“Můj sedmnáctiletý syn chce být influencer. Nechodí ven, hraje hry a věří, že ho to jednou uživí,” píše paní Světlana. K synově budoucnosti je skeptická

Paní Světlana (46 let) má tři děti a všechny mají nějaké plány a zájmy, což je velmi přirozené. Vědí, co chtějí v životě dělat a snaží se směřovat k tomu, aby byli šťastní a spokojení lidé. Ten nejmladší, Marek, však má netradiční plány. Když se ho jeho rodiče snažili nasměrovat jinam, nepochodili. Nechce o jiné práci ani slyšet, on bude influencer, bude vydělávat a do žádné práce chodit rozhodně nebude.

Můj sedmnáctiletý syn chce být influencer

Máme tři děti. Dvě starší už studují vysokou školu, mají své plány, zájmy, směřují někam. A pak je tu Marek. Mému nejmladšímu synovi je sedmnáct a jeho jediným snem je stát se influencerem. Ne lékařem, právníkem, učitelem. Influencerem. Chce natáčet videa, jak hraje hry, a živit se tím. Ze začátku jsme tomu s mým manželem nevěnovali tolik pozornosti. Říkali jsme si – puberta, přejde ho to. Ale ne.

Už dva roky tráví Marek většinu času u počítače, sleduje youtubery a streamery, sleduje jejich životní styl a říká nám, že „tohle bude dělat taky“. Nezajímá ho škola, budoucnost, žádná jiná alternativa. Prý bude slavný, bude mít sponzory a jezdit po světě. Má dokonce připravený seznam her, které chce „točit“ a do kterých by prý chtěl investovat, jen co si našetří na pořádné vybavení. Když jsme se snažili vysvětlit, že je to hodně nejistá cesta, že takových jako on jsou tisíce a jen pár z nich skutečně prorazí, obvinil nás, že mu nevěříme a bereme mu jeho sny. Prý jsme „staromódní“ a nechápeme dnešní svět.

Trochu se bojíme

Nejde o to, že bychom mu nepřáli štěstí nebo úspěch. Chceme, aby naše děti dělaly to, co je naplňuje. Ale jako matka mám strach. Nechodí ven, nemá své kamarády, žije v digitálním světě. Bojím se, že se jednoho dne probudí a zjistí, že všechno to byla jen iluze. Co pak? Zkoušeli jsme mu nabídnout kompromis – ať si třeba zkusí nějaký kurz, mediální školu, nebo ať to zkouší ve volném čase, ale zároveň dokončí střední a připraví si „zadní vrátka“. Odmítá. Podle něj to znamená, že nevěříme, že na to má. Manžel to řeší tím, že dělá mrtvého brouka. Občas řekne, že „je to jeho život“, ale vím, že ho to trápí stejně jako mě. Každý den hledám rovnováhu mezi podporou a zodpovědností. Kde je hranice mezi snem a naivitou? Věřím, že být influencerem může být cesta, ale není to životní plán pro každého. A přiznám se, že mě bolí, když vidím, jak Marek promrhává svůj čas a potenciál, zatímco si myslí, že už má život vyhraný.

Na situaci paní Světlany odpovídá sociolog Jaroslav Matějů

Zde se jedná o jasný generační střet. Totiž je jasné, že starší generace se obává, že nové formy médií jsou „falešnými svatyněmi“ kazícími mládež, a že tyto obavy jsou v konečném důsledku krátkozraké a zpětně odsouzené k tomu, aby byly jen dobovým výstřelkem. Ale dnes už víme, že tomu tak úplně není. Na druhou stranu váš syn je skoro dospělý a určitě má možnost zkusit to, co ho láká. Pokud bych měl odhadnout vaše námitky proti influenceringu jako budoucímu povolání vašeho syna, představuji si, že by mezi ně mohl patřit fakt, že toto povolání je riskantní, protože v něm prorazí jen málokdo. Ale nezapomeňte, dnes a denně vidíme, že slavný může být kdokoli!

Určitě vás i zneklidňuje, že zisky z tohoto povolání jsou nespolehlivé a z velké části koncentrované mezi několika nejlepšími. Asi se i bojíte, že toto povolání vyžaduje, aby se člověk stal nudným maskotem značek; a naopak že není nijak přínosné pro lidi. Rozumím vám. Ano, influencing vyžaduje stírání mezi osobními a profesními rolemi; a ano, požadavky na lajky, sdílení a sledující vedou k životu plnému frenetického zalíbení se lidem a společenské konformity, což nevyhnutelně ničí schopnost nezávislého myšlení. Určitě se tohoto všeho bojíte. Anebo si možná nejste těchto rizik ani vědoma. Ale musíte nechat svého syna dělat to, co ho baví. Vyzkouší to, a co vy víte, třeba mu to vyjde. čas na přeučení se je tu vždycky. Přejte mu hodně zdaru. 

Má paní Světlana nechat tuto volbu na synovi? Dát mu najevo, že je to jeho život a má si dělat, co chce? Jak byste se zachovali vy? Přečtete si také příběh paní Milady, která po smrti svého manžela našla štěstí u svého švagra.