Příběh miliardářky Sary Blakely je vpravdě fascinujícím příběhem, protože je jako z pohádky. Navíc jeden "malý" nápad dodnes oceňují ženy po celém světě. Mladá prodavačka faxů, žena bez zkušeností, bez investorů a bez známostí, zato s obrovskou dávkou odvahy a nápaditosti, proměnila obyčejnou frustraci ve výrobek, který změnil životy milionům žen. Dnes je miliardářkou, ale především inspirací, že s dobrým nápadem a vírou v sebe sama můžete vybudovat impérium.
Pokud neznáte jméno Sary Blakely, nejdříve se asi zeptáte AI. A ta vám řekne: „Sara Blakelyová je americká podnikatelka, zakladatelka značky tvarujícího spodního prádla Spanx, kterou v roce 2021 prodala většinový podíl firmě Blackstone za 1,2 miliardy dolarů. Její jmění podle Forbesu činí 1,1 miliardy dolarů, přičemž v roce 2024 spustila i novou značku oblečení s vysokými podpatky Sneex.“ My vám ale řekneme více o cestě ke slávě díky jedinečnému a originálnímu nápadu.
Od faxů k velkým snům
Když dnes 54letá americká obchodnice Sara Blakely před lety dokončila univerzitu, čekal ji ne zrovna vysněný start do života. Nastoupila jako animátorka ve Walt Disney Worldu, aby brzy zakotvila v práci, která také nebyla zrovna z Říše pohádek, ale zpětně ukázala, že ji připravila na všechno. Prodávala faxové přístroje metodou „door to door“, tedy jako podomní obchodnice. Každý den obcházela kanceláře, klepala na dveře, vysvětlovala, nabízela. A co byste čekali, ano, většinou slyšela odmítnutí. „Byl to maraton neustálých ne,“ vzpomínala později v rozhovoru pro Glamour. Jenže právě v této tvrdé škole vytrvalosti si vybudovala odolnost, která se stala jejím největším kapitálem.
Moment, který ji změnil život, ale přišel zcela nečekaně. V roce 1998 si Sara chtěla obléknout bílé kalhoty, tak jako většina žen. A stejně jako většina z nás, i Sara byla zoufalá z toho, jak pod nimi prosvítaly švy punčoch a spodního prádla. Přišla tedy domů, vzala nůžky a odstřihla nohavičky. Pak se znovu postavila před zrcadlo a nevěřila vlastním očím. „Vypadala jsem úžasně. A věděla jsem, že tohle potřebují i ostatní ženy,“ řekla později v rozhovoru pro Business Insider. To byl okamžik, který jí změnil život.
První kroky bez opory
Nevěděla, jak to udělá, ale byla si jista, že to udělá. Měla našetřeno jen pět tisíc dolarů a rozhodla se je investovat do výroby prototypů. Oslovila výrobce v Severní Karolíně, ale odpovědi byly vždy stejné: nezájem, odmítnutí, úšklebky. Jeden se jí zeptal: „Kdo vás podporuje?“ a ona odpověděla prostě: „Nikdo, jen já.“ Dlouho to vypadalo beznadějně, dokud jeden z továrníků neukázal její nápad své dceři. Ta zareagovala nadšeně: „Tati, to je skvělé!“ A tím se karta obrátila. První prototyp byl na světě. Takže další náhoda, která ukazuje, že ženám velmi dobře rozumějí zase jen ženy se stejnými problémy.
Sara dobře věděla, že nestačí mít jen funkční výrobek. Chtěla, aby se ženy cítily jinak už ve chvíli, kdy jej berou do ruky. Proto vytvořila obal, který se vymykal tehdejší tradici. Místo béžových či šedých nudných tónů zvolila veselou, hravou grafiku. „Chtěla jsem, aby si ženy kupovaly něco, co jim udělá radost, ne něco, co vnímají jako povinnost,“ vysvětlila v rozhovoru pro magazín Inc. Tento detail se ukázal jako klíčový: Produkt nebyl jen praktický, byl i sympatický. Byl jiný a dával ženám pocit jinakosti a přitom řešil jejich velký problém s bílými kalhotami a do té doby nedokonale padnoucím prádlem.
Od kabinky k Oprah
Blakely měla ale ještě jeden dar. Dar přesvědčivosti, k němuž ji možná také pomohl její první job podomní prodejkyně faxů. Jednomu z nákupčích předvedla efekt přímo v kabince s bílými kalhotami. Jednou si je oblékla s jejím výrobkem, jednou bez něj. Rozdíl byl zřejmý na první pohled a prodejci kývli. Ale skutečný průlom přišel, když se k jejímu výrobku dostala Oprah Winfrey. Ta jej zařadila mezi své „oblíbené věci“ roku. Z nápadu, který vznikl s nůžkami v ložnici, se přes noc stal celosvětový fenomén.
Sara Blakely si zachovala kontrolu nad firmou, nepustila do ní hned investory a držela většinu akcií. Když později část prodala investiční skupině, darovala zaměstnancům peníze a letenky jako poděkování. Skvělá šéfová, skvělá motivace, nemyslíte? Sama o sobě říká: „Nepodceňujte sílu toho, co nevíte. To, že neznáte pravidla, vám umožní vytvořit nová.“ A dodává: „Můj otec nás učil selhávat. Každý týden se ptal, co se nám nepovedlo. Pokud jsme neměli odpověď,byl zklamaný. Díky tomu jsem pochopila, že selhání není konec, ale začátek.“
Doporučujeme
reklama
Sara Blakely svůj úspěch vrací světu
Kromě podnikání se Sara věnuje poměrně intenzivně filantropii. Založila nadaci, která podporuje ženy a vzdělávání. Zapojila se do projektů pomáhajících matkám a dětem, financuje školní stipendia. Sama říká: „Peníze jsou zábava vydělat, utratit i darovat. Ale v jádru jen znásobí to, kým už jste.“ Její příběh proto není jen o podnikání, ale i o lidskosti a o schopnosti sdílet úspěch.
Možná si říkáte, že Amerika je jiný svět. Ale principy, které vedly Saru Blakely k úspěchu, jsou univerzální. Odvaha začít bez zkušeností, schopnost proměnit frustraci v nápad, trpělivost, když přichází odmítnutí, a nakonec i schopnost zůstat sama sebou, když přichází úspěch. Stejně jako ona může česká žena proměnit obyčejný problém v inspiraci k podnikání. Třeba nápad na kavárnu, malou módní značku nebo projekt, který ulehčí život ostatním. Ostatně neméně inspirativní jsou i některá Sařina motta a životní kréda, jako například „Don’t be intimidated by what you don’t know. That can be your greatest strength.“ (Neboj se toho, co nevíš. To může být tvá největší síla.) Nebo „Failure isn’t the outcome, failure is not trying.“ (Selhání není výsledek, selhání je nezkusit.)
Sara Blakely je důkazem, že i s minimem prostředků můžete vybudovat něco obrovského. Stačilo jí pět tisíc dolarů, nůžky a víra ve vlastní nápad. Nikdy se nevzdala, i když ji odmítli všichni výrobci. Věřila si, a díky tomu změnila nejen svůj život, ale i pohled na ženské sebevědomí. Pro ženy v Česku je její příběh připomínkou, že i malýnápad může mít velkou sílu, pokud mu dáte šanci a nevzdáte se po prvním „ne“. Protože jak říká Sara: „Selhání není, když to nevyjde. Selhání je, když to ani nezkusíš.“
