Na území České republiky se nachází na dva tisíce hradů, zámků a tvrzí, což značí, že v přepočtu na rozlohu jsme jednou z nejhustěji „osídlených“ zemí těmito památkami v Evropě. Jenže zatímco o Karlštejnu slyšel snad každý, kolik lidí by poznalo třeba barokní perly jižních Čech, romantické zříceniny v pohraničí nebo zámky, které se vyskytují v zahraničních filmech? Pojďme se podívat, proč je právě naše země tak jedinečná a co se skrývá za slavnými siluetami věží a cimbuří.
Důvodem, proč v naší krajině najdeme tolik kamenných sídel, je především její historická poloha. České země byly od středověku křižovatkou obchodních cest, předělem mezi severem a jihem, západem a východem Evropy. Kdo ovládal hrad, kontroloval území, a zejména ve 13. a 14. století se tak stavělo jako o život. Hrady vznikaly na strategických místech, tedy často na skalách nad řekami, kde měly přirozenou obranu, dobrý výhled i přístup k vodě. Například hrad Loket byl vystavěn na skalnatém ostrohu obtékaném řekou Ohří, a díky své poloze byl prakticky nedobytný. Ale na ten se ptát nebudeme.
Naopak zámky, jak je známe dnes, tedy jako často elegantní, honosné stavby uprostřed parků, se začaly rozšiřovat až od renesance a baroka. Tehdy se z vojenské obrany přesunula pozornost na reprezentaci moci, krásu a pohodlí. Proto dnes v rovinatých oblastech, jako je Polabí či jižní Morava, najdeme spíše zámky než hrady. A podle nich poznáme i mnohá česká města.
Každý hrad a zámek vypráví příběh. Ten je často dramatický, někdy až filmový. Například Křivoklát byl královským sídlem, ale také vězením pro nebezpečné šlechtice. Na Hluboké nad Vltavou sídlila šlechtická rodina Schwarzenbergů, kteří ho přestavěli ve stylu anglické gotiky a udělali z něj nejfotografovanější zámek v republice. A zámek Lednice je ukázkou toho, co se stane, když se šlechtici rozhodnou postavit „letní sídlo“ a dají volnou ruku fantazii architektů. Na některé z těchto zámků v kvízu narazíte a poznat je by nemělo být těžké.
Hrady bývaly často přestavovány. Například Pražský hrad, největší hradní komplex světa, je směsicí románského, gotického, renesančního i barokního stylu. Právě tato stavební proměnlivost může být záludná, jelikož někdy je těžké určit, co vlastně na fotografii vidíme. Ale když se zaměříte na detaily, například na typ oken, tvar věží nebo okolní terén, často můžete dojít ke správné identifikaci.
Mnoho českých zámků si zahrálo ve filmech, a nejen českých. Například zámek Telč se objevil v americkém filmu Liga výjimečných a Hrad Bouzov je známý z pohádek i seriálů. To však není jen filmová náhoda, ale naopak je to tím, že jejich zachovalost, romantická atmosféra a otevřenost návštěvníkům z nich dělají atraktivní místa nejen pro štáby, ale i pro běžné turisty. Například státní zámek Lednice ročně přivítá přes 400 tisíc lidí, čímž patří k nejnavštěvovanějším památkám u nás.
Zatímco o Karlštejnu, Hluboké nebo Českém Krumlově slyšel každý, mimo hlavní turistické trasy se skrývají desítky méně známých, ale nádherných sídel. Zámek Nové Hrady v jižních Čechách je přezdíván „české Versailles“, zámek Lysice na jižní Moravě vás ohromí barokní kolonádou s výhledem do zahrady a zřícenina hradu Trosky v Českém ráji je už sama o sobě symbolem tajemna. Myslíte, že je v kvízu najedete?
Poznávání hradů a zámků není jen hrou na znalost fotek. Je to zrcadlo kulturní paměti a vztahu k našim dějinám. Váš výsledek možná ukáže, že jste opravdový znalec, nebo naopak, že je načase naplánovat výlet za poznáním. Tak pojďme na to! ROzehřát se můžete v naší galerii, kde sice nenajdete správné odpovědi, ale můžete si zkusit, jak v kvízu obstojíte...
Jak jste dopadli? Zvládli jste kvíz suprově, nebo vám některé zámky či hrady splývaly? I tak jste si možná uvědomili fakt, že Česko je země, kde za každým rohem může stát příběh. Tak ho objevujte! Anebo vás baví něco jiného? Co třeba staré výrazy?
cs.wikipedia.org, weby jednotlivých staveb, autorský článek
