Kvíz: Určíte správně, zda píšeme tato slova dohromady, nebo zvlášť?

Čeština nás občas umí pořádně potrápit těmi svými drobnými nuancemi, které rozhodují o tom, zda text působí profesionálně, nebo jako rychlý diktát ze základky. Typickým příkladem jsou příslovečné spřežky, neboli slova, která vznikla spojením předložky a jiného slovního druhu. Zatímco u výrazů jako „zpravidla“ nebo „vpravo“ už o mezeře nikdo ani neuvažuje, u „vcelku“ versus „v celku“ začíná ta pravá detektivka.

Stačí maličkost

Ta malá mezera totiž totálně mění význam: zatímco „vcelku“ vyjadřuje míru nebo shrnutí (třeba že se vám článek vcelku líbí), „v celku“ popisuje fyzický stav (jako když koupíte eidam v celku, a ne krájený). Je to přesně ten typ detailu, u kterého i ostřílené korektorky občas na vteřinu zaváhají a raději si prosviští kontext věty, aby neudělaly zbytečnou botu.

PRavidla ne zase tak striktní

A pak jsou tu případy, kde nám pravidla dávají nečekanou svobodu, což paradoxně vyvolává nejvíc nejistoty. Takové „na shledanou“ nebo „na viděnou“ se tradičně psalo zvlášť, ale dnešní úzus už běžně akceptuje i psaní dohromady, byť puristé nad verzí „nashledanou“ stále tiše trpí. Podobně je to s výrazy jako „poprvé“ a „po prvé“ nebo „pokaždé“ a „po každé“ – obě varianty jsou správně, ale ruku na srdce, ta verze bez mezery působí v moderním lifestylovém textu mnohem kompaktněji a dynamičtěji. Nejde o to seškrtat všechno do jednoho bloku, ale spíš vnímat rytmus jazyka a záměr sdělení. Pokud výraz vnímáte jako jeden ucelený pojem, klidně ho spojte. Čeština totiž není jen soubor rigidních zákazů, ale živý organismus, který vám dovoluje s textem dýchat a přizpůsobit ho vaší autorské intuici.

I lidem, kteří pracují intenzivně s českým jazykem v psané formě každý den, se může stát, že se občas zarazí nad tím, jak se některé věci píší. Víme, o čem mluvíme. O jaké záležitosti z češtiny se jedná? Kromě krkolomných a dalších záludných českých slov, jako je například permanentka, to je i to, zda se píší některá slova dohromady, nebo zvlášť. Zjistěte, jak jste na tom vy.

Pravopis není jen nuda

Když člověk pravidelně nepíše diktáty a na záludnosti spřežek naráží spíše příležitostně, může ho to zmást. I v dospělosti si ale lze připomínat českou gramatiku pravidelně. Navíc možností máme v dnešní době spoustu.

1. Sociální sítě 

Například sociální sítě, kde se lze učit i cizímu jazyku. Doporučujeme vám sledovat na Instagramu profil Červená propiska, kde dvě korektorky – Karla a Sabina – pravidelně objasňují podobná slova, jaká se objevila v kvízu. Pozadu nezůstává ani Facebook, na kterém také najdete mnoho užitečných stránek plných češtinářských záludností. Podívat se můžete například na Milujeme češtinu a Češtinářské špeky, které se zaměřují na nejrůznější chytáky.

2. Podcasty o správné češtině?

Pokud jste ale člověk, který zase tolik nekouká na sociální sítě, ale zato propadl podcastům, měli byste se podívat na ten od Českého rozhlasu nazvaný Okolo češtiny. Ten každý den vydává rozhlasové fejetony o záludnostech, zajímavostech a netušených možnostech českého jazyka. Mají přitom pouze tři minuty a zaměřují se vždy na jednu slovní hříčku.

3. Klasické diktáty

Pokud vám ale přeci jen chybí klasické diktáty, můžete si je vyplňovat například na stránkách Pravopisně.cz v sekci Pravopisná cvičení.

Bavil vás jazykový kvíz? Zkuste jiný: Jak dobře znáte vlastní tělo? Vyzkoušejte si zábavný kvíz z anatomie