Kvíz: Veselý kvíz pro seniory, který vás zavede do všech oborů a procvičíte si díky němu znalosti i paměť

Paměť je velmi citlivý nástroj, který, když se přestane používat, začne rychle slábnout. Řada starších lidí se trápí tím, že jim „neslouží hlava jako dřív“, zapomínají jména, nemohou si vzpomenout, kam si položili klíče, nebo mají problém si vybavit, co chtěli v obchodě koupit. Často to považují za nevyhnutelný důsledek stárnutí. Jenže moderní výzkumy ukazují, že mozek má ohromnou schopnost se adaptovat a učit i ve velmi vysokém věku, pokud mu k tomu dáme příležitost.

Smysluplný důchod

Jedním ze způsobů, jak paměť trénovat, je prostě ji používat. Číst knížky, luštit křížovky, hrát deskové hry, učit se básničky zpaměti, psát si deník, sledovat filmy v cizím jazyce. Zdánlivě běžné aktivity mají zásadní vliv na kognitivní funkce. Ať už jde o soustředění, logické uvažování nebo schopnost pamatovat si nové informace, mozek potřebuje pravidelnou výzvu. Právě proto je tak důležité, aby se senioři nevzdávali aktivního života, ať už fyzického, nebo mentálního.

Někteří z nich navštěvují univerzity třetího věku, které dnes fungují téměř při každé větší vysoké škole. Kurzy jsou velmi rozmanité, od historie přes umění, psychologii až po informační technologie. Výuka probíhá zpravidla v přátelské atmosféře, bez známek a zkoušení, a přesto (nebo právě proto) je motivace studentů vysoká. Mnoho seniorů si díky těmto kurzům zlepšuje nejen své vědomosti, ale také sebevědomí. Cítí, že ještě mají co nabídnout, že je jejich život dál smysluplný. Poznávají nové lidi, sdílí s nimi zkušenosti, diskutují. Sociální kontakt, často opomíjený, je přitom jedním z nejdůležitějších faktorů duševní pohody ve stáří.

Důležitý je sociální kontakt

Paměť a vzdělávání ale nejsou jen o školních lavicích. Velkou službu dnes odvádějí knihovny, komunitní centra, domy dětí a seniorů, ale i online platformy. I když si mnozí myslí, že digitální technologie jsou pro seniory příliš složité, opak bývá pravdou. S trochou trpělivosti si starší lidé dokáží osvojit základní práci s počítačem, tabletem nebo chytrým telefonem a tím si otevřít zcela nový svět informací. Mohou si poslechnout přednášku z univerzity v Americe, sledovat cestopisy, vařit podle videoreceptu nebo si připomenout oblíbený film z mládí.

Vedle vzdělávání a tréninku paměti ale hraje velkou roli i sociální kontakt. Samota je pro mozek stejně škodlivá jako nečinnost. Sdílení zážitků, povídání si, hra v kolektivu, to všechno pomáhá udržet duševní rovnováhu a aktivitu. Proto je důležité, aby senioři nezůstávali izolovaní, ale byli součástí nějaké komunity, třeba i jen sousedského okruhu nebo pravidelného setkávání v knihovně.

Vzdělávat se dá v každém věku

Nelze nezmínit ani vliv zdravého životního stylu. Strava bohatá na vitamíny, dostatek pohybu, spánek a duševní pohoda, to všechno hraje ve fungování paměti zásadní roli. Mozek totiž nestojí osamoceně, ale funguje v propojení s tělem a emocemi. Stres, deprese nebo nedostatek pohybu se mohou negativně podepsat na schopnosti soustředění i na kvalitě paměti.

Zkrátka v každém věku má smysl o svou mysl pečovat. A senioři v Česku to dnes dělají čím dál víc. Ukazují tím, že stáří nemusí být obdobím útlumu, ale může se stát časem osobního rozvoje, nových zájmů a poznání. Ať už jde o babičku, která začala studovat francouzštinu, nebo dědečka, který se učí na počítači upravovat rodinné fotografie, každý takový příběh je důkazem toho, že duševní svěžest není jen věcí věku, ale hlavně přístupu.

Baví vás kvízy? Vyzkoušejte si, jak dobře znáte česká rčení, přísloví a pořekadla.