Kvíz: Znáte význam zapomenutých slov, která dnes už běžné neuslyšíte? Pokud víte, co je šuba, koho nazýváme pregéř, máte vyhráno

Přestože se dosud některé z následujících výrazů používají, z obecného hlediska už se ztrácí ve víru času a znají je tak pouze vášniví čtenáři nebo lidé znalí nářečí nebo oboru, v němž se tyto výrazy používají. Udělejte si krátký vědomostní test a zjistěte, jak jste na tom s těmito výrazy vy.

Jazyk se proměňuje v čase

Čeština je bohatý a barvitý jazyk, který odráží historii, regionální rozdíly i proměnlivost každodenní mluvy. Jenže stejně jako se mění móda nebo zvyky, mění se i slovník, kterým mluvíme. Některé výrazy dnes přežívají jen v knihách, starých filmech nebo ve vzpomínkách našich babiček. Přestože se dosud některé z následujících výrazů v našem kvízu používají, nejsou rozhodně vůbec běžné. V našem kvízu dost možná zjistíte, že vaše čeština má hlubší kořeny, než jste si mysleli.

Náš jazyk mezi ostatními vyniká neuvěřitelnou schopností zachycovat ducha doby. V každém období naší historie vznikala slova, která přesně vystihovala tehdejší realitu, a proto stejně tak zanikala ta, která přestala být potřebná. Ztracená slova, která se pomalu vytrácejí z obecného povědomí, nejsou nutně zastaralá významem a mnohdy bychom je mohli klidně znovu začít používat, a jejich poetika, stručnost nebo výstižnost by leckdy předčila mnohá dnešní módní slovíčka. Ale přesto mizí. Proč?

Doba se mění a jazyk na to reaguje

Jedním z hlavních důvodů je samozřejmě proměna společnosti. Slova jako „kredenc“, „špajz“ nebo „mundúr“ mají své kořeny v době, kdy se domácnosti vedly jinak, vojenská služba byla povinností a kuchyně měla svou přirozenou hierarchii. Dnes už kuchyň není teritoriem jedné osoby v zástěře a kredenc byl vyměněn za minimalistické skříňky z IKEA. Jazyk kopíruje vývoj a staré pojmy v něm ztrácejí své místo.

Dalším důvodem je vliv médií a globalizace. Anglicismy a moderní technické výrazy se na nás valí ze všech stran, a mnohé z nich do češtiny vstupují téměř bez odporu. Starší slova, zejména ta nářeční nebo regionální, jsou pak často vnímána jako nemoderní, „venkovská“ nebo zbytečně komplikovaná. Výsledkem je, že nová generace už neví, co znamená třeba „čamrda“, „klandr“ nebo „trucovna“. Přitom právě tato slova nesou jistou dávku hravosti, osobitosti a lidskosti, kterou v moderním jazyce někdy postrádáme.

Renesance některých slov

Zajímavé je, že některá zapomenutá slova zažívají svou renesanci, například díky literatuře, filmům nebo dokonce retro vlně, která občas ovlivňuje i způsob, jakým mluvíme. Výrazy jako „štramák“, „vekslák“ nebo „kočár“ v přeneseném významu občas znovu zazní, a to zejména s nadsázkou či humorem. Jazyk je totiž živý organismus a nikdy není v úplném klidu a co dnes působí archaicky, může se zítra stát stylovým.

Kvíz: Jak dobře znáte ikonické designové produkty, které dobyly svět? Je mezi nimi i známý švýcarský nůž. Vyzkoušejte se v našem kvízu

Mimochodem, velkou roli v uchovávání zastaralých slov hrají i regionální nářečí. Některé výrazy, které v Praze nebo Brně považujeme za dávno zaniklé, se na venkově používají dodnes, byť třeba v pozměněném významu. Je to důkaz, že jazyk není jednotný, ale pestrý a mnohovrstevnatý. Náš vztah k jazyku je totiž nejen o gramatice a slovní zásobě, ale i o identitě, paměti a příbězích. A právě díky tomu má smysl připomínat si zapomenutá slova. Nejen proto, abychom si vyzkoušeli, co si ještě pamatujeme, ale i proto, abychom zůstali ve spojení s tím, odkud jazyk přišel a kam nás může ještě zavést.

Tak jdeme na to?

Tak jak jste si vedli? Pokud vás drdol a další slova zaskočila, zkuste jiný kvíz: Zkuste si kvíz všeobecných znalostí: Těchto 10 otázek by měl zvládnout bez problému každý