Přejít k hlavnímu obsahu

Alkohol k dětem nepatří: I symbolický přípitek může ublížit

Svátky se nezadržitelně blíží. Dřív než dítěti nabídnete byť symbolický sváteční přípitek, uvědomte si, že i malým množstvím alkoholu můžete dětem (a později sobě) zadělat na problém

Jak byste se zachovali, kdyby vaše dítko školou povinné přišlo zlité pod obraz? Tvrdíte, že nic takového se nemůže stát? Že přece alkohol a děti k sobě nepatří? Jistě, mělo by to tak být. Alespoň podle zákona. Každý ví, že do 18 let by si kluk či holka neměli ani přičichnout ke špuntu. Jenže ve skutečnosti zkušenosti s alkoholem děti získávají už ve věku, kdy sotva přestaly věřit na Ježíška. Naši puberťáci v celoevropském srovnání vedou peloton adeptů na protialkoholní léčbu, první zážitek s „náladičkou“ si odbudou už mezi osmým a jedenáctým(!) rokem. Šokující? Bezpochyby. Jenže po údivu by se mělo obratem vyhlásit celostátní pátrání po příčinách této ostudy a možná si zamést před vlastním prahem.

Kdo nepije, nežije?

Co si budeme povídat, vztah našince k alkoholu je tak nějak tolerantní a smířlivý. Pivo i víno jako nejdostupnější a nejrozšířenější droga jsou nepostradatelnou součástí naší kultury. Našli bychom tisíc a jednu situaci, v níž alkohol (lhostejno v jakém množství a síle) představuje nezbytnou rekvizitu. Utápíme v něm svůj žal, nad skleničkou řešíme svoje radosti i bolístky. Když si chceme udělat pohodu, automaticky sáhneme po dvojce. Umíte si třeba představit oslavu bez kapky něčeho ostřejšího? A jakmile se sešlost podaří (rozumějte, někdo ze zúčastněných si přihne přes míru a tropí rádoby roztomilé hlouposti), vstoupí opilecké skazky do rodinné historie. A tak bychom mohli pokračovat. Děti tak od chvíle, kdy začnou rozum brát, nabývají dojmu, že alkohol není nic špatného, patří k životu a bylo by chybou vzdávat se odvazu, který si velcí díky němu užívají. Navíc dospívající vnímají pití jako odznak dospělosti, za níž tak překotně spěchají. Jenže nedospělým rozumem nedomyslí, jak tvrdě skončí zprvu povznášející pocit z opojného doušku.

„Jako problém v prevenci pití alkoholu se jeví osvěta. Třetina rodičů se domnívá, že stačí, když se s dětmi o alkoholu pobaví až mezi patnáctým a osmnáctým rokem. To už je často pozdě,“ říká Vladimír Darebník, viceprezident Unie výrobců a dovozců lihovin ČR a provozní ředitel společnosti Jan Becher, Karlovarská Becherovka. 

Vždyť je to jen kapka

Někteří rodiče dokonce sami svým ratolestem nalijí. Mají pocit, že symbolický štědrovečerní či silvestrovský přípitek nemůže uškodit a je lepší, když první doušek okusí děti pod jejich dozorem, než aby jim nalévali kamarádi. Mimochodem víte, že v tu chvíli dospělí porušují zákon? Neméně závažný je fakt, že malý lok může mít neblahý účinek na dětský organizmus, který nedokáže tak účinně odbourávat toxické látky. Zatěžuje játra a ničí nervovou soustavu i nově vznikající spoje v mozku, který se vyvíjí až do pětadvaceti let. „Dospělí alkohol často vnímají jako společenskou záležitost, přiťuknutí se stalo symbolem úspěchu. Při rodinných oslavách máma s tátou přimhouří oči a dovolí dětem si výjimečně připít. Nevědomky přispívají k tomu, že děti během dospívání vnímají alkohol na oslavách jako povinnost a těžko se jim odmítá,“ varuje Josef Šedivý, terapeut protidrogového centra Sananim.

Do hry pak vstupuje taky riziko vzniku závislosti. Tu si mladý organizmus, který není fyzicky ani psychicky zralý, vypěstuje mnohem rychleji než v pozdějším věku. Čím mladší dítě alkohol zkusí, tím vyšší je riziko pozdějšího vzniku závislosti. Vzpomeňte na „Nohavicovu teorii alkoholického kopce“ – nikdo z nás neví, jak ho má vysoký a kdy začne jeho pád dolů, tak proč se předčasně ocitnout v základním táboře...