Předložky s a z a tvary mě a mně patří k jevům, u kterých sluch nepomůže. Rozhoduje pád a pravidlo, které se vyplatí mít v hlavě. Vyzkoušejte, jak spolehlivě ho ovládáte.
Chyby v předložkách s a z i v zájmenech mě a mně se objevují v e-mailech, zprávách i na sociálních sítích, a nejde přitom o nedbalost. V mluvené řeči se rozdíl často nedá slyšet, takže při psaní kolikrát jen odhadujeme. Jenže odhad je v pravopise nespolehlivý pomocník: stačí jedno zaměněné písmeno a věta, která měla působit sebejistě, najednou kulhá.
Nejčastější chyby v češtině
U předložek s a z rozhoduje pád a význam celého spojení, sluch vám tu ale nepomůže. Před neznělými souhláskami, třeba před t nebo k, se totiž z vyslovuje jako s, takže „z kapsy“ zní jako „s kapsy“ a „z tramvaje“ jako „s tramvaje“. Obráceně zní s před znělými souhláskami jako z, takže „s bratrem“ slyšíte jako „z bratrem“. Psát tak, jak slyšíte, tedy nejde, a spojení jako „s sebou“, „z legrace“ nebo „se šlehačkou“ bychom se proto měli naučit předem.
Podobně je to s tvary mě a mně: vyslovujeme je úplně stejně, obojí zní zhruba jako „mně“. Vedle nich přitom čeština zná ještě knižní tvar mne, který se dodnes objevuje hlavně v psaném textu. Z výslovnosti tedy nepoznáte, který tvar se do věty hodí, a rozhodnout musí pád.
Předložky s a z: jak je rozeznat?
Mezi s a z se dá rozhodnout podle významu. Když za předložkou z následuje druhý pád (z čeho?), jde obvykle o pohyb zevnitř ven: do tramvaje nastoupíte, z tramvaje vystoupíte, do kapsy něco vložíte a z kapsy vám to zase vypadne. Stejná předložka uvádí i důvod nebo pohnutku, třeba z legrace, z nudy nebo ze zvědavosti. Když za předložkou s následuje sedmý pád (s čím?), znamená to „spolu s někým nebo něčím“, tedy s mlékem, s kamarádkou nebo se šlehačkou. A protože se před slovy začínajícími na s, z, š nebo ž obě předložky špatně vyslovují, přibírají ještě e: píšeme se sestrou i ze zahrady.
U zájmen mě a mně pomůže malý trik: místo „já“ si dosaďte „ty“. Když se do věty hodí tě nebo tebe (počkej na tebe, u tebe), píše se mě: počkej na mě, u mě. Když se hodí tobě (o tobě, k tobě), píše se mně: o mně, ke mně. Ve třetím pádu se navíc bez důrazu a bez předložky obvykle píše krátké mi, tedy „dej mi vědět“, ne „dej mě vědět“. Po předložce se mi nepoužívá vůbec, takže po předložkách ke, proti nebo díky vždy přichází mně. Podobně a ještě zřetelněji můžete místo „ty“ dosadit třeba „Pavla“.
Deset otázek v kvízu ukáže, jak si vedete. Tak pojďte do toho a napište nám do komentáře, jak jste dopadli.
