Příběhy

Příběhy čtenářek a čtenářů a zajímavosti z historie známých osobností. 

„Maminka pořád otevírá dveře cizím lidem, už několikrát naletěla podomním prodejcům, ale stále tvrdí, že přece pozná, komu může věřit,“ svěřuje se Simona

„Můj partner je o 15 let mladší. Nešlo mi o intimnosti, ale o to, co mi vrstevníci nedokázali dát,“ svěřuje se Nina

„Po třiceti letech manželství máme oddělené účty a platíme si všechno napůl, připadám si jako spolubydlící,“ svěřuje se Kamila

„Snacha chce pro děti netradiční jména, ale u nás v rodině se jména dědí, nevím, jestli do toho mám zasáhnout,“ svěřuje se Naďa

„Kamarádka mě požádala, abych jí šla za svědka. O týden později jsem zjistila, že si bere mého bývalého partnera,“ svěřuje se Dita

„Už devět let jsem milenkou ženatého muže. Kdyby se rozvedl, okamžitě ho opustím,“ svěřuje se Simona

„Dcera mi zakázala vařit. Tvrdí, že zapomínám vypnout sporák, ale já mám pocit, že ze mě dělá nesvéprávného člověka,“ svěřuje se Anežka

„Manžel pořád mluví o mladé kolegyni z práce. Údajně jsou jen přátelé, ale já mám pocit, že jsem o něj začala přicházet,“ svěřuje se Blanka

„Dcera dovoluje vnukům používat u jídla tablet. Mně to připadá jako vrchol nevychovanosti,“ svěřuje se Běla

„Je mu šedesát a stejně se nejdřív ptá své maminky. Připadám si ve vlastním manželství až na druhém místě,“ svěřuje se Valerie

„Máma mě v dětství opustila a otec mi ubližoval, teď chce máma zpět do mého života,” neví si rady Olga. Radí psycholog Pavel Pařízek

„Kdo jsem, když zrovna nepracuju?“ Jak zvládnout odchod do penze a probudit v sobě novou vášeň, ptá se paní Sylvie

„Vnučka říká své mamince křestním jménem. Tvrdí, že je to normální, ale já mám pocit, že se z rodin vytrácí úcta,“ svěřuje se Květa

„Když se mi narodila vnučka, neucítila jsem vůbec nic. Roli babičky nenávidím a stydím se za to,“ svěřuje se Ivana. Radí psycholožka