Čeština je plná chytáků. Psaní výrazů „mě“ a „mně“ patří k těm nejčastějším. Kdo si je nikdy nespletl, má náš obdiv. Patříte mezi ně nebo máte někdy pochybnosti, kdy který tvar použít? Připravili jsme pro vás krátký kvíz, díky kterému si ověříte, jak na tom opravdu jste. A připomeneme i pomůcku, která vám může hodit záchranné lano.
Pokud se snažíte psát správně, bez základních pouček se neobejdete. Rozdíl mezi „mě“ a „mně“ vychází z pádů zájmena „já“. Ve druhém a čtvrtém pádě používáme tvar „mě“. Ve třetím a šestém pádě se správně píše „mně“. Možná to zní složitě, ale vám pomůže jednoduchá pomůcka: zkuste si místo „já“ dosadit „ty“. Pokud ve větě sedí „tebe“ nebo „tě“, patří tam „mě“. Pokud byste řekli „tobě“, je správně „mně“. Tato metoda funguje spolehlivě téměř vždy.
Složitější je situace, když se „mě“ nebo „mně“ objeví v kořenu slova, například „město“ nebo „domnělý“. V těchto případech záleží na původu a stavbě slova. Tady už pravidla nestačí a pomáhá spíše zkušenost nebo slovník.
Velmi často lidé chybují u slov jako „zapomněl“ nebo „pomněnka“, kde se správný tvar určuje podle příbuzného slova, například „pomníček“. Zatímco slovo „rozuměl“ má v příbuzných tvarech vždy jen „mě“, nikoli „mně“. Proto je důležité u podobných slov hledat příbuzné tvary. U slova „tamější“ je potřeba si zapamatovat, že i když v jiných podobných slovech „n“ bývá, zde ho nikdy nepíšeme. Jde totiž o slovo vytvořené příponou, nikoli odvozené od slova „tamní“.
