Alzheimer hrozí i mladším ročníkům: Počátky nemoci lze odhalit díky jednoduchému testování

Nevyléčitelná Alzheimerova choroba se v Česku podle odhadů týká zhruba 160 tisíc mužů a žen. Nemocných ale může být mnohem více. Choroba totiž bývá dlouho zaměňována například s náladovostí, nešikovností či jinými projevy stáří. Jaké jsou varovné signály? Člověk si nevzpomíná na to, co dříve znal, nedokáže pojmenovat názvy předmětů a obsluhovat jednoduché přístroje. Nepoznává blízké, stále něco hledá, nepamatuje si, co říkal a stále dokola pokládá ostatním stejné otázky. Nemocný často ztrácí kontrolu nad svými náladami i pocity, může být netečný nebo podrážděný, nedokáže se o sebe postarat a stává se tak zcela závislým na péči okolí. Onemocnění ale nepostihuje pouze pacienty v pokročilém věku, zasahuje také mladší generaci. Příčiny Alzheimerovy choroby nejsou zcela objasněny, a proto je důležité se z hlediska prevence zaměřit, jak tomuto závažnému onemocnění předcházet. „Ačkoli mnozí spojují Alzheimerovu demenci jen s vysokým věkem, pravdou je, že postihuje stále mladší lidi. Výjimkou nejsou padesátníci, objevit se může už i po čtyřicátém roku věku. U žen se demence vyskytuje zhruba 2x častěji než u mužů. Ačkoli přesné příčiny vzniku nemoci nejsou známy, mezi významné faktory vědci řadí kromě vyššího věku a dědičnosti i nezdravý životní styl. Lidé jako by stále nevěřili, že pro své zdraví musejí něco dělat, aby si ho zachovali,“ popisuje zkušenosti z praxe vedoucí Centra podpory veřejného zdraví MUDr. Marie Nejedlá.

Jak minimalizovat riziko vzniku Alzeimera?

Riziko onemocnění lze minimalizovat vyváženým jídelníčkem, dostatkem pohybové aktivity a činnostmi, při kterých musíme zapojit mozek. Každá fyzická, psychická a sociální aktivita bez velké míry stresu a zdravá strava dokáže zpomalit, nebo dokonce odvrátit rozvoj příznaků této zákeřné nemoci. Fyzická aktivita velmi příznivě ovlivňuje krevní tlak, hladinu cholesterolu a krevního cukru. Proto se více než doporučuje denně ujít svižnou chůzí nebo ujet na kole alespoň 30 minut.
Prospěšné jsou také intelektuální aktivity, mezi které patří četba, luštění křížovek, studium cizích jazyků nebo hra na hudební nástroj do co nejvyššího věku. Důležitým faktorem je také dostatek spánku. Spěte každý den ideálně 9 hodin, minimálně však 6 hodin. Delší doba spánku je naopak spojena se stoupajícím rizikem demence.

Jak má vypadat jídelníček při prevenci před Alzheimerem?

Stejně tak jako nedostatku pohybu, obezita a vysoký krevní tlak, vzniku demenci přispívá špatná a nezdravá strava. Proto každý den zařaďte do svého jídelníčku dostatek vlákniny, hrstičku ořechů pro vysoký obsah polynenasycených mastných kyselin, 2 porce ovoce a 3 porce zeleniny denně pro obsah antioxidantů a vlákniny, citrusové plody, avokádo, ovesné vločky a vhodná je i kostička hořké čokolády. Méně solte, konzumujte méně uzenin a potravin či nápojů s vysokým obsahem cukru. Naopak žádoucí je jíst 2x týdně tučné ryby jako je například makrela, tuňák a sleď, a to kvůli rybímu tuku, který obsahuje omega 3 a 6 mastné kyseliny.
„Pro představu, doporučené množství soli je 5 gramů na den, což je zhruba jedna čajová lžička, ale včetně soli přidané v potravinách. Obsah cukru v jedné kostce jsou 4 gramy, přičemž doporučené denní množství přidaných cukrů odpovídá asi 24 gramům, tedy 6 kostkám cukru. Zříci bychom se měli i tabákových výrobků a přemíry alkoholu. Překračování maximální doporučené denní dávky 16 gramů alkoholu, což obsáhne třeba 1 pivo nebo sklenka vína, riziko demence výrazně zvyšuje,“ popisuje konkrétní příklady MUDr. Marie Nejedlá.

Stanovení diagnózy Alzheimerovy nemoci začíná testem

Alzheimerova nemoc je velmi obávanou. Lidé se bojí nejen o sebe, ale také o své blízké. Někomu se nechce hned k lékaři, a tak má možnost nechat si udělat základní testy kognitivních funkcí v Alzheimer konzultačních centrech nebo také v lékárnách BENU. Česká republika je aktuálně jediná země Evropské unie, v níž lze toto testování provádět i zde. Lékárníci jsou pro testování speciálně proškoleni v rámci grantových kurzů České lékárnické komory. „Spolupráce s lékárnami umožnila nezávazné vyšetření paměti s lokální dostupností, což má velký význam pro časný záchyt poruch paměti. Prostředí lékárny, na které jsou pacienti zvyklí, navíc působí civilnějším a přirozenějším dojmem než ordinace lékaře, a tak si zde spíše nechají paměť vyšetřit,“ dodává prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., autor testů, které lékárníci v Alzheimer konzultačních centrech a vybraných lékárnách BENU používají.

Jak test na Alzheimera probíhá? 

Nechat si vyšetřit paměť nebo paměť svých blízkých lze velice jednoduše. Stačí si telefonicky, online na webu, přes mobilní aplikaci nebo osobně rezervovat termín s lékárníkem v jednom z Alzheimer konzultačních center nebo ve vybraných lékárnách BENU, které poradenství poskytují. „Konzultace jsou určeny pro osoby starší 55 let a trvají přibližně 50 minut. Celý proces není náročný ani invazivní, proto se není čeho obávat. Vše probíhá v soukromí, mimo ruch lékárny, ve speciální oddělené místnosti. Certifikovaný lékárník s pacientem postupně projde dva krátké testy paměti, poté interpretuje jejich výsledky a sepíše zprávu pro lékaře,“ popisuje průběh konzultace PharmDr. Michala Belasová. Testování je bezplatné. 

Jak jsou na tom vaší blízcí? 

Starost nám mohou začít dělat i naši blízcí, kteří si mnohdy neuvědomují, že se s nimi není něco v nepořádku. Pokud ve svém okolí máte někoho takového, zkuste si udělat tento test, který najdete na stránkách České alzheimerovské společnosti.  

Odpovězte na otázky, jak často nebo v jaké míře váš blízký:
1. Opakuje se a ptá se znovu a znovu na to samé?
2. Zapomíná více než dříve zejména věci, které se staly nedávno, nebo dokonce před chvílí?
3. Zapomíná brát léky, nakoupit najednou více věcí a podobně?
4. Zapomene na schůzku, svátek, rodinnou oslavu?
5. Je smutnější nebo bezradnější než dříve?
6. Má problémy s počítáním, vedením účtu a podobně?
7. Je pravda, že již nemá takový zájem o dřívější záliby a koníčky?
8. Potřebuje pomoc, nebo alespoň radu při jídle, oblékání či hygieně?
9. Je vznětlivější, podezíravý, neklidný, mluví nesmyslně nebo vidí a slyší to, co ve skutečnosti neexistuje?
10. Zhoršila se jeho schopnost řídit automobil?
11. Hledá slova, mluví méně plynule, zapomíná jména?

Hodnoťte následujícím způsobem
0 bodů – ano, často
1 bod – někdy
2 body – ne

Vyhodnocení testu
22–21 bodů – odpovídá normě
20–19 bodů – hraniční stav, pokud pozorujete i jiné příznaky, je lepší poradit se s lékařem, může se jednat o jiné onemocnění
18 a méně bodů – poraďte se s lékařem