Tajemné kouzlo mikulášské noci si z dětství jistě pamatuje každý, stejně jako strach z čertů, trému z přednesu básničky i radost z mikulášské nadílky. Tato tradice se drží dodnes, proto v předvečer svátku svatého Mikuláše často potkáte v ulicích vysokého bělovlasého muže s biskupskou čepicí, bílým hávem a zdobenou berlou, kterého provází čert a anděl. Víte ale, jak tato tradice vznikla?
V dětství provázel příchod svatého Mikuláše pravděpodobně každého z nás mišmaš pocitů. Děti, které věděly, že zlobily, nejčastěji pociťovaly strach způsobený výhrůžkami rodičů, že je čert seřeže a odnese se je do pekla. Tato panika se někdy přenesla i na děti, které byly výjimečné hodné, a ty se pak začaly strachovat o to, zda také neprovedly nějakou lumpárnu, za kterou by mohly být potrestány.
Bez ohledu na to se ale všechny děti pravděpodobně těšily na výslužku, kterou od svatého Mikuláše dostávaly. Ty hodné se občas z dárečků mohly dokonce radovat nejen doma, ale také u svých prarodičů. V balíčcích nejčastěji nacházely oblíbené sladkosti a ovoce, v posledních letech ale dostávají i nejrůznější hračky nebo třeba vstupenky na různé akce. Zlobivým dětem se do mikulášské nadílky zpravidla dávalo černé uhlí nebo syrové brambory jako odplata za to, že neposlouchaly. I ty nejzlobivější ale většinou ve svých balíčcích našly něco dobrého na zub.
Tradice svatého Mikuláše se dodržuje dodnes, i když už se od strašení dětí čertem pomalu upouští. Starší děti tak podnikají podvečerní výpravy do ulic, kde mají šanci potkat i více skupinek složených z Mikuláše, čerta a anděla. Prosincovou tmou se tak rozléhá řinčení řetězů, vystrašený křik dětí i veselý smích těch, kteří už na pohádky nevěří.
Svatý Mikuláš ale nechodí jen u nás v České republice. Potkáte ho třeba i v Holandsku, kam dokonce slavnostně přijíždí na své lodi ze Španělska už druhou listopadovou neděli, dárky ale rozdává stejně jako u nás 5. prosince. V Polsku naděluje dětem dárky pod polštář, v Rakousku zase do vysokých bot, které si děti dávají přede dveře v očekávání mikulášského překvapení.
www.idnes.cz, www.prozeny.cz, autorský text
