Svatomartinské, beaujolais nouveau, rosé nebo pozdní sběr. Ve světě vína se skrývá řada zajímavostí, které možná překvapí i jeho milovníky a pravidelné konzumenty. Otestujte si, jak dobře se vyznáte ve vinných odrůdách, výrobních postupech a tradicích. Zvládnete všechny otázky bez jediné chyby?
Víno není jen nápoj, který si spojujeme s příjemným večerem nebo slavnostním přípitkem. Jeho příběh se vine lidskými dějinami už tisíce let a odráží proměny kultury, společenských zvyků i životního stylu. Také v českých zemích má vinařství dlouhou tradici. Prošlo obdobími rozkvětu i útlumu a spolu s ním se měnily také naše chuťové preference. Zatímco kdysi se na stolech těšila velké oblibě červená vína, dnes si stále více pozornosti získávají svěží bílá, růžová a šumivá vína.
Víno provází lidstvo tisíce let
Réva vinná a víno patří k nejstarším kulturním symbolům lidstva. Pěstování vinné révy se rozvíjelo už ve starověku, významnou roli sehrálo ve starém Řecku a Římě a s rozšiřováním římské říše se vinařství dostávalo do dalších částí Evropy. Víno nebylo pouze nápojem, ale také součástí náboženských obřadů, slavností a každodenního společenského života. Jeho výroba se postupně stávala řemeslem, které vyžadovalo zkušenosti, trpělivost a znalost místních podmínek.
V českých zemích se vinařství rozvíjelo už v raném středověku, zásadní podporu mu však poskytl Karel IV. Roku 1358 vydal nařízení, které podporovalo zakládání vinic v okolí královských měst. V Praze se réva pěstovala na slunných svazích, například na území dnešního Nového Města, Vinohrad nebo Smíchova. Vinice se staly důležitou součástí hospodářství a jejich produkce zásobovala nejen šlechtické a měšťanské domácnosti, ale také hostince a další místa společenského života. Vinařská tradice se postupně upevňovala především na Moravě, kde pro pěstování révy panovaly příznivé podmínky.
Česká a moravská vinařská tradice je dnes spojována především s bílými víny. Není to náhoda. Místní klimatické podmínky, zejména v chladnějších vinařských oblastech, často svědčí odrůdám, z nichž vznikají svěží, aromatická vína s příjemnou kyselinou. Červená vína samozřejmě z našich vinic nezmizela, jejich výroba však bývá náročnější na dostatek tepla a vhodné podmínky pro dozrávání hroznů. V minulosti se navíc měnila také poptávka a spotřebitelské preference. Zájem o lehčí a svěžejší vína postupně posílil postavení bílých odrůd, zatímco červená se dostala trochu do pozadí. V posledních letech se ale vinaři stále více zaměřují také na kvalitní červená vína z odrůd, kterým se u nás daří.
Ještě před několika desetiletími si mnozí spojovali šumivé víno hlavně se Silvestrem, svatbami nebo významnými oslavami. Dnes se jeho role mění. Prosecco, cava, sekt i další šumivá vína si nacházejí místo při běžných setkáních, letních posezeních i jako aperitiv před jídlem. Oblíbená jsou také lehčí perlivá vína a růžové varianty, které působí svěže a neformálně. Bublinky se tak staly součástí moderního životního stylu a nemusí čekat na žádnou mimořádnou příležitost. Jejich obliba zároveň ukazuje, že lidé stále častěji hledají vína, která se dobře pijí, snadno kombinují s jídlem a hodí se pro společné chvíle.
Od starověkých vinic přes dobu Karla IV. až po dnešní moderní vinařství urazilo víno dlouhou cestu. Přesto si uchovalo něco ze svého původního kouzla: schopnost spojovat lidi, doprovázet slavnostní okamžiky i zpříjemňovat obyčejné chvíle. Každá generace si přitom nachází vlastní oblíbené odrůdy, chutě a příležitosti, při kterých si sklenku vychutná. Ať už dáváte přednost plnému červenému, lehčímu bílému, svěžímu růžovému, nebo šumivému vínu, jeho příběh rozhodně stojí za poznání.
Také k pozdnímu podzimu víno pevně patří. Zatímco u nás se 11. listopadu tradičně otevírají první lahve svatomartinského, ve Francii se s velkým očekáváním slaví příchod beaujolais nouveau. Vydejte se s námi do světa vinařských tradic a zjistěte, jestli se v něm orientujete jako opravdoví znalci.
