Když jsem poprvé přivedla Petra domů, moje matka zbledla a otec jen mlčky usrkával kávu. Nebylo těžké pochopit proč. Petr byl o 32 let starší než já. Měl šediny, vrásky kolem očí a charisma člověka, který už něco prožil a má opravdu mnohé za sebou. A já? Bylo mi čerstvých pětadvacet a poprvé v životě jsem se opravdu zamilovala. Svěřila se nám Bára (40 let) se svým příběhem.
Všechno začalo celkem nevinně. Potkali jsme se na literárním večeru, kde recitoval verše Františka Halase. Seděla jsem v poslední řadě a pamatuji, jak mě jeho hlas na první dobrou okouzlil. Po představení jsem se osmělila a šla za ním. Povídali jsme si o literatuře, umění a životě, a když jsme se loučili, podal mi svou vizitku. „Pokud byste si chtěla ještě povídat, budu rád,“ řekl s úsměvem.
Jak jsem si vzala muže, který by mohl být mým dědečkem
Druhý den jsem mu napsala. Ani nevím, co mě k tomu vedlo. Prostě jsem to udělala, aniž bych nad tím sáhodlouze přemýšlela, jako nad vším, do té doby. Možná to byla zvědavost, možná něco hlubšího. Možná mi jen moje vnitřní já už tehdy našeptávalo, že jsem potkala osudového muže svého života. Netrvalo dlouho a znovu jsme se potkali. Velmi rychle se z našich nevinných „povídacích“ schůzek stal poměrně krásný zvyk, na který jsem se několikrát do týdne opravdu těšila. Přibyly procházky, dlouhé rozhovory v kavárnách, smích a sdílené ticho, které za mě bylo naprosto neskutečné. I mlčet mě s ním bavilo. A pak….pak jsem si v jeden nestřežený okamžik uvědomila, že jsem zamilovaná.
Přišlo ticho
Když jsem to oznámila rodičům, věcně a bez dramat, přišlo ticho. „Ale vždyť má ten muž skoro věk tvého dědečka!!“ vyhrkla na mě matka. Otec se podíval z okna a jen si povzdechl. „Máš před sebou celý život. Co když si za deset let uvědomíš, že jsi si zavřela dveře před rodinou? Před budoucností?“ „Tohle je moje budoucnost,“ odpověděla jsem tiše, ale rozhodně. Věděla jsem, že to nechápou. Nešlo o peníze, jak si možná mysleli. Petr nebyl bohatý, neměl luxusní auta ani vily u moře. Pracoval jako učitel dějepisu, žil skromně a jeho největším pokladem byla sbírka starých knih. Milovala jsem jeho hlas, jeho klid a jistotu, kterou mi dával. Milovala jsem na něm naprosto všechno, čím mě zahrnoval. Byl jiný než muži mého věku, které jsem do té doby potkávala a kteří mě balili.
V kruhu nejbližších
Svatba byla malá, jen v kruhu nejbližších. Moji kamarádi se nesměle usmívali a šeptali si mezi sebou. „Vážně to chceš?“ ptali se mě znovu a znovu. Ano, chtěla jsem to, dokonce víc, než cokoliv jiného do té doby. Když mě Petr držel za ruku u oltáře, cítila jsem se klidná a naprosto šťastná. Nepřemýšlela jsem o tom, že on už zažil tolik věcí, které mě teprve čekají, a že až dojdu k jeho věku, který byl opravdu vysoký, on už možná nebude mezi námi. Žila jsem tady a teď a o tom, jak to celé bude, a že to budu já, kdo se o něm bude starat, až se jeho kroky zpomalí, jsem nepřemýšlela. Vždyť jsem si brala lásku svého života a nikdo a nic mi ji nemohli zošklivit.
Dnes, o sedm let později, vím, že to bylo správné rozhodnutí. Ano, lidé se občas dívají divně. Ano, občas mě přepadne strach, že ho jednou ztratím dřív, než bych si přála. Ale každý den s ním stojí za to. Protože skutečná láska se neptá na věk. Objeví se, nečekaně a bez ohlášení, aby udeřila tou největší silou. Pak by byl hřích nechytnout ji za pačesy a nevyužít její plný potenciál.
Názor odborníka, Janet Brito, odbornice na vztahy a koučky:
„Vztahy, kdy oba partnery dělí velký věkový rozdíl, mohou fungovat naprosto dokonale. Většina takových párů, které znám, říká, že se cítí být stejně staří. Existuje totiž chronologický věk, psychologický věk, fyzický věk a sexuální věk. Páry s věkovým rozdílem jsou často kompatibilní v posledních třech. A to plně stačí k tomu, aby si rozuměli, někdy dokonce víc, než páry, které tvoří dva stejně staří lidé. Velkou roli v každém vztahu hraje také skutečná vyzrálost obou partnerů a není výjimkou, že ženy, které mají cíle, jsou sečtělé a chytré, si se stejně starými partnery zkrátka nerozumí. Proto zažívají plnohodnotný vztah pouze s muži, se kterými je dělí velký věkový rozdíl. Mají si s nimi co říct, navíc takoví muži jim imponují a inspirují je. Pramálo při tom záleží na penězích.“
Rodiče své děti milují, o tom žádná. Problém nastává v okamžiku, kdy se jim do života pletou víc, než by měli. Stejně jako to má Iva, které se její matka plete naprosto do všeho a Ivě se to samozřejmě nelíbí.
Galerie: Poprvé před oltářem: Jak jsem si vzala muže, který by mohl být mým dědečkem
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

„Myslela jsem si, že jsme si se sestrou konečně našly cestu k sobě, ale ona si naše hovory upravuje podle sebe,“ je smutná Petra

„Jsem závislá na příbězích plných romantiky a lásky, nevím, jak z toho ven,” je smutná Mirka. Radí psycholog Pavel Pařízek

„Po operaci mám jet do lázní, ale manžel mi dává ultimáta a hrozí rozvodem,” je v šoku Alice

„Tchyně mě nemá ráda, tvrdí, že manžel si najde lepší ženu, než jsem já,” popisuje Silvie. Co dělat, radí psycholog Pavel Pařízek

„Nejlepší kamarádka mě před ostatními shazuje. Začínám pochybovat, jestli je naše přátelství ještě opravdové,“ svěřuje se Renata

„Dcera si vybírá šaty bez mého vědomí, připadám si, jako bych z jejího života mizela,“ svěřuje se Hana

„Manžel tvrdí, že si jen píše s bývalou spolužačkou, ale já mám ale pocit, že je za tím něco víc,“ svěřuje se Iveta

"Láska mého života je o 40 let starší než já. Přesto jsem nejšťastnější na světě," svěřila se Hana

“Moje máma si našla mladšího partnera. Ten ji jen obírá o peníze, ale ona to nevidí,” rozčiluje se Dana












