Adéla Elbel pro Svět ženy: Protože kdo se bojí, neskočí...

Co dalšího byste o sobě řekla?

Hmm... že miluju svou práci, aktuálně jsem se životem celkem spokojená a mám ráda klid a pohodu. Zní to jako klišé, že jo?

Pro někoho možná ano... Proto se nabízí otázka, jestli může být rozvedená ženská se dvěma dětmi, která je nyní singl, spokojená?

Vážně je to dobrý! Dlouho jsem se bála rozvést, bála jsem se, že nezvládnu být sama, že si to nebudu moct dovolit nebo že si nezasloužím být šťastnější. S bývalým manželem jsme byli čtrnáct let, a přitom si myslím, že jsme spolu nemuseli být ani třetinu z toho. Dost dlouho mi trvalo, než jsem našla odvahu přiznat si, že tohle manželství se nepovedlo. Protože já jdu do všeho opravdově a vdávala jsem se s tím, že spolu zůstaneme navždy. Že spolu hezky zestárneme, budeme se navzájem inspirovat a bude legrace. A pak mi došlo, že vedle manžela důchod trávit nechci, protože by to nebyla legrace. Nebylo mi v tom vztahu hezky.

Lidé se mění a kdesi jsem četla, že už druhý den není člověk tím samým, kterým byl včera...

Vdávala jsem se brzo a vlastně jsem moc nepřemýšlela nad tím, jestli se k sobě hodíme a co od života očekávám. Ale prý jsem se změnila hodně. Prý si můj muž bral někoho jiného... Pokud se ale člověk nemění, to znamená nevyvíjí se, tak je něco špatně, ne?! Život i partnerské soužití je podle mě o tom, že se lidé vzájemně obohacují a zrcadlí a dělají se lepší verzí sebe sama. Já se cítila v tomhle vztahu jako horší verze sebe.

Co pro vás znamená láska?

Láska a partnerské soužití jsou pro mě pořád základními kameny života. Přes to všechno, co jsem prožila, věřím na lásku. Líbí se mi společně něco tvořit, vzájemný respekt, malé radosti a taky se mi líbí, když se partneři překvapují.

Zbytek rozhovoru najdete v aktuálním čísle časopisu Svět ženy, který si můžete rovněž předplatit zde.