Znáte nepříjemnou a spalující bolest rukou? Syndrom karpálního tunelu zmírní cviky

Karpální tunel je anatomicky úzký průchod v zápěstí, jehož stěny tvoří zápěstní kůstky a silný vaz. Tímto prostorem vede středový nerv, nervus medianus, který zajišťuje citlivost a hybnost části ruky, spolu se šlachami, které pohybují prsty. Pokud se zde zvýší tlak, nejčastěji vlivem otoku, zánětu nebo přetížení, začne být nerv utlačován. V důsledku toho pak vznikají nepříjemné symptomy, které mohou v některých případech zásadně omezit běžné denní aktivity. "Příčinou bolestí a různě vyjádřených klinických příznaků bývá velmi pravděpodobně relativní nepoměr mezi objemem karpálního kanálu a jeho obsahem. Vzniká v případech, kdy je ruka vystavena zátěži, na kterou není zvyklá, kdy ruka pracuje v nevhodné poloze či prostředí. Vyskytuje se také při různých onemocněních. Výskyt tohoto onemocnění v posledních dvaceti letech narůstá, zdá se také, že je častější u žen," uvádí na svých webových stránkách MUDr. Aleš Fibír, Ph.D.

Jaké jsou hlavní příznaky syndromu karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu se typicky projevuje pozvolna. Lidé si nejčastěji všímají brnění, mravenčení nebo ztráty citu v prstech, konkrétně v palci, ukazováčku, prostředníčku a části prsteníku. Malíček bývá zasažen jen výjimečně. Tyto obtíže se zpočátku ozývají hlavně v noci nebo při dlouhém držení ruky v jedné poloze, například při telefonování nebo řízení auta. Mnozí popisují, že je v noci budí bolest a musejí ruku svěsit nebo protřepat, aby došlo k úlevě. Postupem času se přidává zhoršený úchop, slabost v ruce, upouštění předmětů či potíže s jemnou motorikou. V závažnějších případech dochází i ke svalovým změnám v oblasti palce, které už jsou známkou dlouhodobého a silného útlaku nervu.

Proč vzniká syndrom karpálního tunelu

Hlavní příčinou je jednostranné a dlouhodobé přetěžování zápěstí, zejména opakovanými pohyby. Typickým příkladem je práce s počítačovou myší nebo klávesnicí, ale stejně tak opakovaná manuální činnost, práce s nářadím, vibrace od strojů, hra na hudební nástroje nebo i sportovní aktivity, během kterých ruka svírá řídítka či jiné pomůcky. Riziko vzniku onemocnění zvyšuje také zadržování tekutin v těle, úrazy v oblasti zápěstí, zánětlivá onemocnění jako revmatoidní artritida nebo některé metabolické choroby jako diabetes, onemocnění štítné žlázy. Určitou roli hraje i genetika, protože někteří lidé mají karpální tunel anatomicky užší. Z epidemiologických dat vyplývá, že ženy jsou postiženy zhruba dvakrát častěji než muži, nejčastěji ve věku mezi 40 a 60 lety.

Diagnóza a léčba

Pokud máte podezření na syndrom karpálního tunelu, je namístě neotálet s návštěvou lékaře. Správná diagnóza vyžaduje klinické vyšetření a často také EMG, které dokáže přesně posoudit funkci nervu. Léčba závisí na intenzitě obtíží. U lehčích forem často postačí úprava pracovního režimu, dočasné použití ortézy a zavedení speciálních cvičení. V některých případech lékaři doporučují podání protizánětlivých léků nebo kortikoidních injekcí. Pokud tyto konzervativní postupy nezaberou a symptomy se horší, zvažuje se operační řešení, při kterém dojde k uvolnění tlaku v karpálním tunelu.

Prevence syndromu karpálního tunelu

Prevence hraje u syndromu karpálního tunelu zásadní roli. Důležité je minimalizovat dlouhodobý tlak na zápěstí. Vhodné je nastavit pracovní místo tak, aby předloktí byla pohodlně opřená a zápěstí zůstávala co nejvíce v rovině s rukou. Doporučuje se používat ergonomickou myš, klávesnici a podložku pod zápěstí. Další důležitou prevencí je pravidelné protahování a posilování svalů ruky a předloktí, krátké přestávky během práce a střídání rukou, kdykoli je to možné. "Je velmi důležité správné držení těla a správný pohybový stereotyp. V případě výskytu příznaků pak především uvolňování, protahování a rehabilitace, případně dlahování. Když má člověk sedavé zaměstnání, je důležité správné nastavení pracovního prostředí a pravidelná pohybová aktivita," uvádí na webu Příbram.cz ortoped MUDr. Jan Kudrna. V noci může pomoci lehká ortéza, která udrží zápěstí v neutrální poloze a zabrání dalšímu dráždění nervu.

Jak cvičit při syndromu karpálního tunelu

Správné cvičení může významně pomoci zmírnit příznaky syndromu, zlepšit prokrvení, obnovit hybnost a předcházet zhoršování potíží. Pravidelné protahování a posilování snižuje svalové napětí, zvyšuje flexibilitu a přispívá k lepšímu proudění krve v postižené oblasti. Většinu jednoduchých cviků lze zařadit kdykoliv během dne, dokonce i při sezení u pracovního stolu. Stačí několik minut, ale důležitá je pravidelnost. Nikdy byste neměli cvičit přes bolest. Mírné pnutí při protažení je v pořádku, ostrá bolest je naopak varovným signálem. Nejprve uvolněte měkké tkáně předloktí například pomocí masážního míčku. Položte předloktí na míček a jemně přejíždějte tam a zpět, čímž masírujete svaly a zlepšujete jejich prokrvení. Tímto jednoduchým postupem odbouráte napětí, které se v oblasti předloktí a zápěstí často hromadí.

Základní cviky

1. Protažení zápěstí

Jedním z nejdůležitějších prvků je protažení zápěstí ve všech směrech. Velmi účinný je cvik, při kterém natáhnete ruku před sebe, ohnete zápěstí směrem dolů a pomocí druhé ruky jemně přitlačíte prsty k předloktí. Podobně postupujte i v opačném směru, ohněte zápěstí nahoru a opět přitlačte prsty. Tímto cvikem protahujete svaly a šlachy na obou stranách předloktí. Každé pozici věnujte několik sekund a opakujte 6–8x na každou ruku. Pro flexibilitu prstů jednotlivé prsty opatrně přitahujte směrem k hřbetu ruky, každý zvlášť několikrát za sebou. Tím uvolníte ztuhlé šlachy i drobné klouby. Palci věnujte zvláštní pozornost, protože je často postižen ztrátou síly.

2. "Modlitební" cvik

Oblíbený a efektivní je také takzvaný „modlitební“ cvik. Spojte dlaně před hrudníkem a pomalu tlačte dlaněmi k sobě, přičemž ruce postupně spouštějte dolů. Cítíte-li příjemné protažení v zápěstí a předloktí, vydržte v této pozici 20 až 30 sekund. Tento pohyb lze provádět i s hřbety rukou, čímž zapojíte jiné svalové skupiny. Kromě toho lze využít i další cviky na podložce, například v kleku na všech čtyřech, ruce opřete dlaněmi či hřbety o zem, prsty směřují ke kolenům. Jemně přesouvejte váhu dozadu, dokud neucítíte mírné protažení. Postupně opakujte několik sérií, vždy s ohledem na aktuální stav ruky.

3. Posilování a stabilizace zápěstí

Nedílnou součástí rehabilitace je také posilování svalů předloktí. K tomu postačí i lehká činka o hmotnosti 0,5–1 kg nebo posilovací guma. Sedněte si, předloktí položte na stůl tak, aby zápěstí přečnívalo přes okraj. Držte činku dlaní vzhůru a nechte zápěstí klesnout dolů, poté pomalu zvedejte zpět. Tento pohyb opakujte 10x. Pro posílení opačné svalové skupiny ruku otočte dlaní dolů a stejným způsobem pokračujte. Další variantou je připevnit posilovací gumu například o kliku dveří, zaháknout ji o hřbet ruky a proti jejímu odporu ohýbat zápěstí. Aktivací svalů s opačnou funkcí docílíte tzv. reciproční inhibice, tedy uvolnění přetížené skupiny. Každý pohyb opakujte pomalu a plynule, kolem deseti opakování na každou ruku.

4. Uvolnění měkkých tkání a správná motorika

Automatická masáž předloktí pomocí válce nebo míčku podporuje uvolnění zatuhlých svalů a zlepšuje cirkulaci krve. Pokud používáte masážní válec, dbejte na to, aby neměl tvrdé výstupky, oblast zápěstí je velmi citlivá na tlak. Pro rozvoj stability a správné opory ruky můžete využít i overball nebo měkký míček. Položte ruku na míč a pomalu ji kutálejte všemi směry. Cílem není překonat bolest, ale aktivovat hluboké stabilizační svaly a zlepšit stereotyp opory o dlaň.

Každý cvik opakujte v několika sériích, ideálně dvakrát až třikrát za den. Připravte si podložku, masážní míček nebo overball a vyhraďte si klidné místo bez rušivých vlivů. Při cvičení nezapomínejte na správné dýchání a nikdy necvičte přes bolest. Pokud se příznaky zhoršují nebo cvičení nepřináší úlevu, je vhodné vše konzultovat s odborníkem.

Duševní zdraví žen: Proč se cítíme špatně, i když o sebe pečujeme a jak se opět dostat do pohody, poradí odbornice