Lásky a tragické nehody

Málo se o tom mluví, ale jednou z velkých lásek Jiřího Štaidla byla mimo jiné Ivana Zelníčková, pozdější manželka současného amerického prezidenta Ivana Trump. Ačkoliv podle jejích slov do sebe byli šíleně zamilovaní, láska nakonec nevydržela. Ivana v té době reprezentovala Československo jako lyžařka, zatímco podle ní byl Jiří spíše při těle a sport ho vůbec nezajímal. Ivana nakonec navíc emigrovala do USA, takže vztah byl už předem odsouzen k záhubě.

Osudovou láskou mladého skladatele ale byla krasobruslařka Hana Mašková. Údajně se seznámili na koncertě Karla Gotta v roce 1967 a po čase dokonce plánovali svatbu. Po čase už na Hanu začaly být dlouhé krasobruslařské tréninky příliš náročné, proto se rozhodla odejít a začala bruslit v lední revue Holiday On Ice. Přineslo jí to sice finanční nezávislost, na druhou stranu ale byla často na cestách a to vztahu s Jiřím příliš nesvědčilo. Na dálku jim láska nefungovala, a tak se nakonec po třech letech rozešli. Jiřímu ale Hana v srdci zůstala napořád, a i když v roce 1972 zahynula ve Francii při tragické autonehodě, její předčasný odchod velmi těžce nesl, upadl do depresí a začal ještě víc pít a riskovat.

Jiří tragicky zahynul při nehodě

Byla to snad hříčka osudu, že je nakonec oba potkala stejná tragédie. Jiří měl krom hudby a žen ještě jednu lásku, a tou byla auta a rychlá jízda. Bylo jasné, že to nemůže skončit dobře, protože se s ním báli jezdit i jeho přátelé. O pouhý rok a půl později po smrti Hany Maškové vyrazil 9. října 1973 svým Renaultem na návštěvu k rodině do Jevan a jak bylo jeho zvykem, rychlost vyhnal až na 170. Do cesty mu ale z vedlejší silnice vjel nákladní vůz, Jiří strhl řízení, ve velké rychlosti ho ale nezvládl a narazil do svodidel. Třicetiletý skladatel byl na místě mrtvý.

Nesmrtelné dědictví

Nečekaná smrt oblíbeného a úspěšného textaře, který měl celý život před sebou, znamenala pro jeho blízké obrovskou ránu. „Když nastal ten příšerný den, byl to nepopsatelný šok. Dostával jsem se z toho nesmírně dlouho. Byl jsem opravdu v těžké depresi,“ líčil pro iDnes.cz zbytečnou bratrovu smrt hudebník a kapelník Ladislav Štaidl. „Asi to tak mělo být. Také proto toho během tak krátké doby napsal neuvěřitelně mnoho,“ dodal. „Tragickou smrtí Jirky jsem ztratil nejen vynikajícího textaře, ale i přítele, který mě znal líp než máma s tátou,“ vyjádřil se Karel Gott ke smutné události, která zásadně poznamenala i jeho život.

Právě spolupráce s Karlem Gottem ho nesmazatelně zapsala do českých hudebních dějin prostřednictvím songů jako Cesta rájem, C´est la vie, Hej páni konšelé, Kávu si osladím, Kdepak ty ptáčku hnízdo máš, Láska bláznivá, nebo Mistrál. Skládal ale i pro jiné umělce a některé jeho texty zazněly také v dnes již kultovních českých muzikálech, například Pátá ve filmu Rebelové nebo Lásko má, já stůňu v Noc na Karlštejně. Možná proto, že mu osud vyměřil krátký čas, stihl Jiří do své smrti napsat obrovské množství hitů, z nichž řada z nich je nesmrtelná.

Zajímají vás čeští umělci? Přečtěte si, jaký byl život bratra Jiřího Štaidla Ladislava.