Přemyslovci, kněžna Libuše, české řeky i kraje. Vlastivěda na prvním stupni položila základy, na kterých později stavěl dějepis i zeměpis. Vzpomenete si na učivo čtvrté a páté třídy, nebo by vás dnes páťáci přezkoušeli?
Vlastivěda bývá pro mnohé děti prvním setkáním s českými dějinami a mapou vlastní země. Ve čtvrté a páté třídě se probírají staré pověsti, panovnické rody, hory, řeky i kraje. Tedy přesně to, z čeho čerpá tento kvíz.
Možná si ještě vybavíte školní mapu zavěšenou před tabulí, barevně vyznačená pohoří a učitelku, která vás vyvolala, abyste ukázali, kudy protéká Vltava nebo kde leží Krkonoše. Jiní si zase vzpomenou na obrázky českých knížat, pověst o Libuši a Přemyslovi nebo na dlouhé seznamy panovníků, které bylo potřeba naučit se zpaměti. Některé vědomosti nám zůstaly dodnes, jiné se za léta vytratily. A právě ty mohou při našem kvízu trochu potrápit.
Zajímavostí je, že vlastivěda není jen zmenšený dějepis. Jako předmět spojuje dohromady historii, zeměpis a základy občanské výchovy, takže školáci během jediné hodiny cestují od Velké Moravy přes pověsti o kněžně Libuši až k současné mapě čtrnácti krajů.
Když jsme chodili do školy my, často jsme se učili především letopočty, názvy a jména. Museli jsme vědět, kdo byl Karel IV., čím se proslavil svatý Václav nebo proč se o Konstantinovi a Metodějovi mluví jako o významných osobnostech našich nejstarších dějin.
Dnes se možná při podobné otázce zarazíme, přestože jsme kdysi odpověď znali naprosto přesně. Zvláštní je, že některé podrobnosti si člověk vybaví až ve chvíli, kdy uslyší známé jméno nebo spatří obrázek z učebnice. Najednou se vrátí vzpomínka na školní lavici, sešit plný poznámek i spolužáka, od kterého jsme před hodinou opisovali domácí úkol.
Právě tahle šíře dělá z učiva prvního stupně dobrou prověrku i pro dospělé. Co dítě v páté třídě odříká bez zaváhání, to rodič u domácích úkolů často loví v paměti hodně dlouho.
A přitom nejde o žádné zapeklité otázky pro historiky nebo odborníky na zeměpis. Vědět, která řeka je u nás nejdelší, kam se vlévá Labe nebo kdo založil pražskou univerzitu, patří k základnímu přehledu. Jenže mezi tím, že nám nějaká informace připadá povědomá, a schopností správně odpovědět bývá překvapivě velký rozdíl. Zkuste proto na chvíli zapomenout na internetové vyhledávače a školní atlasy. Připravili jsme deset otázek, které by měl zvládnout žák prvního stupně. Kolik správných odpovědí dokážete dát vy?
