Mexická telenovela s názvem Esmeralda měla premiéru v roce 1997. Ačkoliv se nyní seriál řadí mezi jeden z nejhůře hodnocených, v době vysílání sklidil poměrně velký úspěch. K pětadvacátému výročí vysílání první epizody se představitelka Esmeraldy, Leticia Calderón, na seriál zavzpomínala na svém instagramu. A jak vůbec dnes žije sama představitelka první vysílané telenovely v Čechách?
Seriál o 137 epizodách byl ve dnech jeho vysílání jedním z nejpopulárnějších. Možná to bylo právě tím, že takový formát mediálního obsahu byl u nás doposud neznámý. Tisíce žen a dívek pravidelně usedalo k televizním obrazovkám. S nadšením sledovaly osud půvabné a slepé Esmeraldy z chudých poměrů, do které se zamiloval José, muž, po kterém nejedna z nich toužila.
Jak už tomu v takových telenovelách bývá, než se diváci dočkali šťastného konce, museli s Esmeraldou prožít životní nástrahy, rodinné konflikty a dramata, které musela překonat. Je tomu již dlouhých pětadvacet let, kdy diváci hltali každý odvysílaný díl a vzápětí se nemohli dočkat dalšího. Ačkoliv byly vztahy, konflikty a zápletky v seriálu mnohdy komplikované, diváci to drama milovali. Prožívali s Esmeraldou každou nástrahu, kterou musela překonat. A že jich nebylo málo..
Leticii Calderón, představitelce hlavní hrdinky stejnojmenného seriálu, bylo v době natáčení osmadvacet let. Od té doby se změnilo hodně - jak její vzhled, tak její osobní život. Tehdy půvabná hnědovláska snila o herecké kariéře již od útlého věku a poprvé se v hereckém světě objevila již ve svých 14 letech. Za celou svou kariéru si zahrála v pětadvaceti telenovelách, avšak největší úspěch jí přinesla právě Esmeralda. Zdálo se, že se její touha stát se slavnou a úspěšnou herečkou naplnila. Kromě kariéry ale toužila i po rodinném životě, a tak se kolem roku 2000 stáhla do ústraní, aby se věnovala rodině.
Plánovala, že se posléze k povolání, které tak milovala, vrátí. Osud ale rozhodl jinak. Starší z jejích dvou synů, Luciano, se narodil s Downovým syndromem, a tak se žena rozhodla upozadit svou hereckou touhu a věnovat se právě synovi, který ji potřeboval. Pět let po narození svého syna vydala herečka knihu s názvem „Luciano, anděl mého života” a přispívá na organizace podporující děti s Downovým syndromem.
Ani po takové době sen Calderón nevyhasl, a tak se pomalu k herectví vrátila zpět. Sice již ne v takové míře, jako v minulosti, ale i přes to se na televizních obrazovkách objevuje a v latinskoamerických zemích je stále velmi oblíbenou a uznávanou herečkou.
csfd.cz, Instagram.com, newsbeezer.com, poiler.bolavip.com
Diskuze
