Přejít k hlavnímu obsahu

Mohl zářit po boku Karla Gotta, podoba ale byla příliš velká: Pavel Bartoň z Noci na Karlštejně si dnes zazpívá jen u hrnčířského kruhu

Měl před sebou slibnou kariéru, jelikož v hudebním světě se pohyboval už odmalička. Hvězdy mu ale nepřály a osud mu zřejmě nebyl nakloněn. Stačilo změnit pár kroků a všechno mohlo být jinak, o závratné kariéře si však dnes může Pavel Bartoň nechat jen zdát.

Zpěvákem od dětství

Otcem nadějného zpěváka byl Jiří Šeda, známý hudební vědec a spisovatel, který navíc pracoval jako ředitel hudebního vydavatelství Supraphon. Cestu k muzikantské slávě tak mohl mít jeho syn Pavel krásně umetenou, on se však rozhodl jít na to jinak. Nechtěl být nařčen z protekce, a tak když se vydal na dráhu profesionálního zpěváka, změnil si své jméno z Šedy na Bartoně, aby nebyl s otcem pracovně spojován.

Jeho podporu však měl Pavel Bartoň již od malička. Právě jeho otec v něm zpozoroval výjimečný talent a ve zpěvu ho odjakživa povzbuzoval. Pavel se tak hudbě věnoval od dětství a jeho vývoj v tomto směru nepřerušila ani v té době povinná vojenská služba. Na vojně se totiž Pavel přidal k Armádnímu uměleckému souboru, kde nakonec sloužil po celou dobu.

Po návratu z vojny se rozhodl na nic nečekat a rovnou odstartoval kariéru profesionálního zpěváka. Zpočátku se mu velmi dařilo. V roce 1972 vydal první singl, o rok později oslnil ve třetím ročníku pěvecké soutěže Intertalent, posbíral ceny také v soutěžích Bratislavská lyra a Děčínská kotva. Velkým zlomem pak bylo natáčení českého muzikálu Noc na Karlštejně, v němž si Pavel zahrál roli mnicha. Svět showbyznysu mu byl nakloněn a vypadalo to, že se rodí nová hvězda, nakonec ale bylo všechno jinak.

Mohlo by se vám líbit

Symbol devadesátek: V Discolandu Sylvie si podával dveře Gott s Jandou, ale i mafiáni s holkami z Perlovky

V devadesátých letech nebylo vyhlášenějšího klubu, než byl proslulý Discoland Sylvie. Kontroverzní majitel Ivan Jonák (†59) měl ve svém podniku ta největší jména své doby. Každý, kdo něco znamenal vysedával v Libni a vychutnával si bujaré večírky. Častým návštěvníkem byl Karel Gott (†80), Petr Janda (81) nebo Lucie Bílá (57). Společně s nimi tam pak vysedávali mafiáni, politici či veksláci.
svetzeny.cz

Gott versus Bartoň

Pavla často veřejnost i odborníci srovnávali s Karlem Gottem, jenž už tehdy zářil na českém hudebním nebi. Dokonce se spekulovalo o tom, že ze strachu, aby Karla Pavlův talent nepřehlušil, zařídili socialističtí pohlaváři, aby mladému zpěvákovi nikdo nenapsal pořádný hit a konkurence tak byla zneškodněna. Ve skutečnosti ale mezi oběma zpěváky krom zdravé rivality panoval přátelský vztah a Gott dokonce mladšího kolegu přizval ke spolupráci.

"Byl jsem Gottovi podobný a všichni mě chtěli. Až s odstupem času si člověk uvědomí, že to vlastně byla moje zkáza. Měl jsem šíleně bombastický začátek a během půl roku jsem byl úplně všude, což hrálo později v můj neprospěch. Já jsem to ale nemohl ovlivnit a jen se vezl v rozjetém rychlíku. Byl jsem nový, naprosto nezkušený, a když jsem dostal nějakou nabídku, ve své naivitě jsem ji přijal. Zpočátku lidé z Gottova týmu Karla zlobili poznámkami, že jej brzy nahradím, ale snad si z toho nic nedělal. Podobný hlas s barvou i témbrem a podobný způsob interpretace jako má Karel je mi daný a vrozený, s tím bohužel nic neudělám," popisoval Bartoň v knize Hvězdy popu, které jsme milovali 2.

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Gott, Bartošová, ale i královna bulváru Hanychová či oblíbená Ewa Farna aneb Jak dobře se vyznáte v životech českých celebrit

Mohlo by se zdát, že Česká republika není příliš velká, ovšem slavnými, anebo těmi, kteří se chtějí stát populárními, se to tady jenom hemží. Pravdou zůstává, že se bulvární média těší v Česku velké oblibě a my si prostě nemůžeme občas pomoct a kliknete na poutavý titulek. V našem kvízu si můžete svoje znalosti rovnou otestovat!
svetzeny.cz

Od hudby k bonsajím

Ostatně, i písně mu skládali věhlasní skladatelé té doby, jako byl Karel Svoboda nebo Ladislav Štaidl, kteří zároveň pracovali i pro Gotta. Přesto si dnes sám Bartoň myslí, že měl nedostatek kvalitního materiálu a navíc žádná z písní neměla hitový potenciál. Ani na ty nejznámější Gaudeamus a Má, má tě rád si dnes už téměř nikdo nevzpomene. Společensky angažované texty posluchače rozhodně nenadchly a nepomohlo mu ani to, že nikdy neměl vlastní kapelu a vždy spolupracoval jen s velkými sbory, nějakou dobu vystupoval také v koncertním programu Heleny Vondráčkové nebo Věry Špinarové.

Ve snaze vymanit se ze stínu Karla Gotta a zachránit skomírající se kariéru zkoušel Bartoň i jiný styl zpěvu a různé hlasové polohy, ani to se však nedařilo. Necítil se v tom dobře a jeho hlas byl tomu Gottovu i tak stále příliš podobný. Na počátku devadesátých let došly Pavlu Bartoňovi definitivně síly a pěveckou kariéru pověsil na hřebík. Dnes se věnuje pěstování bonsají a výrobě keramiky.

Mohlo by se vám líbit

Dětské hvězdy, které jsme za socialismu milovali: Kam osud zavál Mařenku z Arabely či Vaška z Jak vytrhnout velrybě stoličku?

Každý z nás má filmy a seriály, které nás nostalgicky vrací zpět do dětství. Určitě si vzpomínáte na Arabelu, Lucii, postrach ulice či Chobotnice z II. patra a další. K těmto filmům a seriálům neodmyslitelně patří také dětské herecké ikony. Kam je osud zavál?
svetzeny.cz
Pavel Bartoň měl před sebou slibnou kariéru, hvězdy mu nepřály
Zdroj článku