Kvíz: Jak dobře znáte slovní druhy? Poznáte bezpečně spojku od předložky? Zkuste odpovědět na všech 10 otázek správně

Vzdělávání o češtině, našem rodném jazyce, ať už formální nebo i domácí, často začíná právě u slovních druhů. Kdo jim porozumí, má daleko lepší šanci zvládat pravopis, stylistiku i složitější syntaxi. A není to jen o „šprtání“, jde o celkovou schopnost lépe číst, psát i mluvit. Možná většinou gramaticky a češtinsky zvládáte všechno správně, ale každý krok k porozumění jazyku má smysl. Čeština vám to vrátí, někdy jen dobrým dojmem z dobře napsaného e-mailu, jindy třeba tím, že neuděláte chybu tam, kde na tom opravdu záleží. A ocení to často i společnost, v níž se nacházíte.

Bohatý jazyk

Čeština patří mezi jazyky bohaté na tvary, významy i souvislosti. Právě slovní druhy, které jsou základním stavebním kamenem každé věty, bývají často zrádné. Nejenže si někdy nejsme jisti, co je příslovce a co předložka, ale některá slova dokážou měnit svůj slovnědruhový charakter podle kontextu. A právě tady začíná jazyková zábava nebo pro některé spíše trápení, chcete-li.

Kdo někdy opravoval diktát svému dítěti nebo četl školní sloh, ten ví, že chyby ve slovních druzích jsou častější než špatné i/y. Ve škole je řešíme poměrně brzy, ale v běžném životě už tolik ne. Přitom znalost slovních druhů je klíčová nejen pro gramatiku, ale i pro porozumění textu a schopnost správně formulovat své myšlenky. Ono i na sociálních sítích, nebo při psaní krátké zprávy na WhatsAppu se rozumět významu slov hodí víc, než si myslíte.

Jak na to jdeme u dětí

Dětem se slovní druhy často vysvětlují pomocí otázek jako „Co to je? Co to dělá? Jaký? Kolik? Kde?“, ale dospělý mozek potřebuje jiný nástroj. Pomáhá kontext. Jinak řečeno, nedá se vždy jen spoléhat na tvar slova, ale musíme ho zasadit do věty. Slovo „moc“ může být příslovce (moc dobré), ale i podstatné jméno (držel moc v rukou). A právě to činí z češtiny, i s jejími možnými pravopisnými chybami a nástrahami, pestrou zábavu a zároveň i zdroj radosti, když se nám daří rozpoznávat jemné rozdíly.

Chytáky

Zvláštní kapitolou mezi slovními druhy jsou částice a citoslovce, často zaměňované, přehlížené, nebo úplně vynechané z výkladu. Přitom právě ony dávají větám emocionální tón, důraz nebo strukturu, která jinak chybí. Slova jako „ať“, „by“, „nechť“ či citoslovce jako „ach“, „puf“, „hm“ mají nebo mohou neuvěřitelnou jazykovou sílu, ale málokdo si je jistý, jak je zařadit. A i proto je málokdo používá. A co teprve slova, která se podle kontextu mění? Ale na to možná narazíte v našem kvízu.

Zkuste si vzpomenout pro začátek na to, kolik vlastně je slovních druhů? Které jsou ohebné a které neohebné? A uměli byste podle významu rozpoznat třeba citoslovce od částice? Náš kvíz prověří nejen vaši paměť, ale i cit pro jazyk a smysl pro detail. Nejde totiž jen o suchou teorii, ale o vnímání češtiny jako živého organismu.

Tak pojďme na to!

Tak jak vám do dneska šlo? Pokud ne, možná jste spíše na sport. A i tady máme kvíz: Kvíz: Jak dobře znáte nejlepší sportovce světa? Nadšenec treter, basketbalového míče nebo boxerských rukavic to dá s přehledem