Čeština je náš mateřský jazyk, používáme ji denně, přesto nás dokáže vykolejit svou záludností. I lidé, kteří hodně čtou a píšou, občas zaváhají nad tvarem některého slova nebo správnou koncovkou. Vyzkoušejte si, jak dobře vlastně ovládáte psaný projev, a zjistěte, zda byste se svými znalostmi obstáli před ostřížím zrakem profesionálního jazykového korektora.
Psaný projev je naše vizitka. Můžete mít sebelépe vymyšlený příběh, ale jakmile ho zabijete hrubkou bijící do očí, vaše důvěryhodnost u čtenáře strmě klesá. Podle korektorů velkým kamenem úrazu bývá především psaní předpon s- a z-. Pravidlo směřování shora dolů nebo z povrchu pryč zní sice docela jednoduše, spousta pisatelů se nad ním ale občas zasekne a musí zapátrat ve vyhledávačích. Je to především proto, že si zapamatujeme vizuální podobu slova v jiném kontextu a pak ji automaticky používáme všude.
Doporučujeme
reklama
Pravopisné chytáky, ve kterých se často chybuje
Další chyby se často objevují ve shodě přísudku s podmětem, obzvlášť když je podmět nevyjádřený nebo několikanásobný. V takovém případě už si nepomůžeme odříkáváním vyjmenovaných slov, musíme být schopni analyzovat celé větné struktury.
Nesmíme vynechat ani problémová zájmena. Psaní „mě“ a „mně“ trápí snad každého druhého Čecha. Přitom pomůcka s nahrazováním pomocí tvarů „tě“ a „tobě“, případně Pepou či Pavlem, dokáže ulehčit život už desítky let. Přesto se v e-mailech a oficiálních dokumentech neustále setkáváme s jejich chybným použitím. Zřejmě je to dáno i tím, že prostě myšlenky sypeme na klávesnici rychleji, než je náš mozek stíhá gramaticky analyzovat. Vyzkoušejte si, zda byste obstáli u korektorů a dostali byste jedničku s hvězdičkou.
