Vlasta Burian, známý jako král komiků, se narodil 9. dubna 1891 v Liberci a stal se jednou z nejvýraznějších osobností české meziválečné kultury. Jeho jedinečný komediální talent a osobitý humor mu zajistily nesmrtelné místo v srdcích diváků a jeho filmy jsou dodnes populární a ceněné. Patříte mezi pamětníky? Vyzkoušejte, jak dobře znáte Burianovu filmografii.
Burianova cesta k herectví nebyla přímočará. Původně se věnoval sportu, zejména fotbalu, a byl dokonce brankářem v několika pražských klubech. Jeho komediální nadání však brzy převážilo, a tak se začal věnovat kabaretu a divadlu. Jeho improvizační schopnosti a talent pro parodii rychle získaly pozornost publika. V roce 1925 založil vlastní divadlo, které neslo jeho jméno – Divadlo Vlasty Buriana. Toto divadlo se stalo centrem pražského kulturního života a místem, kde Vlasta Burian exceloval ve svých rolích. Jeho představení byla vyprodaná a diváci oceňovali jeho schopnost rozesmát i v těžkých dobách.
Od filmu do vězení
S nástupem zvukového filmu ve 30. letech 20. století se Burianova popularita ještě zvýšila. Jeho filmografie zahrnuje desítky úspěšných snímků, mezi nimiž vynikají tituly jako C. a k. polní maršálek, To neznáte Hadimršku nebo U pokladny stál, Revizor, Tři vejce do skla či Ducháček to zařídí. Jeho postavy byly často založeny na typických českých stereotypech, které dokázal s nadsázkou a humorem ztvárnit.
Po druhé světové válce čelil Burian obviněním z kolaborace s nacistickým režimem. I když důkazy byly sporné, byl v roce 1945 zatčen a následně odsouzen k tříměsíčnímu vězení a pokutě. Jeho majetek byl zkonfiskován a divadlo znárodněno. Později byl propuštěn, ale poté byl znovu souzen a do vězení se vrátil. Na jeho obvinění údajně měla vliv především herečka Lída Baarová, kterou komunisti donutili Buriana prásknout pod pohrůžkou smrti. Šílené na tom bylo i to, že Baarová byla svého času Burianovou milenkou. Herec se kvůli ní dokonce chtěl rozvádět, naštěstí ale zakročili Baarové rodiče, své dceři promluvili do duše a ta vztah s králem komiků ukončila.
Jeho manželka to s Burianem rozhodně neměla jednoduché, přesto s ním vydržela celý život. Manželský pár se pokoušel o potomka, nebylo jim však přáno. A tak nakonec adoptovali Burianovo nemanželské dítě, které se narodilo ještě před jejich svatbou.
Po návratu z vězení zakoušel Burian trpké časy. I když se snažil vrátit na scénu, komunistický režim mu to neumožnil. Jeho majetek by zadržen, herec nesměl vystupovat a byl nucen pracovat v dolech, kde však vydržel jen krátce. Nakonec odešel na hory, kde se živil jako poslíček a pasák krav. Jeho zákaz hraní trval pět let, poté se Burian snažil vrátit na prkna, která znamenají svět i na stříbrné plátno. Svoji zářnou kariéru však už nikdy zpátky nenastartoval.
Jednou z největších rolí, kterou po roce 1950 získal, byla v pohádce Byl jednou jeden král, kde zazářil po boku Jana Wericha. Ani to ale k návratu nepomohlo, herec získával už jen menší role a stejné to bylo i v divadle. Král komiků byl zlomený a hraní ho přestávalo těšit. Smrt si ho nakonec našla právě v divadle. Při jednom představení se totiž nachladil, dostal zápal plic a v roce 1962 na jeho následky zemřel.
