Pro své děti chtějí rodiče téměř vždy to nejlepší, což je absolutně přirozené. Chtějí, aby se měli lépe než oni, rodiče, přejí jim, aby měli šťastnou rodinu, byli zdraví a měli dostatek peněz na vše, co budou potřebovat. Nechtějí, aby se jejich děti ohlíželi na to, kolik musí vydělat, aby se jim v životě vedlo dobře, byli spokojení a šťastní. Jenže děti mají často nereálná očekávání.
Paní Světlana (46 let) má tři děti a všechny mají nějaké plány a zájmy, což je velmi přirozené. Vědí, co chtějí v životě dělat a snaží se směřovat k tomu, aby byli šťastní a spokojení lidé. Ten nejmladší, Marek, však má netradiční plány. Když se ho jeho rodiče snažili nasměrovat jinam, nepochodili. Nechce o jiné práci ani slyšet, on bude influencer, bude vydělávat a do žádné práce chodit rozhodně nebude.
Můj sedmnáctiletý syn chce být influencer
Máme tři děti. Dvě starší už studují vysokou školu, mají své plány, zájmy, směřují někam. A pak je tu Marek. Mému nejmladšímu synovi je sedmnáct a jeho jediným snem je stát se influencerem. Ne lékařem, právníkem, učitelem. Influencerem. Chce natáčet videa, jak hraje hry, a živit se tím. Ze začátku jsme tomu s mým manželem nevěnovali tolik pozornosti. Říkali jsme si – puberta, přejde ho to. Ale ne.
Už dva roky tráví Marek většinu času u počítače, sleduje youtubery a streamery, sleduje jejich životní styl a říká nám, že „tohle bude dělat taky“. Nezajímá ho škola, budoucnost, žádná jiná alternativa. Prý bude slavný, bude mít sponzory a jezdit po světě. Má dokonce připravený seznam her, které chce „točit“ a do kterých by prý chtěl investovat, jen co si našetří na pořádné vybavení. Když jsme se snažili vysvětlit, že je to hodně nejistá cesta, že takových jako on jsou tisíce a jen pár z nich skutečně prorazí, obvinil nás, že mu nevěříme a bereme mu jeho sny. Prý jsme „staromódní“ a nechápeme dnešní svět.
Trochu se bojíme
Nejde o to, že bychom mu nepřáli štěstí nebo úspěch. Chceme, aby naše děti dělaly to, co je naplňuje. Ale jako matka mám strach. Nechodí ven, nemá své kamarády, žije v digitálním světě. Bojím se, že se jednoho dne probudí a zjistí, že všechno to byla jen iluze. Co pak? Zkoušeli jsme mu nabídnout kompromis – ať si třeba zkusí nějaký kurz, mediální školu, nebo ať to zkouší ve volném čase, ale zároveň dokončí střední a připraví si „zadní vrátka“. Odmítá. Podle něj to znamená, že nevěříme, že na to má. Manžel to řeší tím, že dělá mrtvého brouka. Občas řekne, že „je to jeho život“, ale vím, že ho to trápí stejně jako mě. Každý den hledám rovnováhu mezi podporou a zodpovědností. Kde je hranice mezi snem a naivitou? Věřím, že být influencerem může být cesta, ale není to životní plán pro každého. A přiznám se, že mě bolí, když vidím, jak Marek promrhává svůj čas a potenciál, zatímco si myslí, že už má život vyhraný.
Na situaci paní Světlany odpovídá sociolog Jaroslav Matějů
Zde se jedná o jasný generační střet. Totiž je jasné, že starší generace se obává, že nové formy médií jsou „falešnými svatyněmi“ kazícími mládež, a že tyto obavy jsou v konečném důsledku krátkozraké a zpětně odsouzené k tomu, aby byly jen dobovým výstřelkem. Ale dnes už víme, že tomu tak úplně není. Na druhou stranu váš syn je skoro dospělý a určitě má možnost zkusit to, co ho láká. Pokud bych měl odhadnout vaše námitky proti influenceringu jako budoucímu povolání vašeho syna, představuji si, že by mezi ně mohl patřit fakt, že toto povolání je riskantní, protože v něm prorazí jen málokdo. Ale nezapomeňte, dnes a denně vidíme, že slavný může být kdokoli!
Určitě vás i zneklidňuje, že zisky z tohoto povolání jsou nespolehlivé a z velké části koncentrované mezi několika nejlepšími. Asi se i bojíte, že toto povolání vyžaduje, aby se člověk stal nudným maskotem značek; a naopak že není nijak přínosné pro lidi. Rozumím vám. Ano, influencing vyžaduje stírání mezi osobními a profesními rolemi; a ano, požadavky na lajky, sdílení a sledující vedou k životu plnému frenetického zalíbení se lidem a společenské konformity, což nevyhnutelně ničí schopnost nezávislého myšlení. Určitě se tohoto všeho bojíte. Anebo si možná nejste těchto rizik ani vědoma. Ale musíte nechat svého syna dělat to, co ho baví. Vyzkouší to, a co vy víte, třeba mu to vyjde. čas na přeučení se je tu vždycky. Přejte mu hodně zdaru.
Má paní Světlana nechat tuto volbu na synovi? Dát mu najevo, že je to jeho život a má si dělat, co chce? Jak byste se zachovali vy? Přečtete si také příběh paní Milady, která po smrti svého manžela našla štěstí u svého švagra.
Galerie: Světlana (46): Můj sedmnáctiletý syn chce být influencer. Nechodí ven, hraje hry a věří, že ho to jednou uživí!
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“V práci jsem manažerka a všichni mě poslouchají, doma poslouchám na slovo manžela já,” píše Ela

„Vydělávám víc než on. A on to nezvládá. Místo vděku mě ponižuje,” píše naštvaně Ingrid

“Odešla jsem z korporátu a začala dělat to, co mě baví. Můj manžel se za mě stydí,” je smutná Nataša

“Nemám ráda návštěvy u rodičů, neustále mě soudí a porovnávají s okolím,” je smutná Rebeka

“Mám už pár měsíců vztah se synem své kamarádky, bojím se, že ji ztratím,” je nešťastná Marie

“Rodiče přepsali dům na bratra. Ten je vyhodil a dům prodal. Pomoc chtějí ode mě,” píše Radka

“Dům mých rodičů se mění ve skladiště a já nevím, co s tím,” je zoufalá Tereza. Řešení radí psycholog Pavel Pařízek

“Upřednostnila jsem kariéru před výchovou dcery, ta mě teď odmítá,” je zoufalá Magdaléna

“Rodiče mi pořád vyčítají krach mého manželství i to, že musím bydlet s nimi,” je naštvaná Vlaďka











