Kvíz nejen pro seniory: Jak dobře byste porozuměli zastaralým výrazům jako býlí, kocanda či fořt? Vaše prarodiče by 15 otázek nezaskočilo

Jazyk se přirozeně vyvíjí a slova, která dnes slyšíme jen výjimečně, kdysi tvořila běžnou součást každodenní mluvy. Pamatujete si ještě, co znamená „lufťák“, „kvilda“ nebo „pucflek“? Jazyk je jako živý organismus, který se přizpůsobuje době a my občas některá slova jednoduše zapomeneme. Zvlášť ve stáří si člověk začne všímat, jak moc se řeč změnila. Vnuk nerozumí, co znamená „že jel děda někam na bicyklu“, vnučka se ptá, proč jste o někom řekli, že je „čučkař“. A vy se přistihnete, že si občas povzdechnete: „Dneska už nikdo neví, co je to pořádná krumple, to bych si dala retko.“

Slova, která mizí

Zastaralé výrazy nejsou jen výstředností jazykovědců, ale pamětí národa. V každém z nich je kus kulturní historie , a to z nejrůznějších sociálních nebo i zájmových skupin, ze života dělníků, vojáků, z dění v našich českých hospodách, z chalup, měst i vesnic. Některé výrazy byly vtipné, jiné drsné, ale všechny měly svůj význam a přesný kontext. A právě to činí jejich objevování a dnes už znovuobjevování tak zábavným.

Tak mluvili naši dědové

Když se řekne „cvočkař“, mnozí si dnes představí nějakého obuvníka z pohádky. A není to daleko od pravdy, protože šlo o řemeslníka, který ručně přidělával kovové cvočky na podrážky bot, aby déle vydržely. „Pucflek“ zase nebyla nadávka, ale výraz pro pomocníka u ševce nebo krejčího, mladého učně. Některé výrazy byly původně německé, třeba „handlíř“ od slova „Handel“ (obchod), který označoval podomního obchodníka nebo překupníka. „Lufťák“ se zase říkalo městskému návštěvníkovi na venkově, který přijel „na luft“, tedy na vzduch, často z Prahy. A věděli jste, že „šiml“ je kůň světlé barvy, ale i označení pro úřednickou byrokracii? Nebo že „kvilda“ není jen název obce na Šumavě, ale i zastaralé slovo pro jakousi chumelenici?

Proč na ně nezapomínat?

Právě proto, že jsme vám je hezky objasnili, připomněli a oprášili, přesně tato slova v kvízu nebudou. Ale protože čeština je krásná a bohatá, taková slova by vydala na nespočet kvízů! Zastaralá slova nejsou jen jazykovým kuriozitou, ale i klíčem k porozumění starým textům, knihám, filmům nebo vzpomínkám. Uchovávají způsob života, myšlení i humor. Jsou pokladem, který může pobavit i poučit, zvlášť když se o ně dělíme mezi generacemi. A právě to je smyslem i tohoto kvízu.

Možná už dnes místo „kvarty“ máme „devítku“, místo „pucfleka“ stážistu a místo „vandrování“ digitální nomádství. Ale jazyk je paměť. A pokud si občas připomeneme, co znamenalo „dát si retko“ nebo proč se říkalo „je to šlamasyika“, pak uchováváme kus historie pro sebe i další generace.

Tak hurá do kvízu a zjistěte, kolik toho ještě víte!

Bavil vás tenhle kvíz (nejen) pro seniory? Tak zkuste jiný:  Jak dobře znáte slovní druhy? Poznáte bezpečně spojku od předložky? Zkuste odpovědět na všech 10 otázek správně