Kvíz pro seniory: Jak zvládáte moderní technologie? Víte, co je USB, phising nebo screenshot? Pokud znáte odpovědi, nepatříte do starého železa

Mnoho lidí má tendenci automaticky předpokládat, že starší generace a moderní technologie nejdou dohromady. Jenže skutečnost je mnohem pestřejší. Ano, část seniorů se s novinkami potýká a někdy je dokonce zcela odmítá. Ale velká část z nich se snaží porozumět, učí se, ptá se, zkouší. Někteří s opatrností, jiní s překvapivým zápalem. A ti, kteří jednou překonají počáteční nejistotu, často zjistí, že jim technologie mohou život nejen usnadnit, ale i zpestřit.

Strach z neznámého

Jedním z největších strašáků je pro mnohé seniory samotný strach z neznámého. Strach z toho, že něco pokazí, že omylem smažou důležitý soubor nebo někam kliknou „špatně“. V některých případech je tento strach posílen i tím, že neměli možnost s technologiemi vyrůstat, na rozdíl od jejich vnoučat, která s mobilem v ruce prakticky začínají chodit. Pocit „já na to nemám hlavu“ je častý a mnohdy ochromující. A právě tady hraje obrovskou roli trpělivost okolí, rodiny, lektorů, přátel, kteří dokážou vysvětlovat klidně a bez výsměchu.

Na druhé straně ale stojí zvědavost. Touha být v kontaktu s rodinou, dívat se na fotky vnoučat, psát si přes zprávy, číst si zprávy na internetu, objednat si léky nebo si zavolat přes obrazovku, když už cesta k osobní návštěvě není snadná. Tyto konkrétní motivace jsou často důvodem k tomu, proč senioři vůbec začnou technologie zkoušet. A mnozí z nich jsou pak sami překvapeni, kolik věcí zvládnou. Nejde totiž o to, umět všechno. Jde o to naučit se to, co má pro daného člověka smysl, ať už je to e-mail, vyhledávání receptů, videohovory, online nákupy nebo třeba čtení knih z tabletu.

Nikdy není pozdě

Je pravda, že některé technologie mohou být pro starší uživatele složitější, protože jsou navrženy především pro rychlost a efektivitu, nikoli přehlednost. Drobná písmena, angličtina bez překladu, přemíra ikon, to všechno může být problém. Naštěstí však přibývá snah o přístupnější design, jednoduché verze aplikací, mobilní telefony se seniorským režimem nebo tablety s přehledným ovládáním. A co je ještě důležitější, přibývá i kurzů, školení a komunitních aktivit zaměřených právě na starší uživatele.

Ne každý senior musí být expertem. Ale mnozí překvapí. Umějí si spravovat e-mail, vyřizovat bankovnictví online, volat přes WhatsApp, sdílet fotky přes Messenger, sledovat YouTube, objednat si jízdenku přes internet. Někteří dokonce začnou psát blog, nahrávají vlastní videa nebo se přihlásí do online kurzů a to ne proto, že by museli, ale proto, že chtějí. Technologie se tak nestávají strašákem, ale prostředkem k seberealizaci a větší samostatnosti.

A přestože se technologie mění rychleji, než by leckdo chtěl, jedno zůstává jisté: schopnost učit se novému nevyhasíná s věkem. Mění se formy, tempo i potřeby, ale touha být součástí světa, nebýt odstrčený a zvládnout i něco „moderního“, je silnější, než se často čeká. Není ostudou nevědět. Ostudou by bylo smířit se s tím, že už „nemá cenu se snažit“. A právě senioři, kteří to nevzdávají, dokazují, že nikdy není pozdě, ani na chytrý telefon, ani na první videohovor, ani na nové začátky.

Baví vás kvízy? Vyzkoušejte si, jak dobře znáte nářečí a dialekty naší země.